Finské sruby – proč patří k těm nejdokonalejším na světě?

Trocha historie

Přestože přesný čas vzniku prvního srubu není znám, archeologové ho datují do doby zhruba 3500 let před naším letopočtem. Postavili ho na severu Evropy Finové a Norové. Ti ho poté na svých cestách roznesli do Severního Ruska, Severního Německa a Ameriky. Tam se ze dřeva naučili stavět i nově příchozí národy jako byli Irové či Skoti. Současnou nejstarší srubovou stavbou na světě je Nothnagle Cabin, která se nachází v americkém státě New Jersey. Byla postavena finskými přistěhovalci mezi lety 1638–1643.

Za vším stojí kvalitní dřevo

Proč zrovna Finové? To, že Finsko má největší poměr lesů na rozlohu, není žádné tajemství. Téměř 76 % celého území Finska pokrývají lesy. Obyvatelé Finska byli tedy s lesy sžiti a dokázali je maximilně využívat. Výhodou tamního dřeva je jeho odolnost. Jsou tam totiž ideální podmínky pro pomalý růst stromů. Dlouhá a silná zima a krátké intenzivní léto vedou k tomu, že dřevo roste velmi pomalu, je tedy pevné a odolné. Zároveň je to dostatečně měkký materiál na to, aby se dal opracovat i jednoduchými nástroji, a lehký tak, že ho unese jeden nebo dva lidé. Skandinávské dřevo má tedy vhodnější vlastnosti pro stavbu domu než třeba středoevropské. Finové navíc dokázali časem vypracovat dokonalý systém spojování dřeva, takže při stavbě nepotřebovali žádný spojovací materiál, který byl vzácný a drahý.

Srub dokázal postavit i jeden muž

Srubové domy byly poměrně snadno postavitelné. Tři muži dokázali pokácet stromy, ořezat je, přitáhnout ke staveništi, zpracovat dřevo a následně postavit jednoduchou stavbu s komínem a krbem za dva dny. Dokonce i jeden člověk, který pracoval sám, mohl postavit chatu v několika týdnech. Samotný člověk však čelil některým problémům. Protože je fyzicky obtížné zvednout těžké dřevo nad hlavu, většina mužů mohla postavit pouze nízké chatky. S pomocí více lidí bylo možné postavit i dvoupodlažní srubové domy.

Finové měli několik technik stavění srubů. Používali jak neopracované kulaté, tak ořezané klády. Sruby se postupně vyvinuly od jednoduché stavby z kulatých klád se sedlovou střechou, která měla otvor pro odvádění kouře, po sofistikované stavby z klád opracovaných do čtvercového profilu spojených dvojitými klouby a přesahujícími rohy. Takové sruby stavíme dodnes.

Pár faktů o skandinávských srubech

Málokdo ví, že skandinávské sruby měly vždy dveře na jih. Mělo to své praktické důvody. Zaprvé šlo do domu otevřenými dveřmi co nejvíce slunečních paprsků (Finové neměli k dispozici sklo, často měli tedy sruby bez oken, nebo zakryté kůží), zadruhé stavitel vždy přesně věděl, kde je jih. Každý srub měl vždy krb a komín. Krb dokázal vyhřát celé obydlí a majitelka domu na něm i vařila. Většinou celá rodina žila v jediné čtvercové místnosti, ale pokud se podařilo postavit vyšší střechu, vzniklo malé podkroví s místem na spaní.

Pouze 10 % srubů se dnes staví tradičním způsobem

Podle statistik je dnes většina srubů na světě postavena ze strojově opracovaných klád. Ty jsou ořezány do patřičného tvaru na pilách a mají jednotné velikosti a tvary. Ale ještě pořád 10 procent srubů postavili (nebo si nechali postavit) majitelé ze surových klád. K takové stavbě potřebujete pouze pár jednoduchých nástrojů, jako jsou pořádná pila, sekera, těžké kladivo a velký nůž. Návodů, jak postavit srub jako za starých časů, naleznete na internetu několik, a tak ti odvážnější z nás si můžou postavit srub vlastníma rukama. Asi to nebude hotové za dva týdny, ale ta radost z dobře vykonané práce bude stát určitě za to.