Podlahové topení v dřevostavbě

Princip podlahového topení

Podlahové topení nejen v dřevostavbách, řeší řadu negativních aspektů tradičního vytápění pomocí radiátorů. Podlahové topení je nízkoteplotní zdroj, který rozložen pod podlahou formou teplovodního potrubí nebo elektrických topných rohoží. Teplota povrchu podlahy by neměla přesáhnout 27°C a běžně se proto pohybuje v rozmezí 24-26°C. Teplota vody v okruhu topného systému podlahového topení se pohybuje okolo 35-40°C.

Photocredit: Shutterstock

Správné rozložení teploty, aneb co je špatně s radiátory?

Fakt, že teplý vzduch stoupá vzhůru, není třeba podrobněji rozebírat. Tento jednoduchý fyzikální zákon však může za to, že pokud místnost vytápíte radiátory nebo přímotopy, vzduch začne cirkulovat a nejteplejší bude v horních částech místnosti a jeho teplota bude postupně klesat až k podlaze. Je to přesně ten stav, kdy je vám zima od nohou, ale v pokoji je v úrovni hlavy prakticky přetopeno.

Princip a výhoda podlahového topení poté spočívá v tom, že pokud budete mít teplo od nohou, můžeme místnost vytápět na nižší teplotu. Celkově pak ušetříte na ročním vyúčtování za topení.

Nižší ztráta při transportu topného média

Teplota vody, která je přiváděna do klasických radiátorů se pohybuje okolo 70°C. Pokud máme v podlahovce teplotu do 40°C, ušetříme díky menšímu teplotnímu rozdílu oproti radiátorům nemalou částku na tepelných ztrátách, které má nízkoteplotní systém menší.

Podlahové topení nevíří prach

Díky tomu, že u podlahového topení nenastává cirkulace vzduchu v místnosti, jak je tomu při vytápění přímotopy nebo klasickými radiátory, nevíří se tímto pohybem vzduchu ani prach v místnostech.

Podlahové topení a dřevostavby

Na otázku, zda je podlahové topení do dřevostavby vhodné, je velmi jednoduchá odpověď: Ano.

Tím, že jsou dřevostavby dobře izolované stavby, podlahové topení je skutečně vhodné. Zejména u starších domů výkon podlahového topení nepokryje tepelné ztráty a musí se nakonec kombinovat s klasickými radiátory. U dřevostaveb však výkon podlahového topení tepelnou ztrátu objektu většinou bez problému pokryje.

Nevýhody podlahového vytápění

Doposud jsme na tomto způsobu vytápění zmínili jen pozitiva, ale jak to už v životě bývá, ideální řešení se nehledá vždy snadno. Jednou z hlavních nevýhod u podlahového topení jeho pořizovací cena, která navýší cenu za pořízení otopného systému cca o 800-1200 Kč/m² vytápěné plochu. Budoucí náklady na topení by měly být nižší, ale návratnost bude poměrně dlouhá.

Další drobná nevýhoda celého systému podlahového topení je jeho dlouhá setrvačnost. Pokud tedy dojedete v zimě po dovolené a měli jste staženou teplotu na 16°C, bude i u dřevostavby pár hodin trvat, než budete moci po příjezdu domů svetr odložit.

Vhodné typy povrchů pro podlahové topení

Obecně se dá říci, že čím menší tepelný odpor bude podlahová krytina mít, tím je to pro systém podlahového topení lepší a dosáhnete s malými ztrátami optimálního výkonu. Nejlepší je tedy dlažba, případně nějaká stěrka, linolenum. Stále vhodné jsou často užívané laminátové podlahy. Dřevěné nebo korkové podlahy mají vysoký tepelný odpor a jsou tak pro podlahový způsob vytápění nejméně vhodné.

Bude Vás zajímat: Dřevěné podlahy a jejich výhody a nevýhody

Vhodný zdroj pro podlahové topení

Díky tomu, že je podlahové topení nízkoteplotní způsob vytápění, bývá jako nejlepší způsob ohřevu vody v systému používán plynový kondenzační kotel nebo tepelné čerpadlo.

Závěrem se s námi podívejte na zajímavou animaci, jak probíhá instalace elektrického podlahového topení v novostavbě.

Jaké máte s podlahovým topením v dřevostavbě zkušenosti vy? Podělte se o ně s dalšími čtenáři v naší diskusi.