Kůrovec ničí české lesy. Ohrožuje i dřevěné stavby?

Kalamitní varování: kůrovci se v českých lesích dobře žije

Problémy s lýkožroutem smrkovým, tedy s kůrovcem, se táhnou dějinami lesů již od dob, co je začal člověk využívat a těžit. Jenomže dříve se díky rozmanitosti lesního porostu a tuhým zimám kůrovec nemnožil tak rychle.

Dnes, kdy je primární snahou rychle získat kvalitní dřevo, se potýkáme s kalamitami kůrovce téměř každoročně. A teplé zimy jeho úbytku spíše napomáhají. Jak jméno lýkožrout smrkový napovídá, kůrovec napadá především smrky a tak ohrožuje téměř celé území České republiky.

Jeho výhodou (a naším neštěstím) může být také fakt, že jeden pár kůrovce vyprodukuje až 200 nových jedinců, kteří dál napadají okolní stromy. A navíc žijí skrytě pod kůrou, což jejich odhalování komplikuje. První známky toho, že je strom v nepořádku přichází až po dvou či třech měsících, v době, kdy se už malí škůdci vesele přesouvají na další kořist v podobě blízko rostoucího smrku.

Na co jsou kůrovci dobří?

Abychom však pověst kůrovce mírně očistili, je třeba poznamenat, že stejně jako vše ostatní, také kůrovec má v přírodě své místo: mimo období kalamit spravuje a omlazuje lesy. Napadá totiž jen staré a nemocné stromy a zdravému lesu začíná škodit pouze tehdy, když se přemnoží. Proto pak lesníci vytěžují tisíce kubických metrů zdravého lesa pryč, aby se kůrovec nemnožil ještě více.

Kůrovce najdeme pod kůrou

Kůrovce najdeme po odloupnutí kusu kůry téměř v celé Evropě, severní Asii a Malé Asii. U nás se mu však tak zalíbilo, že menší či větší rodinu kůrovce bychom rychle našli po celém území České republiky. S postupujícím jarem a zvyšováním venkovních teplot se začínají tito nenápadní malí broučci probouzet a rojit.

Jak již bylo řečeno výše, není-li kalamita, mají kůrovci ve zvyku napadat jen staré, poškozené či čerstvě poražené stromy. Zavrtají se pod kůru a začnou se živit lýkem stromu. Pro účely rozmnožení si pak hloubí ony typické cestičky, podle kterých poznáme, že právě tento strom byl kůrovcem napaden. S ubývajícím lýkem se stromu hůře distribuuje voda a začíná usychat.

Přírodní obrana proti kůrovcům

Zdravé stromy se umí šikovně bránit náletům kůrovců. Zavrtá-li se kůrovec do kůry tak hluboko, že začne narušovat pryskyřičné kanálky, vypudí na něj strom mízu, které brouka přilepí a on zahyne. Stromy se takto velmi účinně brání proti více škůdcům, především pak proti kůrovcům. Pokud se ovšem brouci přemnoží, nepomůže stromu ani tato účinná metoda a on usychá.

Napadá kůrovec i hotové konstrukce ze dřeva?

Častá otázka, která napadne každého, kdo vlastní dřevostavbu, plánuje stavět ze dřeva, nebo má ve skladu nachystané dřevěné hranoly. Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď: ne. Kůrovec napadá zásadně živé stromy, popř. ty zcela čerstvě pokácené, a tak není třeba se o vytěžené dřevo příliš obávat.

Problémy mohou však způsobovat jiní drobní živočichové, jako například červotoč, který je specialistou na již pokácené dřevo a dřevěné konstrukce. U kůrovce se však není čeho obávat.

                Čtěte dále: Červotoč: Jak se ho zbavit (Rady a tipy)

Jak využívat dřevo vytěžené po kůrovcové kalamitě?

Pokud pečliví strážci lesů zjistí v kritickém období zvýšený výskyt kůrovce v lesích, je nutné okamžitě přistoupit k ochranným opatřením. Na to existují dnes již platné zákony o lesích. Dřevo i s kůrovcem se začíná vytěžovat, aby nedocházelo k dalšímu šíření. Nabízí se otázka, zda je možné dřevo napadené kůrovcem dále zpracovat?

Ačkoliv je kůrovec pro les nebezpečný, na kvalitu samotného dřeva nemá zásadní vliv. Nenapadá totiž dřevní surovinu, která je dále zpracovávána. Celý život brouka se odehrává v kůře a lýku, do hlubších částí dřeva kůrovec zasahuje jen velmi zřídkakdy.

                Bude vás zajímat: Jak se kácelo dřevo v minulém století? (video)

Z pohledu dalšího zpracování dřeva tak záleží jen na tom, jak dlouho ve stromě kůrovec žil. Pokud totiž rodina kůrovců zabránila stromu v přívodu vody a živin, mohlo docházet k vysychání a postupnému umírání stromu. V tom případě ztrácí také dřevní surovina na svých kvalitách. Také proto (vedle ekologických dopadů kalamity) mají dřevaři a majitelé lesa velký zájem na tom, vytěžit postižené stromy co nejdříve.