Dcera si chtěla postavit dům na zahradě rodičů. „Je to těžší, než jsem čekala,“ přiznává

Nabídka od rodičů

Klára s manželem Martinem bydleli pět let v pronajatém bytě a plánovali rodinu. Vlastní bydlení se jim však kvůli vysokým úrokovým sazbám a drahým parcelám vzdalovalo. Nicméně Klářini rodiče vlastní starší rodinný dům na okraji obce blízko Brna s parcelou o velikosti čtrnáct set metrů čtverečních, kde byla zahrada z velké části nevyužitá, rostlo na ní jen pár starých jabloní a vzadu stál zchátralý skleník. Během nedělního oběda tak padl návrh, aby si mladý pár postavil menší dům právě tam. Rodiče by měli dceru blízko a zahrada by našla smysluplné využití. Všichni to považovali za hotovou věc a Klára s Martinem začali vybírat projekt domku.

Limity územního plánu

První návštěva stavebního úřadu jejich nadšení ale rychle zmírnila. Úředníci jim vysvětlili, že i když pozemek patří Klářiným rodičům, nemohou si na ní stavět podle vlastního uvážení. Obec v územním plánu stanovuje, kde a za jakých podmínek lze stavět. V jejich případě regulativ stanovil maximální zastavěnost na dvacet procent celkové rozlohy. Do výpočtu se podle konkrétních regulativů územního plánu započítával stojící dům rodičů, garáž a část dalších zastavěných či zpevněných ploch. Po pečlivém přeměření zjistili, že pro nový dům jim zbývá plocha o velikosti sotva osmdesát metrů čtverečních. Museli proto upustit od původně plánovaného bungalovu a vybrat projekt patrového domu.

Přístupová cesta a normy

Další problém představoval příjezd k nové parcele. Každý nový rodinný dům musí mít zajištěný přístup z veřejné komunikace pro příjezd aut a případný zásah hasičů. Zahrada se nacházela za domem rodičů a vedla k ní jen úzká pěšina podél plotu. Požadavky na příjezd je nutné ověřit podle konkrétního pozemku a požární bezpečnosti, nicméně přístupová komunikace pro rodinný dům má mít zpravidla šířku nejméně 3 metry. Klára a Martin museli jednat s rodiči o zbourání části jejich plotu a zrušení záhonů. Zároveň bylo nutné smluvně ošetřit právo průjezdu a chůze přes pozemek rodičů pomocí věcného břemene, které se zapsalo do katastru nemovitostí.

Inženýrské sítě a přípojky

Dům potřebuje vodu, elektřinu a napojení na kanalizaci. Kapacitu stávajících přípojek nechali prověřit a pro nový dům nakonec museli vybudovat nové vedení. Znamenalo to rozkopat celou přední část zahrady rodičů, podkopat vjezd a vést trubky i kabely v délce více než padesát metrů až k zadní části parcely. Cena za metr výkopu a materiálu rozpočet navýšila o statisíce korun. U kanalizace navíc zjistili, že přirozený spád směrem k obecní stoce nestačí. Do projektu se tak musela zahrnout ještě přečerpávací stanice, což přineslo další výdaje a nutnost pravidelné údržby v budoucnu.

Vzdálenosti od sousedů

Při umístění stavby na zahradu se musí dodržovat zákonné odstupy. Stavba se zpravidla umisťuje nejméně 2 metry od hranice pozemku, pokud se neuplatní některá z výjimek. Zahrada rodičů byla sice dlouhá, ale poměrně úzká. Projektant musel dům umístit s přesností na centimetry, aby tyto podmínky splnil. Projektant musel prověřit také možné zastínění obytných a pobytových místností okolních staveb. Výsledný tvar domu se tak musel přizpůsobit okolní zástavbě daleko více, než si manželé zpočátku mysleli.

Praktický postup a financování

Před samotným začátkem projektování je dobré zavolat geodeta a nechat pozemek reálně zaměřit. Rozdělení parcely jim usnadnilo vyřízení hypotéky a umožnilo, aby Klára vlastnila pozemek pod budoucím domem. Banky potřebují ručit konkrétní nemovitostí. Pokud by dům stál na půdě rodičů bez jasného právního oddělení, schvalování úvěru by se protáhlo a zkomplikovalo. Rodiče darovali Kláře oddělenou část zahrady darovací smlouvou. Darování pozemku mezi rodiči a dítětem je osvobozeno od daně z příjmů. Martin pak v zastoupení oběhal správce sítí, aby získal jejich vyjádření o existenci podzemního vedení a podmínkách nového napojení.

Stavba nakonec začíná

Po čtrnácti měsících vyřizování dokumentace manželé nakonec získali vytoužené povolení záměru. Původní představa o rychlém a levném bydlení na zahradě vzala za své už během prvních schůzek na úřadech. Náklady na sítě, geodetické práce a dlouhé přípravy tvořily nečekanou položku v celkovém rozpočtu. I přes tyto obtíže vyšla stavba ve dvoře levněji než nákup nové parcely ve stejné lokalitě. Klára s Martinem mají nyní vykopané základy a těší se na stěhování. Komunikace s úřady a plánování je sice stály hodně energie, ale umožnily jim zůstat v místě, které mají rádi.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.