Celý život investovali do vlastního domu. V důchodu zjistili, že nemají dost peněz na jeho provoz

Dům pro velkou rodinu

Josef a Anežka, kterým je 73 a 70 let, bydlí v rodinném domě z roku 1972. Budovu před lety zdědili a postupně ji svépomocí i s pomocí řemeslníků opravovali. Dvoupatrovou stavbu o celkové obytné ploše 160 metrů čtverečních v minulosti plně využívali, protože s nimi žily jejich děti. Ty jsou dnes dávno odstěhované a žijí ve vlastních bytech. Manželé tak v domě zůstali sami. Ačkoliv obývají jen malou část místností, stále musí alespoň částečně vytápět a udržovat prostory, které původně sloužily pětičlenné rodině.

Účty za provoz rostou

Provoz takto staré a velké nemovitosti vyžaduje pravidelné platby. Za vytápění a ohřev vody zaplatí manželé ročně 48 000 korun. Elektřina pro ostatní spotřebu je vyjde na dalších 14 000 korun. Platby za vodu a stočné činí 8 000 korun a daň z nemovitosti spolu s pojištěním domu představují 7 000 korun. K těmto částkám si musí tvořit rezervu na údržbu a další opravy, která dosahuje průměrně 30 000 korun za rok. Celkové náklady se tak šplhají na 107 000 korun ročně. V průměru je tak dům stojí necelých devět tisíc korun každý měsíc, aniž by se v něm cokoliv nadstandardního vylepšovalo.

Většina příjmů mizí

Společný čistý měsíční příjem manželů z jejich starobních důchodů činí 36 000 korun. Provoz a dlouhodobá údržba domu tak spolykají téměř čtvrtinu veškerých jejich peněz. K samotnému provozu domu se navíc přidávají další nezbytné výdaje. Za potraviny a drogerii manželé měsíčně utratí přibližně 11 tisíc korun, provoz staršího automobilu a doprava je stojí další čtyři tisíce. Přibližně 2 500 korun vydají za léky a zdravotní potřeby a další čtyři a půl tisíce za telefon, internet, oblečení a ostatní výdaje. Z jejich společného důchodu tak na konci měsíce zbývá přibližně pět tisíc korun. Přestože nejde o zanedbatelnou částku, na větší opravy domu se z ní šetří jen velmi obtížně. 

Josef a Anežka mají výhodu, že sdílejí náklady ve dvou. Pokud by však jeden z nich v budoucnu zůstal v takto velkém domě sám, mohl by se dostat do ještě složitější finanční situace. 

Bohatí jen na papíře

Hodnota jejich nemovitosti se aktuálně pohybuje kolem šesti milionů korun. Podle tržních tabulek jsou majetní a vlastní hodnotné aktivum. Dům jim však nevytváří žádný pravidelný příjem, naopak peníze neustále odčerpává. Pokud přijde nutnost vyměnit starou střechu, opravit dosluhující topení nebo dokončit zateplení fasády, půjde o výdaje v řádech desítek až stovek tisíc korun. Takovou hotovost k dispozici nemají. Vlastní tedy drahý majetek, ale chybí jim peníze na jeho provoz.

Vytápění a drobné úpravy

Situaci pochopitelně řešili se svými dětmi a rozhodli se udělat několik opatření. Prvním z nich je vytápění pouze té části domu, kterou reálně používají, pokud to technický stav budovy dovolí. Ostatní místnosti stačí temperovat na nižší teplotu. Další možností je investice do dílčího zateplení rizikových míst, kudy uniká nejvíce tepla. Některé dílčí úpravy, například zateplení stropu pod nevytápěnou půdou, mohou být finančně dostupnější než kompletní rekonstrukce. Jejich skutečná cena a návratnost však závisí na konstrukci domu, rozsahu prací a dosažených úsporách.

Nový zdroj tepla a dotace

Padl i nápad výměny neefektivního zdroje vytápění. Výměna starého kotle za účinnější zdroj vytápění totiž může snížit spotřebu paliva nebo celkové náklady na vytápění. Výsledek však závisí na typu původního zařízení, novém zdroji tepla a cenách jednotlivých energií. Jakožto senioři s nižšími příjmy mohou při splnění stanovených podmínek využít například dotačním program. Nárok ovšem nezískávají automaticky všichni.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.