Je to pasivní dřevostavba? 5. díl aneb Řešil někdo tepelné mosty?

O tom, že ke kvalitnímu domu patří kvalitní izolace, již není pochyb. Bavili jsme se o tom i v předchozím dílu tohoto seriálu, takže už víte, že izolace na pasivním domě by mělo být cca 30 cm ve stěně. Tato informace však ke správně postavenému a funkčnímu domu nestačí! Izolovat rovnou stěnu umí každý, na co si musíte dát pozor, jsou konstrukční spoje nebo nadmíru ochlazovaná místa, kde je montáž izolace technicky náročnější a kde vznikají tzv. tepelné mosty.

V tomto dílu seriálu Je to pasivní dřevostavba? si odpovíme na pátou otázku Desatera pasivního domu, která se ptá: Jsou řešeny tepelné mosty a jak?

Proč jsou tepelné mosty v dřevostavbách problém?

Tepelné mosty viděné termokamerou (Zdroj: http://stavba.tzb-info.cz/okna-dvere/10819-kupujeme-okna-a-dvere-7-cast-pripojovaci-spara-vyplni-otvoru) Problematika tepelných mostů se týká takových míst ve vaší dřevostavbě, ve kterých dochází ke zvýšenému úniku tepla z interiéru do okolního prostředí.

V těchto místech (dobře viditelná na termokameře - zdroj) jsou vyšší tepelné ztráty a vnitřní povrchová teplota může klesnout pod hodnotu rosného bodu – právě v ten okamžik může dojít ke kondenzaci vodních par, což zejména u dřevostaveb mnohanásobně zkracuje jejich životnost!

Jak u pasivního domu řešit tepelné mosty?

Aby se vaší dřevostavbě tepelné mosty vyhnuly, je třeba s nimi počítat již v návrhu konstrukčních detailů a nezapomenout na ně ani při samotné realizaci stavby. Aby používaná izolace dosáhla požadovaného účinku a současně vydržela tak dlouho, jak uvádí její výrobce, je třeba dodržovat technické zásady a doporučení, které se s konkrétními izolačními materiály a zateplovacími systémy váží.

Bude Vás zajímat: Fasádní polystyren

Nejčastější a nejzávažnější chyby vedoucí k tepelným mostům:

příliš velké spáry mezi izolačními deskami nebo rohožemi (doporučené spáry pod 3 mm, větší spáry vyplňovat izolantem, nevyplňovat cementovým lepidlem!),
nedostatečné množství a umístění kotev pro odolnost vůči namáhání větrem,
nezapuštění hmoždinek do izolantu, správně by měly být hmoždinky zapuštěny do izolantu a překryty zátkou ze stejné tepelné izolace,
prostupy pro vynesení stříšek, okapového svodu a jiné procházející celou vrstvou izolantu – je lepší tyto vhodně termicky oddělit,
stlačení vláknitých desek u izolací vkládaných do roštu (deska nemá izolační účinek jako v původní tloušťce),
nedodržení doporučené tloušťky odvětrávaných mezer (střecha, fasáda),
nerovnoměrná (nedostatečná rovinatost izolačních desek) či nedostatečná tloušťka omítkového systému a nedodržení zásad armování výztužnou tkaninou – způsobuje vytváření trhlin, zatékání a snížení životnosti,
nevhodné použití a umístění nasákavých materiálů či dřevěných prvků – například ve styku s terénem nebo v místě odstřikujícího deště,
nedostatečná ochrana proti povětrnosti během výstavby (ochrana před zatečením) a nepoužití konstrukční ochrany proti poškození povětrností (klempířské prvky, různé připojovací a dilatační proﬁly) nebo zvířaty (ochrana dutin mřížkami).

Jak řešit tepelné mosty v (pasivních) dřevostavbách?

Rada Centra pasivního domu k 5. otázce Desatera: „Jsou řešeny tepelné mosty a jak?“ tedy zní:

co nejvíce souvislé vrstvy izolace,
problematické spoje v případě nutnosti řešeny speciálními komponenty, které minimalizují tepelné úniky,
propočítané konstrukční detaily.

Problematika tepelných mostů je rozsáhlé téma, proto jestli budete mít konkrétnější dotazy, můžete je konzultovat s některým z našich odborníků, nebo je napsat níže do diskuse, kde se o nich můžeme pobavit i s ostatními.