HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Malý exkurz do moderní historie dřevostaveb

Bývá zajímavé si uvědomit, jak generačně přebíráme názory na to, co tradiční je a co není. Dnes u nás určitě dřevostavby jako tradiční vnímány nejsou, ale za pár desítek let může být všechno jinak. Uděláme si takovou malou exkurzi do historie a cestu kolem světa a koukneme, jak to bylo a je za virtuálními hranicemi naší paměti a za těmi skutečnými, za hranicemi naší středoevropské zemičky. 


roubenka se zahradou
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Hrázděné dřevostavby

Severní Francie, Anglie a Německé země, od 14. století do poloviny 19. století

V oblastech, které nebyly bohaté na dřevo, byla používána hrázděná konstrukce, což je konstrukční systém, který využívá dřevo pro svou nosnou konstrukci a výplň pak tvoří dostupnější materiál – např. cihly, kámen, hliněná mazanice, krátké části listnatého dřeva. Staré hrázděné domy najdeme napříč celou Evropou i v severních a západních Čechách.

Dnes jsou tradiční hrázděné dřevostavby k vidění jen okrajově. V případech, kdy však má své opodstatnění, odkaz k historii ve vztahu k lokalitě, pak se může stát taková stavba opravdovou lahůdkou.

Čtěte dále: Moderní alternativou hrázděných staveb jsou dřevostavby skeletové

Tradiční sruby a roubenky

Krkonoše, přelom 18. a 19. století

Na obou stranách Krkonoš je v této době okolo 2500 dřevěných staveb, které jsou celoročně využívané k bydlení. Původní boudy byly budovány jako letní zázemí pro dobytek na pastvinách, ale postupně docházelo k výstavbě roubenek k trvalému obývání.

Teprve po druhé světové válce došlo k necitlivým stavebním zásahům a ve velké míře zničení původní horské architektury. Tradice, která v Krkonoších trvala od poloviny 17. století, byla zničena a zašlapána během pouhých 50 let.

V Česku přitom tradice dřevěných staveb nebyla jen výsadou Krkonoš, ale i krajů Vysočina, Orlických hor, Šumavy a dalších oblastí, kde byl dostatek dřeva. Až do konce 19. století se na českém a moravském venkově stavělo převážně ze dřeva.

Čtěte dále: Sruby a jejich budoucnost

Okrasné dřevěné stavby a konstrukce

Luhačovice, Karlova Studánka a Pustevny, přelom 19. a 20. století

S rozvojem lázeňství, kulturního života ve městech a pořádáním celosvětových výstav šel ruku v ruce rozvoj turistického ruchu. Pro „ dočasné stavby“ výstavních pavilonů, lázeňských domů, ale i divadel bylo dřevo používáno jako základní stavební materiál. Dočasné stavby té doby stojí dodnes a těšíme se z nich nejen v Luhačovicích, Karlově Studánce a na Pustevnách, ale třeba na dalších místech v podobě prvorepublikových plováren, sokoloven a rekreačních chat.

                Inspirace: Fotogalerie zajímavých altánů a pergol

První dřevostavby systémem two-by-four

Praha, období První Republiky

Po první světové válce přichází i do Česka nástup lehčích konstrukcí zejména systému „ Two by four“, který byl jednou z prvních vlaštovek technologií dřevostaveb, která se u nás začala později prosazovat po sametové revoluci. Touto technologií byly původně postaveny například filmové Barandovské ateliéry.

                Čtěte dále: Stavba dřevostavby systémem two by four

A po druhé světové válce vznikla Státní dřevařské inspekce, což byl v Česku v podstatě reálný konec využívání dřeva ke stavebním účelům.

 

Jak se mezitím staví dřevostavby jinde?

Skandinávie, 20. století

V období po druhé světové válce, kdy u nás bylo dřevo degradováno na pouhou surovinu a vývoj jeho využití coby stavebního materiálu byl stranou zájmu, v západní Evropě dochází k naprosto opačnému trendu: Dřevo je hojně využíváno jako výhodný materiál pro energeticky a ekonomicky úsporné stavby.

Během druhé poloviny 20. století zaznamenává dřevo ve Skandinávii velkou oblibu a technologický vývoj umožňuje udržovat krok s požadavky a nároky vyspělé společnosti. Proto je dnes ve Skandinávii více než 70% staveb právě dřevostaveb. Tradice tu nebyla přerušena, naopak posílena.

V německy mluvících zemích není procento výstavby v globálu tak velké, cca okolo 10% z celkové výstavby, ale v oblastech, které jsou bohaté na dřevo, jako jsou alpské regiony, činí až 50%.

Severní Amerika

Typické saloony z filmů o divokém západě máme v paměti určitě všichni. Ze dřeva se v severní Americe tradičně staví nejen rodinné domy, ale i školy, komerční a administrativní budovy. Výstavba dřevostaveb je zastoupena 60% celkové výstavby. Nejedná se přitom jen o teplé oblasti, ale také lokality nevlídné a s drsným prostředím. Navštivte takovou Aljašku a přesvědčte se.

Čtěte dále: Jak vypadá Americká dřevostavba? Máme fotky!

Co závěrem……

Máme tradici ve stavění dřevostaveb. Vidíme ji ve světě, ale máme ji i u nás. Jediné, co se stalo, bylo přetržení této tradice. Její násilné přerušení a opětovné navázání po 50 letech. Zvláštní na tom je, když si člověk uvědomí, co dokáže pouhých 50 let způsobit s naší pamětí, s naším vnímáním tradičního a původního. Stačí dvě generace a to, co bylo pokladem těch předchozích, je budoucím nepředáno.

Máme však možnost hledat a vědomě si bílá místa v naší paměti doplnit. Tak abychom měli celistvý obraz. A do toho dřevostavby určitě patří. Souhlasíte? Napište mi do diskuse.

Autor:

externí redaktorka Dřevostavitele

Vydáno dne:

2 0

Hodnocení: 5/5 (63 hodnocení)

Podělte se s námi o Váš názor:

Související články:

Zvažte prosím deaktivaci AdBlocku pro tento web.

Přístup k obsahu tohoto portálu je zdarma. Naším zdrojem příjmu je totiž bannerová reklama.

Používáním systému AdBlock nás připravujete o finanční zdroje, bez kterých nebudeme schopni portál nadále provozovat.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonu ruky na červené značce a zvolte 'Nespouštět na stránkách na této doméně'. Děkujeme!

PŘEČETL JSEM A CHCI PŘEJÍT NA PORTÁL