Rekonstrukce podlah v památkově chráněné nádražní budově v Plzni

Původní noblesní rakousko-uherská podoba objektu byla poznamenaná zejména 2. světovou válkou, kdy v roce 1945 budova dostala při intenzivním náletu spojeneckých bombardéru několik přímých zásahů, které si následně vyžádaly mnoho stavebních úprav. Jednalo se např. o stržení původní a vybudování nové horní haly rozšířené na úkor původních restaurací a salonků či opravu a osazení tlakovou vlnou vybočené postranní kupole schodišťové věže do své původní polohy. 

Celková rekonstrukce budovy Hlavního nádraží v Plzni začala v květnu 2021

„Stavba navazuje na modernizaci nástupišť a dalších částí stanice, která proběhla v minulých letech. Hlavní je celková rekonstrukce památkově chráněné výpravní budovy z roku 1907,“ upozornil tehdy generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Celý objekt dostane novou střechu i fasádu

Nejvýraznější změna se odehraje v horní hale, která nově získá ráz obchodní pasáže. V opravené budově bude nepřehlédnutelné výrazné prosvětlení této haly, která bude fungovat jako otevřená čekárna s obchodními pasážemi. Projektanti při současných úpravách budovy počítají i s nástupem nových dopravců, kteří budou v budově také potřebovat zázemí. Tomu budou odpovídat nejen nové pokladny, ale i nezbytné kanceláře ve vyšších patrech budovy.

Na rekonstrukci mají firmy podle harmonogramu 805 dnů, kompletně hotovo má být v květnu 2024

V prvním roce se úpravy týkaly především zázemí spodní haly a centrálního schodiště, které doplnily dva eskalátory. V lednu 2022 se cestujícím uzavřela spodní část odjezdové haly a veškeré služby se přemístily pouze do horních prostor. V současné době už probíhá rekonstrukce 2.NP, kde jsou a budou instalovány suché podlahové systémy.

Stavebně technický stav budovy byl havarijní

Stavebně technický stav byl v rámci tvorby projektové dokumentace zhodnocen provedenými stavebně technickými průzkumy. Ve stručnosti lze ze závěrů průzkumů vytáhnout např., že u stropních trámů i prken záklopů bylo ve vybraných provedených sondách zjištěno poškození dřevokaznými houbami a dřevokazným hmyzem. Vybrané stropní konstrukce jsou přetížené a značně deformované. Statickým posouzením vybraných stropních konstrukcí bylo prokázáno, že tyto konstrukce nevyhovují ani na stávající zatížení. Nosné konstrukce střech jsou lokálně poškozeny vlivem zatékání a rovněž napadením dřevokaznými houbami a dřevokazným hmyzem. Provedený průzkum vlhkosti a salinity prokázal relativně vysokou vlhkost zdiva i vysoký obsah síranů a dusičnanů.

Objekt nemá funkční hydroizolace. Původní vodorovná hydroizolace zastižená v podlaze ve formě asfaltového nátěru je za hranicí životnosti a svislá hydroizolace vesměs zcela chybí. Omítky stěn a kleneb v prostorách suterénu jsou na mnoha místech degradované nebo již zcela chybí. Dle programu rekonstrukce a revitalizace osobních nádraží, který vychází z koncepce pro nakládání s nemovitostmi osobních nádraží, je hodnota opotřebení objektu 87,22 %, což prezentuje havarijní stav.

„Tři mouchy jednou ranou“ díky novému podlahovému systému

Ing. Radomír Dvořák, projekční konzultant, který skladbu suchých podlah 2.NP plzeňské nádražní budovy ve spolupráci s Ing. Arch. Maškem z plzeňského projektového střediska řešil, k projektu uvádí:

„V principu se hledalo řešení pro výměnu dřevěných trámových konstrukcí, které byly napadeny dřevokazným hmyzem, houbami a nevyhovovaly na statické posouzení, pro budoucí využití – primárně kanceláře a zázemí pracovníků drah. Nosná konstrukce byla daná – ocelobetonový strop s trapézem a nadbetonávkou. Následně jsme společně s projektanty řešili srovnání nerovností nadbetonávky, akustické parametry (splnění parametrů především na kročejovou, ale i na vzduchovou neprůzvučnost) a pevný a stabilní podklad v provozu kanceláří.“

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

18letý Erik postavil jako maturitní projekt dům

Původně navržená skladba podlahy pro 2.NP:

• marmoleum – chodby (zátěžový koberec min 5 mm v kancelářích) 2 mm
• podlahové sádrovláknité prvky (2 x 12,5 mm) 25 mm
• dřevovláknitá deska 20 mm
• vyrovnávací podsyp 30 mm
• ocelobetonový strop (trapéz, vlna 50 mm, 50 mm beton nad vlnou)
• vzduchová dutina 320 mm
• nosný rošt SDK podhledu  27 mm
• sádrokartonový podhled 12,5 mm

„Později jsme skladbu změnili a namísto podlahových prvků (tvořených dvěma podlahovými deskami o tloušťce 12,5 mm a dřevovláknitou deskou 20 mm) jsme do skladby zařadili podlahové prvky (tvořené dvěma sádrovláknitými deskami 12,5 mm a nakašírovanou dřevovláknitou deskou tloušťky 10 mm) a vyrovnávací podsyp. Akusticky nám skladba stále vycházela a díky této změně se zjednodušila pokládka, protože namísto tří vrstev (našich podlahových prvků), dřevovláknitých desek a podsypu se pokládají pouze dvě vrstvy (vyrovnávací podsyp v tloušťce 35 až 55 mm a podlahové prvky v tloušťce 35 mm),“ říká Ing. Radomír Dvořák.

Podlahové prvky jsou na části 2.NP v místě kanceláří a jejich celkový rozsah je přes 2000 m²

V létě 2023 byla část již dodaná a položená, zbytek se pokládal ve 2. polovině letošního roku. Podlahové prvky (tvořené dvěma sádrovláknitými deskami 12,5 mm a nakašírovanou dřevovláknitou deskou tloušťky 10 mm)  se používají ve skladbách suchých podlah ve staré zástavbě (zejména v rekonstrukcích starých staveb), ale i v novostavbách. Slouží hlavně jako kročejový nebo vzduchový izolant v těžké/lehké skladbě podlahy. Splní i vysoké požadavky na zvukovou izolaci mezipatra. Vysoká je i jejich požární odolnost (REI 90) – pokud je konstrukce trámového stropu vystavena požáru shora.