Ruský byznys se dřevem je na vzestupu. Co za tím stojí?

Ještě v osmdesátých letech minulého století se Sovětský svaz počítal mezi světové giganty v produkci dřeva. Následná léta divokých politických transformací učinily z nového Ruska slabého hráče globálního trhu, což se teď dramaticky mění. Pokud se v roce 2008 dalo hovořit o tom, že dřevozpracující průmysl v Rusku zaspal, nyní znovu velmi rychle nabývá na síle a získává zpět ztracené pozice. Výrazně k tomu přispívá i boom dřevostaveb podporovaných státem.

Země, kde se situace mění

Když se psal rok 2007, nebyl na lesnickou praxi a dřevozpracující průmysl v Rusku zrovna veselý pohled. Kácelo se tu prakticky jen na vývoz surového dřeva do zahraničí, přičemž zisk z vývozu vlastně vyrovnával opětovný dovoz dřeva ze zahraničí. Na zpracování dřeva navazující papírenský, montážní nebo energetický průmysl byl spíše v setrvalém úpadku. O rok později už bylo všechno jinak.

Zisky, které nastartovaly rozvoj

Tehdy poprvé sedmdesátka největších ruských lesnických společností poprvé po dlouhých letech vykázala zisk ve výši 6,26 miliard rublů (tedy vcelku skromných 210 milionů dolarů), a od té doby výkon tohoto segmentu strmě roste. Země, která doslova seděla na 82 miliardách kubíků prodejného dřeva, pokrývající neméně neuvěřitelnou plochu 885 milionů hektarů, se znovu probrala k životu. A je to znát.

Miliardy za vývoz dřeva a surovin

V roce 2016 se Rusko stalo pátým největším vývozcem dřeva. Hlavními destinacemi jsou asijské země a Kazachstán, blízkovýchodní státy a Egypt. A poněkud překvapivě severní Amerika a také Austrálie. K ziskům ve výši pěti miliard dolarů z prodeje dřeva se přidalo 4,5 miliard z vývozu sekundárních produktů (stavebního dřeva, celulózní hmoty, biomasy, topiva). Dnes už se Rusko sápe na třetí světovou příčku.

Udržet dřevo v kurzu

Boom zpracování dřeva tu zjevně jen tak nepřestane, protože vláda nyní aktivně začala „stimulovat“ dosud opomíjený sektor dřevostaveb. Premiér Dmitrij Medvěděv totiž začal klást svým ministrům nejrůznější otázky. Například jak je možné, že v Norsku, které disponuje podobnými klimatickými podmínkami i srovnatelnou dostupností dřeva, se staví 25x více dřevostaveb, než v celém Rusku?

Univerzální řešení? Kvóty

Segment dřevostaveb v Rusku dokonce klesal pod dlouhodobý průměr (o 3,2 % ročně). A to navzdory tomu, že tento model výstavby se počítá mezi levnější a cenově rozhodně dostupnější. Tajemník premiéra a miliardářský obchodník v jedné osobě, Alexandr Chloponin, viní z tohoto propadu a špatné bilance nedostatečnou modernizaci a propad cen zakázek. Což hodlá velmi proaktivně změnit. Jak? Kvótami!

Třetina všech novostaveb bude ze dřeva

Dřevostavby se tu stanou běžnou součástí stavební praxe, s pravidelným meziročním nárůstem schváleného prahu o 5 %. Co to znamená v praxi? Že letos už musí být třetina, respektive 30 % všech povolovaných novostaveb, postavena ze dřeva. Pokud samozřejmě žádáte stavební povolení v Moskvě nebo jiném velkém městě, dřevo do projektu zapracovat nemusíte. To bude vyhrazeno venkovu.

Dřevěný dům do každé rodiny

Současně s tímto poněkud radikálním tahem zareagovalo i Ministerstvo průmyslu a Ministerstvo výstavby, které hodlá zafinancovat technické vybavení a strojní náčiní pro dodavatele dřevostaveb. A od poloviny letošního roku má být „prosvětlen“ i stavební zákon, který by náležitosti moderních dřevostaveb konkrétně řešil.

Oproti Evropě či Spojeným státům americkým je tato změna kurzu řízena centrálně a nikoliv trhem. Její dynamičnost ale dává tušit, že by se Rusko mohlo v následujících letech stát největším stavitelem dřevostaveb světa.