6 základních funkčních vrstev dřevostavby

Při plánování a provádění stavby je důležitý správný výběr, tloušťka a použití materiálu v konstrukci dřevostavby. Zde se často dělají velké chyby jak při návrhu, tak i při provádění (montáži) celé konstrukce. Architekt, projektant, zhotovující firma a další řemesla musejí znát funkční vrstvy dřevostaveb. Skladba konstrukce dřevěných staveb se totiž značně liší od klasické zděné skladby.
Následující grafiky ukazují rozdíly a četnost jednotlivých funkčních vrstev konstrukcí na bázi dřeva oproti klasické výstavbě.
Konstrukční prvek zděné stavby
- Homogenní monolitický prvek střední až vysoké hmotnosti.
- Stavebně fyzikální a statické vlastnosti závisí na druhu použitého materiálu (objemové hmotnosti) a jeho tloušťce.
Konstrukční prvek dřevostavby
- Nehomogenní vícevrstvý (sendvičový) prvek nízké hmotnosti.
- Systémový prvek, který se montuje z různorodých materiálů suchou cestou.
- Stavebně fyzikální a statické vlastnosti závisí na skladbě prvku, materiálech, spojích a detailech.
Každá z výše naznačených vrstev materiálů používaných v konstrukcích dřevostaveb má svou specifickou funkci. Šesti nejdůležitějšími z nich a jejich vlivem na kvalitu dřevostavby se budeme v tomto článku zabývat podrobněji.
Bude Vás zajímat: Proč (ne)stavět dřevostavby svépomocí
1. Průvzdušnost (vzduchotěsnost / větrotěsnost) dřevostavby
U průvzdušnosti rozdělujeme dva pojmy. Jedná se o vzduchotěsnost a větrotěsnost.
Vrstva vzduchotěsnosti má za úkol zamezit provětrávání obvodové obálky z interiérové strany. Funkční vrstva větrotěsnosti se nachází na exteriérové straně budovy a má funkci zamezit provětrávání obvodové stěny ze strany exteriéru.
Nedostatečná průvzdušnost má vliv na:
- Tepelnou ochranu
- Ochranu proti vlhkosti
- Akustiku
- Požární odolnost
- Trvanlivost konstrukce
- Duševní pohodu (průvan)
- Spotřebu tepla
2. Tepelná ochrana budovy
Cílem tepelné ochrany budov je dodržení příjemné teploty vzduchu a dodržení povrchové teploty konstrukcí, čímž lze předejít tvorbě plísní.
Nedostatečná tepelná ochrana má vliv na:
- Zdravý škodlivé prostředí (plísně)
- Spotřebu tepla
- Duševní pohodu (průvan)
- Tvorba kondenzátu
3. Ochrana proti vlhkosti
Cílem ochrany proti vlhkosti je návrh konstrukce tak, aby při normální vlhkosti vzduchu nedocházelo ke kondenzaci v konstrukci.
Bude Vás zajímat: Výpočet součinitele prostupu tepla stěnou
Vlhkost má vliv na:
- Životnost stavebních prvků
- Zdravotní nezávadnost (plísně)
- Tepelnou ochranu (tepelné ztráty)
- Trvanlivost konstrukce
4. Ochranu proti hluku
Při navrhování vzduchové a kročejové neprůzvučnosti je důležité správné navržení a provedení jednotlivých vrstev konstrukce dřevostavby.
Platí pravidlo: Konstrukce na bázi dřeva nedosahují svých vynikajících akustických vlastností díky své hmotnosti, ale inteligentní kombinací a uspořádáním materiálů ve skladbě konstrukce. Cílem ochrany proti hluku je správný návrh konstrukce, detailů a následné odborné provedení.
Hluk má vliv na:
- Zdravotní stav člověka
- Rozmrzelost
- Nesoustředěnost
- Podrážděnost
5. Protipožární ochrana
Hlavním cílem protipožární ochrany není jen zabránit vzniku a šíření požáru, ale hlavně záchrana lidského života. Správně navržený dům umožňuje provádění případných hasicích prací a tím chrání majetek.
Riziko vzniku požáru závisí na:
- Zařízení budovy
- Technických instalacích
- Druhu používání
- Údržbě
- Druhu materiálu opláštění (třída reakce na oheň)
- Druhu materiálu konstrukce
6. Stabilita a vyztužení dřevostavby
Dřevostavba je vystavena nejenom svislým zatížením (vlastní tíha, nahodilá zatížení), ale také vodorovným zatížením (vítr, seismické účinky).
Stěny domů na bázi dřeva tvoří svislé stojky, rozmístěné v pravidelných vzdálenostech (625 mm), které jsou připojeny na horní a dolní žebro. Rám je opláštěn jednostranně nebo oboustranně deskovými materiály, které jsou připojeny k rámu sponkami, hřebíky nebo vruty.
Sloupky jsou připojeny k hornímu a dolnímu žebru pomocí kovových spojovacích prostředků. Spoje rámů jsou ze statického hlediska považovány za klouby.
Stěna je namáhána v její rovině vodorovně přes horní žebro silou Fv a svisle rovnoměrným zatížením nebo tlakovými silami Fs.
Přenos vodorovného a svislého zatížení závisí na :
- Opláštění (deskový materiál)
- Stojky / sloupky
- Horní prvek
- Dolní prahový prvek
- Upevňovacích prostředcích
- Osové vzdálenosti spodní konstrukce
Bude Vás zajímat: 6 důvodů pro KVH hranoly
O tom, že funkční vrstvy lze porušit nejen z nevědomosti, ale snad i úmyslně, se můžete přesvědčit na následujících fotografiích.
Která ze zmíněných vrstev dřevěných konstrukcí je podle vás nejproblematičtější? Přihlaste se a napište nám do diskuse.
Použitá literatura
- INFORMATIONSDIENST HOLZ
- Podklady FERMACELL
P.S. Řešíte stavbu domu, rekonstrukci nebo vybavení? Stáhněte si zdarma volnou vstupenku na veletrh FOR ARCH 2022
Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!
Autor:
Dipl.-Ing. Jaroslav Benák
Technický ředitel Fermacell
Vydáno dne:
08.02.2012
Mohlo by Vás zajímat:
- Velkoplošné materiály 1. díl – Desky na bázi dřeva
- Stupně prefabrikace dřevostaveb
- Dřevěná nebo plastová, aneb jaká okna pořídit
- Izolační materiály 1. díl – požadavky a vlastnosti
- Kde je budoucnost dřevostaveb? Studuje na univerzitě.
- Přirozená trvanlivost a odolnost dřeva
- Stropní a podlahové OSB desky
- Mechanické vlastnosti dřeva domácích dřevin
- 4 rady, jak předejít největším chybám u vaší dřevostavby
- Detail: Napojení obvodové stěny na základovou desku
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky: