Levný pozemek u Brna nikdo nechtěl. Manželé na něm zvládli postavit patrový dům s 40m2 sklepem

Nenechte si ujít:

Ve velkém patrovém domě bydlí manželé a jejich dvě děti, které si nový dům také velmi užívají. Uvnitř by vám okamžitě vyrazil dech prosvětlený interiér nebo otevřený strop v jídelně, který mají navržený od architekta. Proč vsadili na individuální projekt domu? Jak probíhala spolupráce s architektem a samotný výběr stavební firmy? Jakou metodou odkoupili pozemek? Proč tento pozemek nikdo jiný nechtěl? S jakými problémy se setkali na úřadě? A jakým systémem vytápí svou dřevostavbu? To a mnohem více se dozvíte v dnešním rozhovoru se sympatickou dvojicí.

Ľubomíro, Petře, co bylo impulsem ke stavbě nového domu?

Ľubomíra: Pocházíme každý z jiného koutu ještě bývalé Československé republiky, já jsem ze Slovenska a manžel ze severu Čech. Oba jsme šli studovat do Brna a tam jsme se také poznali. Pak přišly děti a my si řekli, že si postavíme domek.

Petr: Bydleli jsme v bytě v Černých Polích a říkali jsme si, že by to chtělo více prostoru, ač ten byt měl všechno – byl po rekonstrukci a měl i velkou zahradu. S druhým dítětem už to ale chtělo více prostoru a Lubka chtěla zahradu, kde bychom mohli prcky vypustit a taky se tam trochu realizovat. To bylo před čtyřmi lety.

Ľubomíra: Jsme celkem společenští a v bytě už se moc nedalo hostit návštěvy a kamarády.

Petr: I na to přespání pro rodiny to bylo celkem na hraně kapacity bytu. Proto jsme se rozhodli, že zkusíme štěstí za Brnem.

A proč jste se rozhodli pro dřevostavbu, a ne zděný dům?

Petr: Oba máme hrozně rádi dřevo a nemáme rádi izolanty v podobě polystyrenů, takže jsme si řekli, že dřevostavba (difúzně otevřená skladba) je správná cesta. Hodně jsme se zajímali, chodili jsme na návštěvy, měli jsme i možnost několikrát přespat v dřevostavbách a několik kamarádů kolem nás se taky pustilo do stavby dřevostavby, takže jsme se navzájem inspirovali.

Ľubomíra: Taky rychlost výstavby je fajn, protože stavět dům s malými dětmi je náročné. Řekli jsme si, že chceme věnovat čas hlavně dětem, a ne práci na domě.

Nesetkali jste se s nepochopením ostatních?

Ľubomíra: Pár lidí by se našlo, ale ne moc.

Petr: Rodiče, kteří jsou projektanti, dělají dopravní stavby se dřevem, cihlou i betonem, ti byli jasně pro, ale lidi, kteří o tom moc nevěděli, kladli otázku, proč dřevo, proč ne cihla nebo pórobeton. Vyzdvihovali jsme, že dřevo je přírodní materiál, bude se snáz likvidovat nebo přestavovat, až tady jednou nebudeme. Ale bezkonkurenční je opravdu ta rychlost výstavby.

Ľubomíra: A taky nebylo během výstavby moc odpadu. Oproti sousedům, kteří pořád staví a měli tuny odpadu, tady je odpadu minimum.

Petr: Je fakt, že mě opravdu fascinovalo, že si firma po sobě pořád uklízela. Suchá výstavba znamená minimum odpadu.

Dokázali byste popsat celý proces výstavby z časového hlediska?

Petr: Na podzim 2020 jsme se dozvěděli, že pozemek je k mání v rámci aukce, kterou obec pořádala. Po nabytí pozemku jsme tentýž měsíc oslovili architekta, který navrhoval dům i mým rodičům. Ten celkem rychle načrtnul studii, kterou jsme hned na jaře 2021 odeslali 12 firmám a s nimi jsme celkem intenzivně komunikovali asi tři měsíce. Z těch 12 vyšly tři firmy a z těch tří nakonec ta jedna, která nám dům postavila. V květnu 2021 jsme podepsali smlouvu o projektové dokumentaci k domu. Firma na tom začala pracovat a na Vánoce 2021 nám přišlo stavební povolení. 1. 3. 2022 jsme poprvé kopli.

Ľubomíra: Nechtěli jsme začínat se stavbou v zimě, tak jsme počkali do jara.

Petr: Začalo se v březnu 2022 a na začátku října 2022 bylo vše hotovo (na klíč). Nastěhovali jsme se po Vánocích, aby děti s novým rokem nastoupili do nové mateřské školy.

Ľubomíra: To bylo spíš z naší iniciativy, tady se dalo bydlet už dříve. Samotná stavba trvala asi půl roku.

Pozemek byl v aukci? Odkoupili jste ho tedy obálkovou metodou?

Ľubomíra: Ano, nabízelo se tu 12 pozemků.

Petr: Pozemek jsme hledali asi rok, projeli jsme několik obcí směrem na sever, protože máme rádi kopce a hornatý terén. Projížděli jsme webové stránky obcí a některé z nich se tu a tam zmínily o tom, že nabízejí k odkupu pozemky.

Riskovali pokutu až půl milionu, ale získali stavební pozemek za skvělou cenu

Zmiňoval jste, že váš pozemek nebyl moc atraktivní. Dokázal byste k tomu říct více?

Petr: Ano. Byl to rohový pozemek, nepravidelného trojúhelníkového tvaru, který byl navíc z části svažitý, a takový chce málokdo. Pozemek je široký 25 metrů a 8 metrů od kraje byl svah a nálety. Třetina pozemku tak vůbec nebyla vidět. Nebudu lhát, až když přišel geodet na zaměření pozemku, jsem si uvědomil, jaký typ parcely jsme si vlastně koupili. Když jsem viděl tu realitu, tak jsem se zhrozil. A můj táta stavař přišel a byl nadšený. On tu viděl ten potenciál pro podsklepení domu. Od parkovacího stání směrem dolů máme 40 m² velký sklep (kopíruje původní svah).

Dokázali byste mi popsat, jak probíhal odkup pozemku, u kterého jste si stanovili cenu sami?

Petr: Ona byla stanovena minimální cena a aukce probíhala v tom stylu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, jak se říká. Cena byla obcí deklarovaná, pozemek byl zasíťovaný, připravený včetně parkovacího stání v ulici, veřejného osvětlení a povolení ke stavbě. Zájemci o pozemky v naší obci vždy napsali do obálky, který pozemek chtějí. A tím, že na náš pozemek se netlačil nikdo před námi, získali jsme ho my, ač nejsme místní.

Ľubomíra: To jsme celkem vychytali. Horší byla samotná stavba, protože dvakrát došlo ke zdražení (kvůli pandemii a válce na Ukrajině). Takže v tomto směru to bylo horší.

Petr: Tam, kde jsme ušetřili na pozemku, jsme to dohnali u stavby. Ale to je život. Byl hlavně nedostatek materiálu, nebylo železo a beton.

Zdržela se výstavba i časově nebo byl problém „jen“ s financemi?

Petr: Ne, to vůbec, časově šlo všechno dobře. Stavební firma všechno zařídila, bylo to neskutečné. Co se týče cenového navýšení, bavíme se o jednotkách procent.

A stavební povolení jste si vyřizovali sami?

Petr: Dali jsme svolení realizační firmě, která nám během čtyř a půl měsíce povolení vyřídila. Bylo to z ohlášky až na stavební řízení.

Co se stalo?

Ľubomíra: Jen jsme chtěli trošku pootočit dům oproti projektu. Chtěli jsme více kopírovat světové strany, aby bylo v domě co nejvíc sluníčka. To nám ale nepovolili.

Petr: S tím nakláněním a posunem se z ohlášky stalo stavební řízení, takže se to zdrželo asi o měsíc a půl. A ještě naše dřevěná modřínová fasáda dělala problémy. Nedokázali si to v rámci urbanistického konceptu představit, říkali, že by to sem nezapadalo. Stavební firma s tím trochu bojovala a nakonec to dokázala vyřešit. Bez těchto starostí by se to stavební povolení vydalo asi za 3 týdny.

Poznámka redakce – na dronové záběry překrásného rodinného domu sympatické dvojice z Brněnska se můžete podívat na videu níže.

Říkali jste, že jste měli ve výběru 12 firem, pak jste to zkrouhli na tři a pak na jednu. Jak probíhal tento výběr?

Petr: 12 firem jsme vybrali jen podle doporučení známých a odborníků ze dřevařské asociace. Z těchto 12 firem se ozvalo jen sedm a těm jsme zaslali architektonickou studii, která už byla rozpracována do projektové dokumentace. Se třemi z nich jsme si pak sjednali schůzku. Lišily se tehdy jak cenou, tak primárně kapacitou.

Ľubomíra: Některé z nich nám nabízely pouze hrubou stavbu s tím, že zbytek si zařídíme sami. A to jsme nechtěli, protože by bylo těžké koordinovat s dětmi stavbu domu.

Co tedy nakonec rozhodlo?

Petr: Lidská stránka. Oba jednatelé firmy Dřevo House byli skvělí. Jeden z nich nám ukázal svůj dům v Brně. Líbilo se mi, že měl velkou míru sebereflexe, byl to prostě normální a moc fajn člověk, a hlavně se nám věnoval.

Ľubomíra: Líbilo se nám, že nám nikdy neřekli, že by měli s něčím problém. Vždycky řekli, že to zkusí, poptají se, dají vědět. Dost firem nám rovnou řeklo „to neumíme, to neuděláme“.

Petr: Jsou to takoví střelci. Viděli jsme jejich domy, víme, že už poslední asi 4 roky dělají velmi individuální stavby s podobným nádechem jako náš dům – otevřené krovy, obrovské prosklené stěny atd. Jsou to dva super mladí lidé, takže rozhodla ochota, lidský přístup, a hlavně respektování architektonické studie.

Petře, říkal jste, že pocházíte ze stavařské rodiny. Spolupracovali jste tedy s projektantem z rodiny?

Petr: Úplně primárně jsme spolupracovali s architektem, takový starší pán, který miluje dřevostavby a projektoval několik občanských i rodinných staveb na severu Čech. Nejenže nám vypracoval architektonickou studii, ale vytvořil i kompletní projekt.

Ľubomíra: Stavební firma si to ale samozřejmě přepracovala podle svého. Řekli, že jim to velmi pomohlo, a samotné přepracování ani netrvalo dlouho.

S architektem jste chtěli spolupracovat od samého začátku?

Petr: Vzhledem k tomu, že to byl člověk, který měl na starosti dům mých rodičů, tak nebylo co řešit. Nám se moc líbí dům rodičů.

V jídelně máte krásný otevřený prostor, nicméně na úkor prostoru v patře. Nevadí vám, že jste museli oželet jeden pokoj?

Petr: Nevadí, my jsme si ten „chybějící pokoj“ navrhli jinam. Víc pokojů v domě opravdu nepotřebujeme, dispozičně to vychází na 5+kk. Právě naopak se nám líbí, že máme přehled. Měli jsme trochu strach z přenosu hluku z/do patra, ale máme dobře řešenou kročejovou izolaci, povedlo se jim to hodně utlumit.

Popis dispozice patrového domu

Rodinný dům na patro s dispozicí 5+kk navrhnul rodině zkušený architekt. Dovnitř vstupujete hlavními dveřmi navrženými na podélné straně domu a dostáváte se do zádveří. Zde jsou navržené dvoje posuvné dveře – jedny vedou do technické místnosti a druhé do menší chodby. Zde je po vaší levé ruce navržená velká pracovna, naproti vám je koupelna s toaletou a po vaší pravé ruce se otevírá obrovský obytný prostor. K prosklenému koutu, který je na druhé straně domu, procházíte kolem prostorné kuchyně do tvaru písmene U, jídelního koutu s otevřeným stropem, schodiště do prvního patra a obývacího pokoje. Celé přízemí je krásně prosvětlené díky velkým fixním (i otevíracím) oknům.

Vedle schodiště do prvního patra je navržená menší komora pro věci na úklid a pod schodištěm mají děti majitelů svůj malý hrací svět. V prvním patře je hned vedle schodiště krásný otevřený prostor do jídelny, který si majitelé velmi pochvalují. Kromě toho se zde nachází i dva dětské pokoje (přičemž je jeden prozatím využívaný jako pracovna), koupelna s toaletou, prádelna, komora a ložnice se soukromou koupelnou a toaletou manželů.

V neposlední řadě je součástí domu i velký sklep, do kterého se majitelé dostávají z druhé podélné strany domu. Dispozici se můžete lépe prohlédnout na fotkách níže.

Jak máte patro odhlučněné?

Petr: Akustika je za mě v pohodě a kročejovou izolaci máme doplněnou o vrstvu anhydritu. Ve svislých stěnách máme minerální vatu a dřevovláknité desky.

Přemýšleli jste někdy nad typovým domem nebo jste hned věděli, že půjdete individuální cestou?

Ľubomíra: Přemýšleli, ale chtěli jsme co nejvíce využít toho, co pozemek nabízí. I kdybychom sem napasovali nějaký typový dům, dělali bychom v návrhu hodně úprav.

A pro výstavbu domu na klíč včetně základové desky jste se rozhodli hlavně kvůli svým dětem? Abyste na ně měli víc času?

Petr: To samozřejmě taky. Ale přiznám se, že kombinace toho, že základovou desku dělá někdo jiný než hrubou stavbu s dokončením, mi zaváněla nějakým problémem při realizaci. I stavební dozor, který jsme tu měli po celou dobu stavby, mě k tomu nabádal. A ukázalo se to jako dobré řešení. Měli jsme vyloženě náš stavební dozor, byl na doporučení od kamarádů architektů, velmi temperamentní až přísný dozor. Kontroloval úplně všechno.

Ľubomíra: Řekli jsme mu, ať je precizní, ale pak jsme ho museli trochu usměrnit. Všechno ale fungovalo dobře.

Jak probíhala kolaudace domu?

Petr: Z úřadu sem nikdo nepřišel a zkolaudováno bylo na začátku roku 2023. Všechno jsme splňovali, měli jsme všechno nachystané, a to včetně chlebíčků. Ale přišla jen zpráva do datové schránky a tím to bylo vše vyřízené.

Jaké jsou podle vás největší výhody dřevostavby?

Petr: Za mě rychlost výstavby, přírodní materiály a líbí se mi instalační předstěna. Kabely jsou relativně přístupné, kdyby se cokoliv stalo. A vytopené je to neskutečně rychle. Tím, že máme tepelné čerpadlo, tak jsou náklady opravdu nízké, až jsem tomu nevěřil – asi jako za třípokojový byt v Brně.

Ľubomíra: Z mého pohledu dům působí teplejším dojmem než klasická zděná stavba.

Jakými dalšími systémy vytápíte dřevostavbu?

Petr: Tak tím tepelným čerpadlem vzduch-voda a všude máme teplovodní podlahové topení. Jako záložní zdroj máme baterie fotovoltaiky.

Ľubomíra: A s architektem jsme taky řešili osvit a poté jsme ho v domě i udělali – v různou roční dobu a v různou hodinu, abychom věděli, jak tady to sluníčko pracuje, aby se dům v létě nepřetápěl a v zimě abychom měli pasivní zisky. A opravdu to funguje.

A jak vám vyšel energetický štítek rodinného domu?

Petr: Máme B, stihli jsme to jako jedni z mála. Rok nato už stavba domu bez sekundárního zdroje vytápění nemohla být realizovaná. Nabízeli nám klimatizaci, ale to jsme v žádném případě nechtěli. Máme v domě centrální rekuperaci.

Víte, jaké máte roční náklady na vytápění?

Petr: Roční náklady na vytápění jsou asi necelých 20 000 Kč, ale teď to půjde dolů, protože už máme nainstalovanou fotovoltaiku.

Ľubomíra: Za rok jsme nakonec vyrobili asi 9 MWh, což je při naší velikosti elektrárny výborný výkon. Těžíme z orientace střechy na jižní stranu.

Petr: Od března do října platíme zhruba 700 Kč měsíčně. A ještě tím dobíjíme auto.

A vodu ohříváte v bojleru?

Petr: Tepelné čerpadlo funguje i jako ohřev vody a máme tu vnitřní jednotku nastavenou tak, že se voda i předehřívá a tím pádem odpadá ta nutnost odpouštění vody a čekání na teplou.

Ľubomíra: Když víte, že se ráno mezi 6. a 7. hodinou sprchujete, nastavíte si oběhové čerpadlo tak, že tam ta horká voda bude.

Petr: Ano, oběhové čerpadlo je součástí toho tepelného čerpadla, tam probíhá ohřev vody. A v létě do podlahy chladí, což je super. Čerpadlo tak splňuje všechny tři podmínky, které jsme chtěli – topí, chladí a ohřívá vodu.

Jaký je v domě tepelný komfort v létě a v zimě?

Petr: Na skladbě jižních stěn, které jsou o 5 cm širší, jsme si dali hodně záležet a díky fázovému posunu tepla, který je tady myslím 8 hodin, se dům začne nahřívat až v 18:00 hodin. I provětrávaná fasáda ze dřeva tomu dost pomáhá, že se dům tolik neohřívá.

Ľubomíra: I když jsou ta velká horka a zapadne sluníčko, můžeme rovnou otevřít okna. Ale to je i tím, že je za námi potůček a les. A je to moc příjemné.

Petr: Když bylo venku 35 °C, tady bylo 25 °C, což je hodně fajn.

Ľubomíra: Máme taky venkovní žaluzie, téměř všude. Ale na zastřešené straně domu (u terasy) vůbec nemusely být.

Co hodnotíte jako nejvíce stresující na celém procesu výstavby?

Petr: Musím říct, že ta skutečnost, kdy se začaly stavět základy a firma nám volala, že bojují s nedostatkem materiálu. V té době se stavěl velký městský okruh v Brně, Tomkovo náměstí, primárně největší odběratel veškerého materiálu bylo město. Takže jsme byli trochu v pozici oběti, která to musela vzít za vyšší cenu, protože jinak by nic nebylo. A to jsme teprve začali.

Ľubomíra: Byla tam cenová nejistota, ale bylo to způsobené vyšší mocí, nikdo nečekal, že se to stane, nemohla za to firma.

Je dnes něco, co byste udělali jinak?

Petr: Určitě, zvětšil bych předsíň. Když přijde více lidí, už je trošku problém, že se musíme střídat, ale nic, co by se nedalo vyřešit. Jinak bych ale neměnil nic. My jsme s tím projektem žili tři čtvrtě roku, každý večer po uspání dětí jsme seděli nad návrhem.

A jak se vám tady žije? Doporučili byste dřevostavbu ostatním?

Petr: Určitě. Myslím si, že každý, kdo stavěl dřevostavbu, by do toho šel znovu.

Ľubomíra: A je to vidět i na dětech, že jsou tady spokojené. Rádi cestujeme, ale teď jsme rádi i doma, někdy se nám to tu nechce opouštět. Z toho bytu jsme měli tendence jít ven, tady jsme venku pořád.

Co byste za sebe poradili nebo doporučili lidem, kteří stojí před rozhodnutím stavět či nestavět dům?

Petr: Mně hrozně pomohly návštěvy kamarádů, kteří staví. Ať už zděnou nebo dřevěnou stavbu. Já mám hrozně špatnou představivost a pro mě je fyzická zkušenost lepší. To mi dalo nejvíc.

Ľubomíra: Já bych doporučila nepodcenit přípravu. My jsme hodně času strávili nad projektem a přijde mi to jako to nejdůležitější. A nebrat tu nejlevnější nabídku, protože tam by člověk strávil více času na různých opravách a podobně. Jít zkrátka rozumnou cestou a zkusit si představit, že tam člověk bydlí a co tam potřebuje.

Moc vám děkuji za rozhovor i za milé přivítání.

Petr: Nemáte za co, také děkujeme za rozhovor.

Ľubomíra: Děkujeme, rádi jsme vás tu přivítali.

Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte ONLINE KURZ, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor. více informací »