Detail: Napojení obvodové stěny na základovou desku

Navrhovatelé i realizační firmy by proto vždy měli znát odpovědi na otázky „Co je důležité při navrhování konstrukcí na bázi dřeva?“ nebo „Čemu je třeba věnovat zvláštní pozornost?“. Chci zde představit nejdůležitější podrobnosti napojení konstrukcí a vysvětlit, čemu mají projektanti, architekti a montážní firmy věnovat zvláštní pozornost při projektování a montáži konstrukcí na bázi dřeva.

Začneme v oblasti soklu, který umožňuje přechod od masivní k dřevěné konstrukci. Tato oblast je obzvláště citlivá, neboť zde musí být respektovány a odborně řešeny různé problémy. Zaprvé se zde řeší napojení konstrukce na bázi dřeva na základovou desku, která má vždy tolerance tloušťky a není nikdy úplně rovná. Za druhé je třeba zohlednit celoplošný přenos zatížení z obvodové konstrukce stěny do základové desky. 

Pro ilustraci relevantních úloh a jejich řešení zde příkladně slouží základní konstrukce. Dle stavební normy a požadavků na obvodový plášť budovy však existuje velký počet konstrukčních možností pro vnější stěnu, jejichž uvedení by ale překročilo tento rámec. Detailní popis dalších variant najdete v podrobném katalogu: Konstrukční detaily fermacell v dřevostavbách.

Photocredit: Fermacell

Složení stěnové konstrukce zevnitř ven 

Rozhodující pro funkci celé skladby je v první řadě difúzně otevřená konstrukce obvodové stěny. Zde platí zásada ‚uvnitř těsněji než venku‘. Příslušné charakteristické veličiny tvoří hodnoty sd jednotlivých vrstev.

• Vnitřní opláštění

Jako vnitřní opláštění pro všechny typické konstrukce na bázi dřeva se osvědčily sádrovláknité parobrzdné desky o tloušťce 12,5 mm s hodnotou s_d = 3,1 m. Jedná se o sádrovláknitou desku, na kterou je ve výrobě kašírovaná parobrzdná papírová vrstva. Díky této úpravě se zvýší hodnota difuzního odporu a sníží propustnost pro vodní páry u obvodové konstrukce dřevostavby.

• Nosná a izolační úroveň

Dutina stěny může být izolována různými izolačními materiály, jako jsou například minerální (skelná vlákna, minerální vlákna) nebo obnovitelné izolační materiály (celulóza, dřevovláknitá izolace, len, konopí…).

• Vnější opláštění

Na rozdíl od vnitřního opláštění se na exteriérové straně používá materiál, který je difuzně otevřený. K tomuto se výborně hodí klasické sádrovláknité desky tl. 12,5 mm s hodnotou s_d = 0,16 m.

Nízká hodnota s_d ukazuje konstrukci otevřenou směrem ven, kterou se vodní pára může bez zábran dostávat z konstrukce, aniž by kondenzovala na studenějších vrstvách stavebního dílu. Obě vrstvy opláštění – vnitřní a vnější sádrovláknité desky – mohou být kromě toho použity pro statické vyztužení konstrukce dřevostavby (charakteristické hodnoty pevnosti viz ETA 03/0050).

Photocredit: Fermacell

Odvětrávaná fasáda

Při použití systému odvětrávané fasády se následně na sádrovláknité desky použije fasádní fólie jako funkční ochrana proti pronikající vlhkosti a větrotěsnosti. Nakonec se z vnější strany upevní fasáda s odvětrávanou mezerou. Zde může být použita cementovláknitá deska (na obrázku Fermacell Zakladani drevostaveb foto2.jpg zobrazená jako fasáda s omítkou). Přitom je třeba dbát na dostatečnou vzdálenost dřevěných prvků nosné konstrukce od země (oblast ostřikující vody 300 mm). Na spodním okraji je deska navíc chráněna soklovým profilem. Alternativou k cementovláknité desce jsou např. také možné dřevěné fasády.

Strop nad podzemním podlažím/základová deska ? ochrana proti vlhkosti

Před postavením stěn musí být na betonovou základovou desku, popř. betonový strop nad podzemním podlažím, umístěna hydroizolace k ochraně před vzlínající vlhkostí. Doporučuje se však i jako ochrana proti možným škodlivinám (např. plynným radonem), které vystupují ze země. Utěsnění může být realizováno navařenými bitumenovými pásy nebo i samolepicími, lehčími pásy.

Montáž prvků

Po utěsnění stavby jsou montovány dřevěné konstrukce. Zpravidla jsou na centimetr přesně připraveny v závodě, případně na stavbě. Základové desky/stropy nad podzemním podlažím však často vykazují značné rozměrové tolerance. Proto musí být před montáží prvků umístěny na stejnou úroveň. Toho je dosaženo obvodovým zakládacím prahem, který se „vypodloží“.

To lze provést dvěma způsoby:

• vypodložení zakládacího prahu podložkami a následně celoplošné vyplnění mezery výplňovou maltou s vysokou pevností v tlaku;

• příprava dilatačních podložek a nanesení výplňové malty po obvodu stavby; do tohoto maltového lože se pak vloží práh a do podkladu se upevní kotvami.

Photocredit: Fermacell

Podlahová konstrukce

Má-li být podlaha v místnosti ukončena suchým procesem, např. sádrovláknitými podlahovými prvky, musí být nerovnosti vycházející z masivní stavby napřed příslušně vyrovnány – např. vyrovnávacím podsypem nebo samonivelační stěrkou. Potřebná tloušťka izolačních materiálů pod podlahovými prvky je dána požadovanou energetickou úrovní budovy. U neobývaných sklepních prostorů jsou zpravidla menší. Při použití extrudovaného polystyrenu (EPS) je třeba zajistit, aby byl materiál dostatečně pevný v tlaku dle publikace Podlahové systémy feramcell – Plánování a zpracování. K akustickému oddělení je nutné mezi sousední prvky dřevěného rámu a samonivelační hmotu, popř. podlahové prvky, vždy umístit minerální okrajovou izolační pásku.

Podělte se v diskuzi o své zkušenosti i vy.