Na opravu katedrály Notre Dame nechybí peníze, ale materiál

Požár, který zdevastoval střechu gotické katedrály v Notre Dame, hluboce zasáhl mnoho z nás. Tuhle tragickou událost šlo v médiích stěží přehlédnout. Ještě než uhasly poslední plameny a odhalily tak definitivně celé dílo zkázy, podařilo se vybrat přes 600 milionů eur na její opravu. A další miliarda je od štědrých dárců přislíbená. Vlastně je to tolik peněz, že je za ně možné teoreticky vystavět celou novou stavbu.

Nový krov katedrály do pěti let

Francouzský prezident na serveru Insider prohlásil, že hodlá nechat chrám Matky Boží obnovit v původní kráse do pěti let, a svět mu za pevné odhodlání gratuluje. Jenže mezi zprávami o tom, kolik peněz se už vybralo a kdo poskytne dokonalejší návod na kompletní rekonstrukci, zanikla mnohem podstatnější informace. Na obnovení Notre Dame totiž už není materiál.

Řekni, kde ty stromy jsou

Není materiál? Nebojte, ve Francii je dřeva samozřejmě dost. Ale žádné už neodpovídá svou kvalitou tomu, které bylo použito v původní konstrukci stavby. Když v roce 1163 zahájil biskup Maurice de Sully její výstavbu, dal si hodně záležet na výběru materiálu. Mohutné duby na krovy vybírali jeho nákupčí po celé Normandii dlouhých deset let. Hledali skutečné stromové velikány, které by masivní střechu unesly. Většina takto vybraných dubů měla už tehdy 400 let. Bylo jich celkově přes 1300, tedy pořádný les. A to je právě to. Dnes už ve Francii ale vlastně ani ve zbytku Evropy nenajdete takový les, který by tomuhle historickému zadání odpovídal.

Jistě, máme tu pár „pralesních“ přírodních rezervací, ve kterých dožívá pár opravdu pořádných stromů. Z nich ale dřevo na rekonstrukci vypálené katedrály brát z pochopitelných důvodů nemůžeme. Takže taková zdánlivě obyčejná věc, věkovité dřevo, je prostě k nedostání. A je jedno, kolik peněz teď máme k dispozici na opravu gotického klenotu. To, co jsme v průběhu předchozích staletí stačili vymýtit, si teď už zpátky nekoupíme. Požár tím odhalil nejen holé zdi chrámu, ale i výraznou mezeru v naší konzumní logice. Co je pryč, už se nevrátí.

Původnost je pro rekonstrukci zásadní

„Máme dokonalé stavební plány, jsme obeznámeni s původními technikami, které dokážeme převést do dnešní podoby,“ vyjmenoval na Insideru Bertrand de Feydeau, viceprezident Fondation du Patrimoine, která bude rekonstrukci zajišťovat. „Jen v celé Francii nemáme stromy tak dlouhé, pevné a staré, abychom to skutečně mohli dokázat.“ Variant, jak si pomoci, je samozřejmě víc než dost. K dispozici je dřevo odjinud. Pokud ale budou na rekonstrukci použity stromy z Kanady, Ruska nebo pobřeží Kalifornie, nebude to zase až tak čistá rekonstrukce. Každý restaurátor vám rád poví, že k oživení původního díla musíte mít původní materiál. Poničené obrazy starých mistrů také nedokreslujete vodovkami. Hovoří se o náhradních řešeních, střeše prosklené, ocelové. Ta je sice efektivní, ale s onou původností má jen pramálo společného. A proti takové moderní a nové podobě brojí i dárci, kteří by si přáli katedrálu „tak krásnou, jak si ji pamatujeme“.

Za peníze si všechno nekoupíte

Podle posledních zpráv se role dodavatele materiálu ujme soukromá dřevařská společnost Fransylva, která v Normandii obhospodařuje několik dubových lesů. Sice ne s tak mohutnými jedinci, aby to odpovídalo historickému originálu, ale aspoň dostačujících k tomu, aby z nich byly vytvořeny CLT lepené a lisované profily. Rozhodně to ale nutí k zamyšlení. Mimořádné architektonické dílo, které vznikalo dlouhých 182 let, jsme dnes schopni vzkřísit ani ne za pět. Jsme schopni dohromady shromáždit tak ohromné jmění, že takový počin můžeme bez obav realizovat, vlastně ještě než dohořely ničivé plameny. Přesto jsme navzdory svému bohatství a technické pokročilosti ztratili tak „obyčejnou“ věc, jako mohutné stromy. Maličkost? Jde z toho vidět, že ne všechno si můžeme koupit a nahradit. Za pět let nám to bude možná připomínat opravená katedrála, která už nikdy nebude jako dřív. Protože ani příroda kolem nás není jako dřív a za peníze si novou nepořídíme.