HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

6 základních funkčních vrstev dřevostavby

Konstrukční systémy dřevostaveb se skládají z mnoha různorodých vrstev a materiálů. Pro správné fungování budovy musí každá z těchto vrstev, včetně jejích detaily a napojení, plnit své specifické funkce a celek musí splňovat stavebně technické požadavky na výstavbu.

Výstavba vícepatrové dřevostavby

Při plánování a provádění stavby je důležitý správný výběr, tloušťka a použití materiálu v konstrukci dřevostavby. Zde se často dělají velké chyby jak při návrhu, tak i při provádění (montáži) celé konstrukce. Architekt, projektant, zhotovující firma a další řemesla musejí znát funkční vrstvy dřevostaveb. Skladba konstrukce dřevěných staveb se totiž značně liší od klasické zděné skladby.

Následující grafiky ukazují rozdíly a četnost jednotlivých funkčních vrstev konstrukcí na bázi dřeva oproti klasické výstavbě.

Konstrukční prvek zděné stavby

  • Homogenní monolitický prvek střední až vysoké hmotnosti.
  • Stavebně fyzikální a statické vlastnosti závisí na druhu použitého materiálu (objemové hmotnosti) a jeho tloušťce.

Konstrukční prvek dřevostavby

  • Nehomogenní vícevrstvý (sendvičový) prvek nízké hmotnosti.
  • Systémový prvek, který se montuje z různorodých materiálů suchou cestou.
  • Stavebně fyzikální a statické vlastnosti závisí na skladbě prvku, materiálech, spojích a detailech.

Každá z výše naznačených vrstev materiálů používaných v konstrukcích dřevostaveb má svou specifickou funkci. Šesti nejdůležitějšími z nich a jejich vlivem na kvalitu dřevostavby se budeme v tomto článku zabývat podrobněji.

Bude Vás zajímat: Proč (ne)stavět dřevostavby svépomocí

1. Průvzdušnost (vzduchotěsnost / větrotěsnost) dřevostavby

U průvzdušnosti rozdělujeme dva pojmy. Jedná se o vzduchotěsnost a větrotěsnost.

Vrstva vzduchotěsnosti má za úkol zamezit provětrávání obvodové obálky z interiérové strany. Funkční vrstva větrotěsnosti se nachází na exteriérové straně budovy a má funkci zamezit provětrávání obvodové stěny ze strany exteriéru.

Nedostatečná průvzdušnost má vliv na:

  • Tepelnou ochranu
  • Ochranu proti vlhkosti
  • Akustiku
  • Požární odolnost
  • Trvanlivost konstrukce
  • Duševní pohodu (průvan)
  • Spotřebu tepla

2. Tepelná ochrana budovy

Cílem tepelné ochrany budov je dodržení příjemné teploty vzduchu a dodržení povrchové teploty konstrukcí, čímž lze předejít tvorbě plísní.

Nedostatečná tepelná ochrana má vliv na:

  • Zdravý škodlivé prostředí (plísně)
  • Spotřebu tepla
  • Duševní pohodu (průvan)
  • Tvorba kondenzátu

3. Ochrana proti vlhkosti

Cílem ochrany proti vlhkosti je návrh konstrukce tak, aby při normální vlhkosti vzduchu nedocházelo ke kondenzaci v konstrukci.

Bude Vás zajímat: Výpočet součinitele prostupu tepla stěnou

Vlhkost má vliv na:

  • Životnost stavebních prvků
  • Zdravotní nezávadnost (plísně)
  • Tepelnou ochranu (tepelné ztráty)
  • Trvanlivost konstrukce

4. Ochranu proti hluku

Při navrhování vzduchové a kročejové neprůzvučnosti je důležité správné navržení a provedení jednotlivých vrstev konstrukce dřevostavby.

Platí pravidlo: Konstrukce na bázi dřeva nedosahují svých vynikajících akustických vlastností díky své hmotnosti, ale inteligentní kombinací a uspořádáním materiálů ve skladbě konstrukce. Cílem ochrany proti hluku je správný návrh konstrukce, detailů a následné odborné provedení.

Hluk má vliv na:

  • Zdravotní stav člověka
  • Rozmrzelost
  • Nesoustředěnost
  • Podrážděnost

5. Protipožární ochrana

Hlavním cílem protipožární ochrany není jen zabránit vzniku a šíření požáru, ale hlavně záchrana lidského života. Správně navržený dům umožňuje provádění případných hasicích prací a tím chrání majetek.

Riziko vzniku požáru závisí na:

  • Zařízení budovy
  • Technických instalacích
  • Druhu používání
  • Údržbě
  • Druhu materiálu opláštění (třída reakce na oheň)
  • Druhu materiálu konstrukce

6. Stabilita a vyztužení dřevostavby

Dřevostavba je vystavena nejenom svislým zatížením (vlastní tíha, nahodilá zatížení), ale také vodorovným zatížením (vítr, seismické účinky).

Stěny domů na bázi dřeva tvoří svislé stojky, rozmístěné v pravidelných vzdálenostech (625 mm), které jsou připojeny na horní a dolní žebro. Rám je opláštěn jednostranně nebo oboustranně deskovými materiály, které jsou připojeny k rámu sponkami, hřebíky nebo vruty.

Sloupky jsou připojeny k hornímu a dolnímu žebru pomocí kovových spojovacích prostředků. Spoje rámů jsou ze statického hlediska považovány za klouby.

Stěna je namáhána v její rovině vodorovně přes horní žebro silou Fv a svisle rovnoměrným zatížením nebo tlakovými silami Fs.

Přenos vodorovného a svislého zatížení závisí na :

  • Opláštění (deskový materiál)
  • Stojky / sloupky
  • Horní prvek
  • Dolní prahový prvek
  • Upevňovacích prostředcích
  • Osové vzdálenosti spodní konstrukce

Bude Vás zajímat: 6 důvodů pro KVH hranoly

O tom, že funkční vrstvy lze porušit nejen z nevědomosti, ale snad i úmyslně, se můžete přesvědčit na následujících fotografiích.


Která ze zmíněných vrstev dřevěných konstrukcí je podle vás nejproblematičtější? Přihlaste se a napište nám do diskuse.

Použitá literatura

  • INFORMATIONSDIENST HOLZ
  • Podklady FERMACELL

Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Dipl.-Ing. Jaroslav Benák
Technický ředitel Fermacell

Vydáno dne:
08.02.2012

7 0

Mohlo by Vás zajímat:

NOVINKY E-MAILEM ZDARMA

Jednou měsíčně dostanete výběr Novinek ze světa dřevostaveb.

E-MAIL
POŠLETE MI JE