Navštivte s námi výjimečný valašský vyřezávaný betlém v Horní Lidči

Ve valašské obci Horní Lideč si v nové budově za kostelem sv. Václava můžete prohlédnout originální ručně vyřezávaný dřevěný mechanický betlém. Na jeho tvorbě se podílelo 15 řezbářů z Česka i Slovenska a mnoho dalších osob. Betlém je pojatý poměrně netradičně, je totiž zasazen do reálií turisticky zajímavého území Zlínského a Trenčínského kraje. K tomu zobrazuje nejzajímavější historické momenty, zvyky a tradiční stará řemesla na česko-slovenském pomezí. Betlém je rozhodně jeden z nejpozoruhodnějších u nás, a pokud budete mít cestu kolem, stojí za to si udělat zastávku a zajít sem na návštěvu. Malou ochutnávku pro vás ale máme i ve fotogalerii.

Betlém s palmami a velbloudy? Ale kdeže.

Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho betlém samotný zabírá plochu 50 m². Najdete v něm 230 figur a více než stovku vyřezávaných staveb. Ty ale nejsou ledajaké, ani nemají ambice přiblížit nám starověký Betlém – čtyřicet z nich jsou dřevořezby těch nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje, jako je Hostýn, Velehrad, hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Pustevny, Trenčínský hrad, zámek Bojnice a další. Projekt byl realizován ve spolupráci s partnerskou obcí Dohňany na Slovensku, proto v betlému najdete známé stavby a památky nejen z Česka, ale i Slovenska. Část betlému je vyhrazena také dřevěným stavbám z Horní Lidče. Velkým lákadlem je 75 pohyblivých figurek, jejichž prostřednictvím v betlému ožívají stará řemesla a zvyky. Můžete vidět, jak kůň orá pole, vesničané řežou dřevo, hrnčíř točí na kruhu keramiku, krajem prochází procesí poutníků…

Photocredit: Betlém Horní Lideč

Nevšední zážitek dotváří i film

Součástí expozice betlému je také multimediální projekce. V průběhu filmu, který byl natočen právě pro tento účel, jsou osvětlovány jednotlivé monumenty a scény betlému, o kterých se v dané chvíli ve filmu hovoří. Podmanivá hudba a průvodní slovo dotvářejí výjimečnou atmosféru betlémského příběhu o narození Ježíška. Na vytvoření působivého prostoru a navození atmosféry, která přinese návštěvníkovi hluboký duchovní i umělecký zážitek, byl při stavbě betlému kladen největší důraz. Tím je nový betlém v Horní Lidči charakteristický a mimořádný. Důkazem budiž i získané ocenění časopisu COT Business a ocenění Centrály cestovního ruchu Východní Moravy jako významný počin cestovního ruchu.

Jak vznikla tradice jesliček?

Všichni pravděpodobně víme, co betlém zpodobňuje, jaké jsou hlavní postavy, které můžeme u jesliček spatřit. O něco záludnější je však otázka, kde se vlastně tato tradice vzala? Pro její vznik měla význam událost z roku 1223. Tehdy trávil František z Assisi Vánoce na panství italského šlechtice Giovanniho di Velita. Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. Vybral si tedy jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a nachystal v ní výjev narození Páně.

První jesličky a první půlnoční mše

Sem pak pozval v noci 24. prosince vesničany z širokého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se rozzářil mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali až k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. U nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození. Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale je považována i za první půlnoční mši.

A jak se betlémy dostaly až do našich domovů?

Činem sv. Františka byl položen základ této vánoční tradice. Františkáni a především jezuité pak šířili zvyk jesliček po celé Evropě. Ke zlidovění betlémů však ještě vedla dlouhá cesta. Až v 15. století sochař Quido Mazzoni vymodeloval a vypálil z hlíny figurky, které spíše připomínaly obraz z dobového života: matka s dítětem na klíně byla podána jako sličná žena z lidu, i postavy žen a mužů, klanějících se dítěti, byly lidové typy, oblečené do dobového kroje.

Dřevěné vyřezávané betlémy se stavěly v kostelích a koledníci je nosili na koledu. Když byly v kostelích přechodně zakázány, lidé je stavěli doma a v některých krajích se rodinné betlémy pravidelně vystavují a také hodnotí. Od 19. století se betlémy s dřevěnými figurkami po domácku vyřezávaly v horských krajích a prodávaly na trzích a od roku 1860 se barevné papírové betlémy tiskly a vystřihovaly. V českých zemích byly oblíbené papírové jesličky Mikoláše Alše a později Josefa Lady.

Do lidového prostředí se betlémy dostaly s reformami Josefa II. na konci 18. století. Josef II. nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, do té doby stavěné v kostelích, odtud byly vykázány. Tehdy přišlo o zdroj obživy mnoho malířů a pozlačovačů, kteří dosud pracovali hlavně pro církev. Hledali proto jiný způsob, jak by se mohli uživit, a začali tedy s betlémy.

Podívejte se ve videu na ukázku z překrásného betléma v Horní Lidči:

Slavné české betlémy

• Největší betlém na světě vytvořil řezbář Jiří Halouzka v Jiříkově u Rýmařova, má přes 240 dřevěných soch (stále jich přibývá) v životní velikosti a váží 20 tun. Betlém byl rovněž vystaven u příležitosti světového kongresu betlémářů v Hradci Králové, kde získal titul Největší betlém na světě. Byl oceněn i Asociací betlémářů v Římě. Rod Halouzků drží několik Guinessových rekordů za své řezbářské umění.
• Krýzovy jesličky – největší lidový mechanický betlém na světě, který je takto zapsán i v Guinnessově knize rekordů. Jeho tvůrce, jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza, jej vytvářel více než šedesát let. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru.
• Mohelnický betlém – na ploše 6×7 metrů se nachází kromě jesliček řada dalších figur i staveb, včetně přesných kopií hradů Bouzov a Karlštejn či samotného kostela sv. Tomáše Becketa v Mohelnici, kde betlém stojí. Dílo vytvořil mezi lety 1958 a 1988 Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu. Autor sám je v betlémě vyobrazen jako chasník s pytlem mouky na zádech stojící před křížlickým mlýnem. V jeho práci pokračuje jeho syn František, který se podílel i na výrobě dřevěného betléma v Horní Lidči.
• Ve sbírkách Třebechovického muzea betlémů jich můžete spatřit více než 400 – historických i ze současnosti – zhotovených z rozličných materiálů a pocházejících z celé České republiky.