V odpadním dřevě se skrývají statisíce. Stačí vědět, jak ho využít

Rozlohou malé ale hornaté a hustě zalesněné Švýcarsko má ke dřevu velmi kladný vztah. V hojné míře ho využívá ve stavebnictví, ať už při samotné konstrukci, tak při budování nejrůznějších podpůrných struktur, bednění a lešení. Vedlejším produktem však je, že švýcarský stavební průmysl ročně „vyprodukuje“ jeden milion tun odpadního dřeva. Co s ním?

Spálí se dvě třetiny dřeva

Ekologická recyklace je dnes v trendu, ale nápadů na zhodnocení odpadního dřeva ve stavebnictví je pořád jako šafránu. Švýcaři poměrně příhodně vsadili na jeho energetické zhodnocení, tedy spálení. Jenže jak tvrdí výzkumníci z WSL, počínají si dosud tito recyklátoři velmi vlažně. Na energii, ať už tepelnou nebo elektrickou, se promění jen 644 000 tun odpadního dřeva. A přitom by to šlo výrazně lépe.

Mohlo hřát, ale leží ladem

K těmto závěrům dospěl tým inženýra Oliver Theese (WSL) poté, co provedl bilanční analýzu odpadového hospodářství 567 švýcarských stavebních firem. Zjistili sice, že ne každé dřevo z demolic, renovací a rekonverzí staveb má nezbytné předpoklady pro energetické zhodnocení, ale minimálně 173 000 tun odpadního dřeva stále leží ladem.

„Což je trochu paradoxní, vzhledem k tomu, že Švýcarsko dřevo na otop dováží ze zahraničí,“ vysvětluje Thees. „Přitom disponuje nevyužívaným zdrojem, který je současně zdrojem odpadu. Jednoduše řečeno, můžeme spalovat vlastní odpadní dřevo a zbavovat se tak odpadů, a nemusíme utrácet za dřevo k tomuto účelu zvláště dovezené.“

Zpracovat dřevěný odpad znamená chránit lesy

WSL předkládá zajímavá srovnání. Pokud by se podařilo zpracovat dostupné odpadní dřevo, nebyl by prý problém pokrýt spotřebu tepla 80 000 domácností v „zimním období“ (od září do května). Nebo celoročně pro 40 000 z nich. Efektivnější nakládání s odpadním dřevem by přitom ochránilo švýcarské i zahraniční lesy, a současně pomohlo by Švýcarům ušetřit peníze.

Ne každý ze švýcarských kantonů má pro širší využití odpadního dřeva stejný potenciál. Nejvíce by si mohli polepšit v Bernu, kde je dřeva z demolic dostatek a existují zde i dřevo spalující teplárny . „Je tu prostor po pokrytí 7 % spotřeby a tepla z tohoto zdroje,“ dodává Thees.

Bude vás zajímat: Kamna Petry: Zatopíte si dřevem i uhlím

Teplo a elektřina pro celou Basilej

V jiných kantonech je dostatek odpadního dřeva, ale nemají tu potřebné průmyslové kapacity na jeho zpracování. V Basileji se dřevo z demolic vrší na skládkách a pokud by tu někdo investoval do spalovny, mohl by si dobře vydělat. Potenciál k navýšení výroby energie je tu odhadován až na 95 %. V Saint Gallen pak o 43 %, Solothurnu 38 %, Lucernu o 27 %. Co by k tomu bylo zapotřebí?

„Především funkční systém inventarizace dřevěných odpadů a také pokročilejší formu komunikace mezi jednotlivými regiony,“ vyjmenovává příležitosti ke zlepšení inženýr Matthias Erni, který se na průzkumu také podílel. „Poté už by neměl být problém zajistit transport odpadního dřeva ze skládek do míst, kde může být dobře zhodnoceno. Je to materiál, který má budoucnost i po skončení životnosti.“

Bude vás zajímat: Dřevěné brikety: Za jakou cenu s nimi vytopíte dům?

Příležitost, která čeká

Výzkum WSL dává smysl, protože Švýcarsko navzdory nadbytku paliva třetinu dřeva spotřebovávaného na otop dováží. Z Německa i Francie. „Nepovažuji za rozumné, aby se takové dřevo zbytečně dováželo, když jej sami máme k dispozici,“ doplňuje Erni. „Transport dřeva ze zahraničí jen produkuje další emise, které v konečném důsledku činí tento obnovitelný zdroj energie neekologickým.“

Pokud by Švýcaři začali prozíravě nakládat s dřevěným odpadem, polepšili by si. Nechat jej jen tak ležet na skládkách nepřináší zisk nikomu. Poplatky za ukládání odpadu jsou tu velmi vysoké. Vidět v dřevu, které již dosloužilo svému původnímu účelu surovinu pro energetické zhodnocení, prospěje všem.

Co myslíte, dokážeme s odpadním dřevem v Česku nakládat lépe? Napište svůj názor do diskuse.