HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Dřevo má ve stavebnictví velkou tradici a zároveň budoucnost, říká úspěšný student

Tomáš Hýrek uspěl ve studentské soutěži Stavby s vůní dřeva se svým návrhem bytového domu Modul Home Velkomoravská. Přečtěte si rozhovor s Tomášem o tom, proč si jako svůj obor vybral dřevo, jaká severská země jej inspirovala při návrhu soutěžního projektu a jak vidí budoucnost dřevostaveb u nás i ve světě. Prohlédněte si ve fotogalerii také jeho vítěznou dřevostavbu.


Návrh bytové dřevostavby Modul Home Velkomoravská
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Tomáš Hýrek

Tomáši, představte se nám, řekněte nám něco o sobě.

Je mi 26 let a letos jsem dokončil magisterský stupeň studia oboru Stavby na bázi dřeva při Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Mám za sebou jeden studijní a jeden pracovní pobyt ve Finsku, vyzkoušel jsem si práci stavbyvedoucího i truhláře. Žiji v Olomouci, ale pocházím z Poděbrad. Jsem ženatý, mám 1,5ročního syna a druhého na cestě.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Tomáš Hýrek, Nadace dřevo pro život, Milan Kopecký

Proč jste si zvolil jako svůj obor právě dřevo? Co vás na něm baví a jaký má pro vás dřevo ve stavebnictví význam?

Po gymnáziu jsem chtěl studovat něco technického, ale zároveň spojeného s přírodou. Na klasické stavařině mě odrazovala představa, že bych měl studovat (a v budoucnu i stavět) „železobetonová monstra“, takže když jsem zjistil, že v Brně existuje obor dřevostavby, byla to pro mě jasná volba. Na dřevu mě baví, že je to přírodní obnovitelný materiál s velkou tradicí ve stavebnictví (bohužel trochu zapomenutou), který dnes díky moderním technologiím dokáže v mnoha ohledech plnohodnotně nahradit neekologické materiály z neobnovitelných surovin. Takže ve dřevu vidím velký, dosud ne plně využitý, potenciál, kdy bychom ze dřeva mohli stavět nejen moderní, ekologické, energeticky úsporné a zdravé rodinné bydlení (myšleno rodinné domy), ale i bytové domy, kancelářské budovy a stavby občanské vybavenosti. Jsem přesvědčený, že na dřevostavbách stojí udržitelná budoucnost vyspělého světa.

V soutěži Stavby s vůní dřeva jste uspěl s projektem bytového domu. Proč právě bytový dům?

K návrhu bytového domu ze dřeva mě inspirovaly právě mé dva zmíněné pobyty ve Finsku. Tam je zhruba 70 % všech staveb ze dřeva. Při druhém, pracovním pobytu jsem měl možnost účastnit se výstavby šestipodlažního bytového domu ze dřeva (projekt Pihapetäjä), což mě nadchlo. Pracoval jsem s výkresy a vytvářel detailní BIM model, zároveň jsem viděl všechny detaily v praxi. Říkal jsem si, že by bylo skvělé, kdyby se takové bytové domy stavěly i v Česku, chtěl jsem proto svým návrhem toto téma u nás trochu posunout a zúročit zkušenosti.

Jaká byla vaše vize? Co bylo cílem projektu?

Vize byla vytvořit návrh nad rámec současných legislativních a normativních omezení (proto 6 pater), ovšem po vzoru zahraniční osvědčené praxe. Cílem mého projektu bylo přiblížit způsob navrhování a realizace bytových domů ze dřeva. Samozřejmě je někde vzadu v hlavě i sen, že by se má stavba mohla stát první, tzn. pilotní/experimentální, dřevostavbou takového měřítka u nás.

Měl jste při navrhování domu na mysli nějakou konkrétní lokalitu, kam byste jej umístil? Pokud ano, proč právě tam?

Ano, měl. Bydlel jsem v té době v Olomouci u řeky Moravy, nedaleko ulice Velkomoravská, kde se nachází rozsáhlý bývalý vojenský areál, nyní brownfield. Je to atraktivní lokalita u řeky, nedaleko centra, s dobrou dopravní dostupností. Z hlediska použité konstrukce a požární bezpečnosti (s ohledem na odstupové vzdálenosti od objektu) je to také ideální místo pro vznik takového projektu.

Mohlo by vás zajímat: Když se splní sen: Studentka pro svoji obec navrhla zastávku, která se úspěšně zrealizovala

Jakou jste zvolil konstrukci?

Zvolil jsem konstrukční systém založený na prefabrikovaných trojrozměrných modulech, navržený speciálně pro 3–8 podlažní budovy. Konstrukce je tedy složená z CLT panelů, KVH, BSH hranolů a LVL prvků. V celé stavbě se opakuje pouze 5 typů modulů, které jsou kompletně postaveny a vybaveny ve výrobních halách a následně dovezeny na stavbu, kde se už jen skládají k sobě a na sebe. Byt je tak tvořen jedním až dvěma „obytnými“ moduly a jedním „lodžiovým“ modulem. Konstrukce chodeb je též z CLT a LVL, skládá se ovšem až na místě (vždy po osazení jednoho podlaží moduly). Schodiště a přízemí domu jsem navrhl ze železobetonu s ohledem na požární bezpečnost a případný disproporční kolaps.

Jak jste vyřešil požární bezpečnost? Jsou v domě nějaké speciální protipožární prvky?

Při výběru skladeb konstrukcí jsem se řídil katalogy výrobců, které pro určité skladby deklarují požární odolnost. Snažil jsem se zohlednit např. i „zásady správného návrhu“ z Finska, kde se u bytů uvažuje i tzv. „potencionální směr úniku z bytu“ skrze lodžii a zásah hasičů ze žebříku. Jako speciální protipožární prvky použité ve stavbě lze asi zmínit mlhové stabilní hasicí zařízení, obložení stěn sádrovláknitými deskami nebo intumescentní nátěr na dřevěné fasádě.

Asi každý, kdo zvažuje bydlení v dřevostavbě, řeší problematiku hlučnosti. Jak jste si poradil s tou? Jsou v návrhu domu nějaké speciální izolační prvky?

Kvalitní odhlučnění bytů (zvuková izolace) je zajištěna už samotným typem konstrukce, kdy po uložení modulů na sebe a vedle sebe jsou v podstatě všechny horizontální i vertikální nosné konstrukce zdvojené a mezi nimi je navíc úzká mezera vyplněná minerální vatou. Spoje a styčné plochy modulů (tzn. místa, kde by mohlo docházet k přenosu vibrací) jsou pak proloženy antivibračními podložkami. Instalační šachty jsou vedeny v prostoru chodeb, takže i tímto způsobem je minimalizován přenos nežádoucího hluku mezi byty.

Dalším diskutovaným tématem u dřevostaveb je tepelná izolace. Jak ji u vašeho bytového domu řešíte?

Masivní dřevo je samo o sobě poměrně dobrým tepelným izolantem, a tak konstrukce z CLT panelů na rozdíl od dřevěné rámové konstrukce přispívá také k větší tepelné stabilitě objektu. Venkovní stěny jsou zatepleny minerální vatou o tloušťce 180 mm; celková tloušťka obvodových stěn je 405 mm. Orientační výpočet průměrného součinitele prostupu tepla budovy (Uem) obálkovou metodou určil hodnotu 0,26 W/m2.K, což při roční potřebě energie na vytápění 36,21 kWh/m2 řadí budovu do třídy energetické náročnosti A (mimořádně úsporná).

Chtěl byste sám bydlet v takovém domě?

Rozhodně! Je krásné mít v bytě podhledy z pohledového dřeva (CLT), cítit jeho vůni, vědět, že je dům postaven z obnovitelného materiálu, který zbytečně nezatěžuje životní prostředí a zachovává ho tak pro budoucí generace. Navíc mikroklima v takovém domě je také o poznání příjemnější.

Jaké jsou vaše plány po dokončení studia? Kam byste chtěl profesně směřovat?

Mým plánem po dokončení studia bylo věnovat se projekci, nebo propagaci dřevostaveb, obzvláště těch vícepodlažních. Podvědomě jsem toužil po práci s přesahem, kterou samotné navrhování a realizování dřevostaveb bezesporu je. Chtěl jsem ale místo, kde bych téma „dřevo ve stavbách a vícepodlažních stavbách v ČR“ mohl posouvat dál. A zdá se, že se mi to splnilo. Od listopadu nastupuji do firmy, která nabízí stavební řešení nejen pro vícepodlažní dřevostavby a usiluje o udržitelnou budoucnost.

Děkujeme Tomášovi za rozhovor a přejeme mu mnoho profesních i osobních úspěchů.

p.s. Zajímají vás novinky z oblasti stavby, rekonstrukce a bydlení? Přijďte se inspirovat na Stavební veletrh ONLINE, který se koná 22.–23. 1. 2021. Vstupenku si můžete zatím registrovat zdarma, jejich počet je však omezen.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Barbora Matušková
Redaktorka Dřevostavitele

Vydáno dne:
22.10.2020

3 0

Mohlo by Vás zajímat: