„Řídím se pravidlem 50/30/20,“ popisuje Martin financování. Už nežije od výplaty k výplatě

Začátky v praxi a první útraty

Když Martin po dokončení vysoké školy podepsal svou první pracovní smlouvu v oboru softwarového vývoje, měl pocit, že finanční stres pro něj končí. S částkou přesahující šedesát tisíc korun měsíčně si nepřipouštěl žádné starosti ohledně hospodaření. Brzy ale zjistil, že fungování ve velkém městě vyžaduje určitou disciplínu. Založil si účet, kam mu zaměstnavatel peníze pravidelně posílal, a útraty nijak nesledoval. Všechny poplatky sice vždy uhradil včas a nikdy si nemusel peníze půjčovat, nicméně rezervu na horší časy si cíleně nevytvářel.

Výdaje bez kontroly

Většinu příjmů spotřeboval na každodenní provozní náklady a komfortní život. Za pronájem novějšího bytu nedaleko centra Prahy utratil velkou část mzdy. Značné sumy platil za časté obědy v restauracích s kolegy z kanceláře, za využívání služeb pro dovoz hotového jídla a za nákupy elektroniky. K tomu přidal víkendové akce s přáteli, platby za předplatné streamovacích služeb a členství ve fitness centru. Martin si nedokázal vysvětlit, proč mu na konci měsíce na účtu zbývá obvykle jen pár stovek.

Neviditelná past dražšího života

V profesi vývojáře je zcela běžné, že po získání prvních reálných zkušeností na projektech roste ohodnocení zaměstnance poměrně rychle. Martin se v práci osvědčil a dočkal se přidání, ale jeho osobní rozpočet se paradoxně nezlepšil. Tento jev se v oblasti osobních financí nazývá inflace životního stylu. Člověk začne vydělávat více peněz a automaticky posune své spotřební návyky do dražší kategorie. Místo jízdy městskou hromadnou dopravou Martin častěji volil taxi. Začal nakupovat dražší oblečení od prémiových značek. Zvýšený příjem tímto tempem velmi rychle spotřeboval.

Hledání udržitelného systému

Uvědomil si, že musí změnit přístup k penězům. Nechtěl přistoupit k razantním škrtům v rozpočtu. Nechtěl si odepírat každou drobnou radost nebo počítat každou korunu při nákupu potravin. Potřeboval tvořit rezervy bez stresu. Při studiu různých materiálů o financích narazil na strategii, která se nezaměřuje na osekávání současných výdajů, ale na přerozdělování těch budoucích. Jádro metody spočívá v tom, že z každého nového navýšení platu si člověk automaticky ukrojí část na spoření, zatímco zbytek si ponechá pro radost.

Rozdělení deseti tisíc v praxi

Pro lepší orientaci si Martin vytvořil matematický model, podle kterého dělí každou další korunu navíc. Vzal si jako příklad modelovou situaci, kdy dostane přidáno 10 000 korun čistého. Z této nové částky pošle 5 000 korun na svůj běžný účet, ze kterého financuje zábavu a obecně lepší život. Dalších 3 000 korun putuje na spořicí a investiční účty, čímž buduje svůj dlouhodobý finanční polštář pro budoucnost. Zbývající 2 000 korun z navýšení odkládá na speciální podúčet určený čistě na cestování. Tyto poměry si člověk volí podle vlastních aktuálních potřeb. Smyslem celého uspořádání je udržet si motivaci pracovat a rozvíjet se.

Ochrana peněz pomocí automatizace

Aby u tohoto modelu člověk vydržel trvale, nesmí se spoléhat na momentální rozpoložení nebo pevnou vůli v den výplaty. Martin si ve svém internetovém bankovnictví nastavil trvalé příkazy na den, kdy mu pravidelně chodí peníze ze zaměstnání. Zmíněné tři tisíce a dva tisíce z našeho příkladu se přesunou na určená místa hned brzy ráno, aniž by s nimi v hlavě mohl začít počítat pro jiné účely. Zůstane mu jen částka, se kterou může volně nakládat.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.