HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Kvůli omezení prodeje růžového dřeva mají teď výrobci kytar problém

Zákaz a regulace nejsou vždy to nejlepší řešení. Snaha zastavit drancování pralesů, ničených honbou za růžovým dřevem, přináší jen chabé výsledky. Zato ale spolehlivě likviduje výrobce hudebních nástrojů, kteří teď nemají z čeho tvořit kytary a housle. Proč se bez vzácného dřeva neobejdou?


Kytara z růžového dřeva
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Růžové dřevo neboli rosewood je neoficiální název pro skupinu vzácných a extrémně tvrdých dřevin tropických stromů. Prakticky každá tropická oblast disponuje několika takovými druhy dřevin, které tento vysoce ceněný materiál dávají. Australané nedají dopustit na Dysoxylum, v Indonésii vede Sonokeling, nejen v Africe je dobře známý černý eben a růžový mahagon a Jižní Amerika je proslavená dřevem stromu Dalbergia.

Materiál pro práci mistrů

Ačkoliv tato dřeva pochází z různých končin světa, pár věcí mají společných: vzácnost, výjimečné akustické vlastnosti, překrásné barevné vyznění řezu a velmi jemnou texturu. I proto jsou tolik oblíbené zakázkovými truhlárnami a výrobci hudebních nástrojů. Bavíme se tu ovšem o skutečných mistrech řezbářského řemesla a profesionálních výrobcích hudebnin. Rosewood totiž opravdu není levnou záležitostí.

Tuna za čtvrt milionu

Jedna tuna jihoamerického růžového dřeva přišla v roce 2005 přibližně na 10 000 dolarů, tedy přibližně čtvrt milionu korun. Jen pro srovnání, tuna obyčejného palivového dřeva vás dnes nebude stát více než 3 000 korun. Hodnota vzácného dřeva je tak velká, že jeho nelegální prodej dokáže bez problémů financovat nejrůznější povstalecké skupiny a revoluční bojůvky v pralesích. V některých asijských a jihoamerických regionech je tento byznys výnosnější než produkce drog.

Špinavý byznys s krvavým dřevem

I proto se růžovému dřevu někdy přezdívá krvavé. Jeho příběh je totiž podobný jako u krvavých diamantů těžených v Africe. Necertifikovaný prodej růžového dřeva na globálním trhu vede k přetěžování pralesů, kácení rozsáhlých džunglí, vybíjení vzácných druhů živočichů a terorizování domorodců nelegálními dřevorubci. Není divu, že se světové vlády snaží tento nejen přírodu ničící fenomén potlačit. Jenže to není právě snadné.

Zdražení zvýšilo poptávku

Prodej těchto komerčně významných dřevin začal v loňském roce podléhat přísné regulaci, což se odrazilo na jeho výrazném zdražení. Tuna jihoamerického růžového dřeva dnes stojí 360 000 korun. Toto navýšení ceny ale paradoxně zvýšilo poptávku a učinilo špinavou práci nelegálních dřevorubců ještě výnosnější. Porušovat zákon a nedbat na omezení se teď vyplácí. Drancování pralesů neustalo a lidé, kteří ke své práci vzácné dřevo potřebují, teď naráží na nejrůznější legislativní bariéry.

Zpoždění, které se prodraží

Typickým příkladem jsou výrobci hudebnin ze Spojených států amerických, které zpřísnění podmínek trhu se vzácným dřevem připravuje o miliony. I když vlastně potřebují jen skromná množství tvrdého dřeva k finálním povrchovým úpravám svých produktů, u každého použitého kousku teď musí bezpečně doložit nezávadnost jeho původu. Což je spousta papírování navíc.

První měsíce po schválení regulace poklesl vývoz akustických kytar z USA o 28 % (elektrických o 23 %) a výrobci hlásili souhrnnou ztrátu ve výši 60 milionů dolarů. „Máme objednávky na stovky kytar,“ stěžuje si Chris Martin, zástupce společnosti C. F. Martin & Co. „Máme zákazníky, ti zákazníci mají peníze. Jsme připravení jim dodat zboží, ale nemůžeme. Administrativa se prostě zasekla a čekáme na nová povolení. Dřív zboží expedovat nemůžeme.“

Výrobci hudebnin mají problém

Martin dodával hudební nástroje pro známé hvězdy: Erica Claptona, Eda Sheerana nebo zpěváka Stinga. Teď ale musí čekat, až každý kousek růžového dřeva projde složitým procesem certifikace. Podobně na tom je i neméně známý výrobce kytar značky Taylor, který pracuje v kalifornském El Cajón, a desítky dalších. Regulace obchodu s růžovým dřevem dohnala i houslaře, výrobce xylofonů nebo producenty zakázkových píšťal na skotské dudy.

Vítr vane z Číny

Výrobci hudebních nástrojů si vcelku oprávněně stěžují, že opatření k ochraně vzácných stromů s tvrdým dřevem se míjí účinkem. „Výrobci hudebnin se dají stěží počítat mezi ty, kteří by legální nebo nelegální obchod s růžovým dřevem sytili vlastní poptávkou,“ říká Martin. Jeho společnost ho například ročně potřebuje kolem padesáti kubíků. „Problém je jinde,“ dodává.

Největším dovozcem a zpracovatelem vzácného dřeva je Čína. Ročně si podle oficiálních zpráv nechá dopravit kolem dvou milionů kubíků. Oficiální import růžového dřeva tu mezi lety 20052015 narostl o 2 000 %. A desítky tun nejspíš zpracovává nelegálně. Důvod? Zakázková výroba luxusního nábytku, který je odrazem vysoké společenské úrovně. Je to legální? Ano, na úmluvu o regulaci obchodu totiž Čína nikdy plně nepřistoupila.

Dřevo, které nelze nahradit

Růžové dřevo tedy bude nejspíš dál z pralesů celého světa nekontrolovaně mizet, zatímco výrobci hudebních nástrojů budou odsouzeni k používání nejrůznějších náhražek. „V principu to možné je, ale růžové dřevo je prostě speciální, nenahraditelné, “ vysvětluje Martin. „Zatím nikdo nepřišel se dřevem, které by dokázalo rezonovat stejně.“

 

Autor:

Vydáno dne:


Photocredit: jboylan67

1 0

Hodnocení: 5/5

Podělte se s námi o Váš názor:

Související články:

Zvažte prosím deaktivaci AdBlocku pro tento web.

Přístup k obsahu tohoto portálu je zdarma. Naším zdrojem příjmu je totiž bannerová reklama.

Používáním systému AdBlock nás připravujete o finanční zdroje, bez kterých nebudeme schopni portál nadále provozovat.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonu ruky na červené značce a zvolte 'Nespouštět na stránkách na této doméně'. Děkujeme!

PŘEČETL JSEM A CHCI PŘEJÍT NA PORTÁL