Když studenti mění svět: Dva kamarádi navrhli stavbu, která pomáhá rozvoji dřevostaveb

Martine, Jakube, můžete se nám krátce představit? 

Martin: Je nám shodně 25 let a jsme čerství absolventi (červen 2020) Stavební fakulty VUT v Brně, konkrétně oboru Architektura a rozvoj sídel. Oba jsme se vzhledem ke studiu přestěhovali před 6 lety do Brna, kde hodláme i po dokončení univerzity dále žít a pracovat. V rámci studia jsme rovněž absolvovali stáže v zahraničních architektonických ateliérech, já ve Vídni v ateliéru Rudiger Lainer + Partner a Jakub ve španělské Pamploně v ateliéru Mangado y Asociados, které nám byly podnětem pro přemýšlení o začlenění dřeva do intravilánu měst.

Fotogalerie:

i Foto: Nadace dřevo pro život

Co vás svedlo dohromady? Jak vznikla vaše spolupráce?

Jakub: Jednoznačně osud (směje se). Naše cesty se proťaly při studiu, kde jsme objevili společné zájmy (nejen) v architektuře. Postupem času z toho pramenila vzájemná spolupráce na polích celé řady projektů a studentských soutěží, přičemž jednou z nich se stala právě soutěž Stavby s vůní dřeva. Na základě této soutěže nás dále oslovila Nadace dřevo pro život, se kterou jsme poté navázali spolupráci a posunuli projekt do stávající podoby.

Návrh projektu Wooden Island – Prague si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Photocredit: Nadace dřevo pro život

Je tohle váš první společný projekt?

Martin: Během posledních let jsme spolupracovali na několika studentských soutěžích, které byly odrazovým můstkem pro další projekty. Vyústěním této spolupráce se stal právě návrh polyfunkčního bloku Wooden Island v Praze. Studentské soutěže jsme vždy vnímali jako skvělou příležitost pro návrh zajímavých staveb nejrůznějších měřítek, které jsou zpestřením „nad rámec“ běžného semestru. Vzájemná kooperace a práce v týmu je navíc nedílnou součástí práce v architektonickém ateliéru, a proto jsme podobnou možnost vždy uvítali. Mimo soutěže jsme rovněž pracovali na několika společných projektech během pracovních stáží v Brně.

Mohlo by vás zajímat: Když se splní sen: Studentka pro svoji obec navrhla zastávku, která se úspěšně zrealizovala

Jak vás napadl právě tento projekt? Co vás inspirovalo?

Jakub: Základní kámen projektu byl položen během absolvování praxe v zahraničních ateliérech, kde jsme měli možnost nahlížet na problematiku dřevěných konstrukcí ze zcela nové perspektivy. Společně jsme se potom přihlásili s prvotní verzí projektu do studentské soutěže v Praze, jejímž tématem bylo právě využívání problematických prostorů v hlavním městě.

Proč jste si vybrali právě pražský Těšnov?

Martin: Těšnov byl pro nás poměrně jasnou volbou. Stávající park zde neplní svoji hlavní funkci, jelikož je umístěn v bezprostřední blízkosti severojižní magistrály. Zdánlivě nevyužitelné území je však výraznou stavební rezervou v centru města, a proto jsme se rozhodli k návrhu intenzivní zástavby navzdory všem limitům. Téma využívání podobných prostorů a zahušťování zástavby intravilánu měst považujeme za nesmírně důležité.

Jak jste reagovali na to, že se váš projekt může přispět k rozšíření požárních předpisů ve vztahu k dřevostavbám? Co to pro vás znamenalo?

Jakub: Byli jsme nadšeni! Jsme rádi, že tento projekt může nastartovat postupné začleňování dřeva do konstrukcí velkoobjemových staveb.

Mohlo by vás zajímat: Praha jako udržitelné město není otázkou daleké budoucnosti, řešení je na dosah

Jak moc se liší podoba budovy WIP od vašeho původního soutěžního návrhu?

Martin: Hlavní koncept a sdělení, které jsme projektem chtěli předat dál, se nikterak zásadně neliší. Avšak po odborné stránce se projekt poměrně značně posunul. Náš návrh si vzali do parády odborníci na architekturu, statiku a požární bezpečnost. A to především díky kooperaci s panem architektem Horákem, který do projektu vnesl další myšlenky, jež jsme postupně zapracovali. Ať už v celku nebo v detailu. Konstrukce dále prošla pod rukama pana inženýra Krbce. Zde jsme se věnovali bytovému domu, který je možnost realizovat za stávajících legislativních podmínek, a také vyšší administrativní části, která je určitou vizí budoucnosti velkoobjemových dřevostaveb.

Koho napadl název Wooden Island – Prague?

Jakub: Název byl pro nás opravdovým oříškem. Záměrem bylo vytvořit příběh, který je spjatý se symbolikou dřeva ve městě. Výsledná podoba pramenila ze společné diskuse, kterou jsme se všemi aktéry před zveřejněním vedli. Návrh vzešel z Nadace dřevo pro život, kterou inspirovala ptačí perspektiva na řešenou stavbu. Ta zachycovala siluetu řešeného bloku v kontextu okolní městské struktury. Jednalo se tedy o jistou formu dřevěného „ostrova“ v moři betonových, zděných či ocelových konstrukcí.

Photocredit: Nadace dřevo pro život

V čem se tedy podle vás podařilo posunout požárními předpisy dál?

Martin: Požární legislativa je v návrhu zcela zásadním tématem, kterému se věnoval pan inženýr Prix. Případová studie by měla jasně demonstrovat současné limity výstavby dřevostaveb na bytové části bloku. Cílem však bylo rovněž poukázat na možnosti doplnění a rozšíření požárních předpisů v kontextu výstavby velkoobjemových dřevostaveb. Vše pochopitelně v souladu s požadavky na ochranu zdraví a životů osob. Během procesu návrhu jednotlivých úprav jsme měli možnost konzultovat s odborníky v oboru, kteří nám předali velmi podnětnou zpětnou vazbu a zpracovali dokumentaci PBŘ.

Studie řeší požární odolnost a zmiňuje se v ní tzv. paradox dřeva. Řeknete nám o tomto jevu něco víc?

Jakub: Zmíněný paradox spočívá především v tom, že existuje určitá zažitá představa o vlastnostech dřeva ve vztahu k jeho požární odolnosti. Ano, dřevo je ve své přírodní formě hořlavý materiál. Nicméně studie poukazuje na fakt, že vlastnosti upraveného, případně lepeného dřeva v zabudovaných konstrukcích jsou zcela odlišné. Tyto novodobé prvky dosahují potřebných hodnot požární odolnosti. Technicky jsme tudíž schopni se dřevem pracovat, ale někdy spíše chybí odhodlání tyto materiály skutečně použít.

V jaké fázi se projekt nachází?

Martin: Projekt je v současnosti zpracován do formy případové studie. Ta ukazuje celý příběh, kterým návrh doposud prošel. Ať už po architektonické, konstrukční či požárně bezpečnostní stránce. Tato studie zároveň poskytuje pohled na stávající limity a možné využití potenciálu dřevěných konstrukcí ve výstavbě velkoobjemových dřevostaveb. Cílem projektu WIP však není samotná realizace stavby, ale právě poukázat na limity dřevostaveb z hlediska požárních předpisů.

Photocredit: Nadace dřevo pro život

Vidíte v dřevěných městských stavbách budoucnost? Myslíte si, že je to cesta, kterou se společnost bude ubírat?

Jakub: Rádi bychom viděli více staveb ze dřeva i ve městech. Pokud se společnost bude ubírat tímto směrem, bude to podstatný krok k využívání obnovitelných surovin. Důležité je však najít jistou rovnováhu. Všechny budovy nemůžou být dřevostavby, ale stejně tak ne všechny stavby musí být jen z betonu a cihel. Našim cílem není prosazení dřeva coby jediného stavebního materiálu, nýbrž jeho rovnoprávnost právě s ostatními konstrukcemi.

Mohlo by vás zajímat: Jak novodobá tři prasátka napravila reputaci dřevostavbám

Věříte, že by studie, na které jste se podíleli, mohla odstartovat větší využití dřeva ve městech?

Martin: Byla by to krásná představa. Uvědomujeme si komplikovanost a komplexnost výstavby budov ze dřeva. Také existuje spousta lidí, kteří se tomuto tématu věnují usilovněji a po delší dobu. Pokud se nám společně podaří posunout stávající limity, může to být počátkem nové kapitoly dřeva ve městech. My bychom si přáli, aby tomu tak bylo ve výstavbě nejen u větších, ale i těch menších objektů (například nástavby apod.) ze dřeva.

Chcete se dřevěným stavbám věnovat i v budoucnu?

Jakub: Problematikou dřevěných staveb bychom se rádi zabývali i nadále. Věříme totiž, že ve městech mají své místo i opodstatnění. Pokud se nám naskytne v budoucí praxi příležitost, určitě se budeme snažit v našich návrzích potenciálu dřevěných konstrukcí využít.

Plánujete i další společné projekty?

Martin: Nemůžeme říct, že společné projekty vyloženě plánujeme. I ty dosavadní, na kterých jsme doteď spolupracovali, vznikly ze společného spontánního zájmu o konkrétní projekt nebo soutěž. Aktuálně máme určitou vizi, kam bychom se jednou chtěli posunout. Zatím se však nechme překvapit, co přinese budoucnost.

Nedávno jste odpromovali, gratulujeme! Co vás teď čeká?

Jakub: Ano, je tomu skutečně tak (hluboký oddech). Aniž bychom si to zatím pořádně uvědomovali, skončila nám jedna zásadní životní kapitola. Bezprostřední plány jsou jednoznačně odpočinek a dohánění všech aspektů běžného života, které jsme v posledních měsících kvůli diplomové práci zanedbávali. Dále nás ovšem jako spoustu jiných absolventů čeká nástup do zaměstnání. Aktuálně jsme oba s možným budoucím zaměstnavatelem v jednání a doufáme, že to nakonec vše dobře dopadne.

Pánové, mnohokrát děkujeme za příjemný rozhovor a přejeme Vám mnoho úspěchů v osobním životě i profesní kariéře.

Čerství absolventi brněnského VUT, Jakub Sedláček a Martin Velfl, se účastnili v roce 2019 studentské soutěže Stavby s vůní dřeva a získali Zvláštní ocenění poroty. Jejich vítězný projekt polyfunkčního bloku zahrnujícího jak bytové, tak administrativní jednotky se navíc líbil natolik, že se jej Nadace dřevo pro život, která soutěž organizuje, rozhodla s týmem odborníků rozpracovat do případové studie, která ukazuje současné limity a budoucí možnosti dřevěných staveb za předpokladu rozšíření stávajících požárních předpisů. Návrh projektu Wooden Island – Prague si můžete prohlédnout ve fotogalerii.