HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Malý exkurz do moderní historie dřevostaveb

Bývá zajímavé si uvědomit, jak generačně přebíráme názory na to, co tradiční je a co není. Dnes u nás určitě dřevostavby jako tradiční vnímány nejsou, ale za pár desítek let může být všechno jinak. Uděláme si takovou malou exkurzi do historie a cestu kolem světa a koukneme, jak to bylo a je za virtuálními hranicemi naší paměti a za těmi skutečnými, za hranicemi naší středoevropské zemičky. 


roubenka se zahradou
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Archiv redakce

Hrázděné dřevostavby

Severní Francie, Anglie a Německé země, od 14. století do poloviny 19. století

V oblastech, které nebyly bohaté na dřevo, byla používána hrázděná konstrukce, což je konstrukční systém, který využívá dřevo pro svou nosnou konstrukci a výplň pak tvoří dostupnější materiál – např. cihly, kámen, hliněná mazanice, krátké části listnatého dřeva. Staré hrázděné domy najdeme napříč celou Evropou i v severních a západních Čechách.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Archiv redakce, CzechR, Spencer Means, UGArdener

Dnes jsou tradiční hrázděné dřevostavby k vidění jen okrajově. V případech, kdy však má své opodstatnění, odkaz k historii ve vztahu k lokalitě, pak se může stát taková stavba opravdovou lahůdkou.

Čtěte dále: Moderní alternativou hrázděných staveb jsou dřevostavby skeletové

Tradiční srubyroubenky

Krkonoše, přelom 18. a 19. století

Na obou stranách Krkonoš je v této době okolo 2500 dřevěných staveb, které jsou celoročně využívané k bydlení. Původní boudy byly budovány jako letní zázemí pro dobytek na pastvinách, ale postupně docházelo k výstavbě roubenek k trvalému obývání.

Teprve po druhé světové válce došlo k necitlivým stavebním zásahům a ve velké míře zničení původní horské architektury. Tradice, která v Krkonoších trvala od poloviny 17. století, byla zničena a zašlapána během pouhých 50 let.

V Česku přitom tradice dřevěných staveb nebyla jen výsadou Krkonoš, ale i krajů Vysočina, Orlických hor, Šumavy a dalších oblastí, kde byl dostatek dřeva. Až do konce 19. století se na českém a moravském venkově stavělo převážně ze dřeva.

Čtěte dále: Sruby a jejich budoucnost

Okrasné dřevěné stavby a konstrukce

Luhačovice, Karlova Studánka a Pustevny, přelom 19. a 20. století

S rozvojem lázeňství, kulturního života ve městech a pořádáním celosvětových výstav šel ruku v ruce rozvoj turistického ruchu. Pro „ dočasné stavby“ výstavních pavilonů, lázeňských domů, ale i divadel bylo dřevo používáno jako základní stavební materiál. Dočasné stavby té doby stojí dodnes a těšíme se z nich nejen v Luhačovicích, Karlově Studánce a na Pustevnách, ale třeba na dalších místech v podobě prvorepublikových plováren, sokoloven a rekreačních chat.

                Inspirace: Fotogalerie zajímavých altánů a pergol

První dřevostavby systémem two-by-four

Praha, období První Republiky

Po první světové válce přichází i do Česka nástup lehčích konstrukcí zejména systému „ Two by four“, který byl jednou z prvních vlaštovek technologií dřevostaveb, která se u nás začala později prosazovat po sametové revoluci. Touto technologií byly původně postaveny například filmové Barandovské ateliéry.

                Čtěte dále: Stavba dřevostavby systémem two by four

A po druhé světové válce vznikla Státní dřevařské inspekce, což byl v Česku v podstatě reálný konec využívání dřeva ke stavebním účelům.

Jak se mezitím staví dřevostavby jinde?

Skandinávie, 20. století

V období po druhé světové válce, kdy u nás bylo dřevo degradováno na pouhou surovinu a vývoj jeho využití coby stavebního materiálu byl stranou zájmu, v západní Evropě dochází k naprosto opačnému trendu: Dřevo je hojně využíváno jako výhodný materiál pro energeticky a ekonomicky úsporné stavby.

Během druhé poloviny 20. století zaznamenává dřevo ve Skandinávii velkou oblibu a technologický vývoj umožňuje udržovat krok s požadavky a nároky vyspělé společnosti. Proto je dnes ve Skandinávii více než 70% staveb právě dřevostaveb. Tradice tu nebyla přerušena, naopak posílena.

V německy mluvících zemích není procento výstavby v globálu tak velké, cca okolo 10% z celkové výstavby, ale v oblastech, které jsou bohaté na dřevo, jako jsou alpské regiony, činí až 50%.

Severní Amerika

Typické saloony z filmů o divokém západě máme v paměti určitě všichni. Ze dřeva se v severní Americe tradičně staví nejen rodinné domy, ale i školy, komerční a administrativní budovy. Výstavba dřevostaveb je zastoupena 60% celkové výstavby. Nejedná se přitom jen o teplé oblasti, ale také lokality nevlídné a s drsným prostředím. Navštivte takovou Aljašku a přesvědčte se.

Čtěte dále: Jak vypadá Americká dřevostavba? Máme fotky!

Co závěrem……

Máme tradici ve stavění dřevostaveb. Vidíme ji ve světě, ale máme ji i u nás. Jediné, co se stalo, bylo přetržení této tradice. Její násilné přerušení a opětovné navázání po 50 letech. Zvláštní na tom je, když si člověk uvědomí, co dokáže pouhých 50 let způsobit s naší pamětí, s naším vnímáním tradičního a původního. Stačí dvě generace a to, co bylo pokladem těch předchozích, je budoucím nepředáno.

Máme však možnost hledat a vědomě si bílá místa v naší paměti doplnit. Tak abychom měli celistvý obraz. A do toho dřevostavby určitě patří. Souhlasíte? Napište mi do diskuse.

P.S. Zvažujete stavbu dřevostavby? Zúčastněte se dne otevřených dřevostaveb, v rámci kterého můžete zdarma osobně navštívit přes 50 dokončených nebo rozestavěných staveb, a také místa, kde se dřevostavby vyrábí.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Vydáno dne:
09.12.2015

Photocredit: Archiv redakce

7

Sruby a jejich budoucnost

Mají v dnešní době sruby krušné časy? Nebo jsou natolik fascinující, že si jejich fandové vždycky najdou cestu, jak svůj vysněný srub postavit?

Historie dřevostaveb: odjakživa reagují na trendy své doby

Historie a vývoj staveb ze dřeva. Jak se měnily v posledních stovkách let?

Životnost dřevostaveb, aneb proč se bát více vlhkosti než dřevomorky

Jakou mají dřevostavby životnost? Na tuto často kladenou otázku ohledně

Americká dřevostavba v Česku: Jak se v ní žije?

Manželé se před důchodem rozhodli pro americkou dřevostavbu.

Srubové domy: Fakta a inspirace

Nadchly vás srubové domy? Jaký je rozdíl mezi kanadským srubem a norskou technologií? Prohlédněte si fotogalerii srubů plnou inspirace.

Vymazlený kanadský srub, který musíte vidět

Stylový horský srub, který je vymazlený do posledního detailu. Tato fotogalerie vás vtáhne do pravé romantiky kanadského srubu.

Dřevěné kanceláře v Sydney: Jak se staví vícepatrové dřevostavby?

Když architektovi při navrhování zahradního skleníku ujede ruka, může vzniknout i kancelářský komplex. Podívejte se.

Bodie: Dřevěné město duchů, kde se zastavil čas

Dnes již opuštěné město Bodie nabídne zajímavou podívanou do doby zlaté horečky. Dřevěná stavení zůstala v původním stavu, jakoby si jejich majitelé jen odskočili na polední pauzu.

Höller House: moderní dřevostavba vzdává hold tradičním materiálům

Rakouský Höller House má možná betonové jádro, ale srdce má ze dřeva. Prohlédněte si tento zajímavý dům zblízka ve fotogalerii.

Finské sruby – proč patří k těm nejdokonalejším na světě?

Jak to Finové dělají, že dokážou postavit ty nejkvalitnější sruby na světě? Odpověď naleznete v našem článku o historii finských srubů.