HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Dřevěná města jsou budoucností

Problém? Stavební průmysl se z 36 % podílí na globální produkci uhlíkových emisí. Řešení? Komplexní změna přístupu k výstavbě budov a nahrazení dosud užívaných stavebních materiálů ekologičtější alternativou. Dřevem. Je to reálné? Jaké jsou slabiny tohoto plánu? Dozvíte se v článku.


Představa o budoucnosti ve formě dřevěných měst
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Metsä Wood

Když přijde na zastoupení stavebních materiálů, je dnes svatou trojicí celého konstrukčního průmyslu beton, ocel a cihla. Dřevo stojí spíše stranou, ačkoliv právě ono by mohlo pozměnit stávající neradostnou bilanci. Proč? Na rozdíl od betonu a oceli pochází z plně obnovitelných zdrojů. K tomu, aby se zapracovalo do stavby, je zapotřebí relativně malé množství energie. Navíc může být snadno nahrazeno a recyklováno. Ale hlavně, dřevo v sobě váže uhlík, a to po celou dobu své existence. Prohlédněte si návrhy toho, jak by naše velká evropská města mohla v budoucnu vypadat, v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Metsä Wood, uarchitects

Mohlo by vás zajímat: Praha jako udržitelné město není otázkou daleké budoucnosti, řešení je na dosah

Úspornější řešení? Nahuštěnost civilizace

Unikátním vlastnostem dřeva, coby přirozeného úložiště uhlíku, však při stavbě měst nenahrává jedna podstatná skutečnost. Pokud budeme usilovat o města ekologičtější a produkující co nejméně emisí, musíme je hnát do výšky. Je to trochu paradox, ale s rostoucím počtem obyvatel na jednotku plochy se produkované emise spíše snižují (ve srovnání s prostorově náročnou plošnou zástavbou předměstí).
Logickým krokem proto je stavět výškové budovy. Bohužel, vícepatrové budovy ze dřeva se donedávna ne plně shodovaly s legislativou v mnoha zemích. V České republice to platí dodnes.

To je tedy druhý paradox. Kompaktní dřevěná města byla prve historií odsouzena k zapomenutí, protože podléhala požárům a ničivému rozkladu. Dnes jim legislativa neumožňuje patřičný růst do výšky.

Čtěte více: Česká legislativa je nepřítel pětipatrových dřevostaveb

Nové dřevěné materiály obstojí

Časy se ale mění, a co platilo dříve, je dnes už pokrokem překonané. S novými materiály na bázi dřeva se posouváme dál: CLT panely z vícevrstvých křížem lepených desek; lepené laminované dřevo glulam; laminovaná dýha (LVL) či zesílené dřevotřískové desky dávají výrazně širší prostor představě výškových měst vystavěných ze dřeva.

Stojíme tedy na jakémsi předělu, kdy už disponujeme vhodným a dostupným dřevěným materiálem a teoreticky ovládáme potřebnou technologii k výstavbě dřevěných výškových budov. Přesto pořád necítíme k výškovým budovám ze dřeva dostatečnou důvěru. A proto zatím stále raději sázíme na beton a ocel. Je to chyba?

Dlouhověkost není výhra

Jak se to vezme. Přiznejme si, že beton i ocel představují z hlediska své životnosti materiály stabilnější, než kdy sebelepší dřevo bude. Ale pozor, nenechejme se ošálit: Dlouhověkost počítaná na desítky generací není v konečném důsledku u obytné nebo komerční stavby výhodou.

Když se podíváme přes hranice, zjistíme, že 46 % budov demolovaných ve Velké Británii (za posledních deset) let dosahovalo stáří v „jen“ 11–32 let. A jinde je to velmi podobné. Většina budov demolovaných v Japonsku se svým stářím pohybovala v rozmezí 23–41 let.

Stavět obytné budovy z betonu a oceli se tedy jeví poněkud marnotratné, když zvážíme, že jsou bourány jen po zlomku své původní životnosti.

Čtěte komentář:  Ať se dřevostavba klidně rozpadne

Odpad z dřevostaveb? Dřevěné město lze recyklovat

Téma demolic staveb odhaluje podstatný a dosud nedořešený problém moderního stavitelství: Co se s konvenčními budovami stane poté, co doslouží? Hromada nevyužitelné suti, která v lepším případě poslouží jako závoz substrátu při stavbě nové silnice. Pravděpodobněji z ní ale bude odpad na skládce.

V případě demolovaných dřevěných budov ale odpad prakticky nevzniká: je hned zužitkován, recyklován, energeticky zhodnocen. Dřevěná města tedy prakticky řeší největší zádrhel stavebnictví. Nespotřebovávají omezené přírodní zdroje a čerpají z obnovitelného fondu hospodářských lesů.

Získat stavební ocel nebo kvalitní beton je energeticky náročný a poměrně komplikovaný proces. Zpracovat nehodnotné dřevo z produkčních plantáží (a vyrobit z něj CLT, glulam nebo LVL) si přitom žádá jen zlomek nákladů konvenčního stavebního průmyslu.

Dřevěná města by tak mohla růst nejen rychleji, ale hlavně levněji. A samozřejmě, proces výstavby z dřevěných prefabrikátů, byť si žádá kvalifikované pracovníky, je realizován s výrazně menším zapojením těžké strojní a stavební techniky.

Slibná budoucnost pro dřevěná města

Závěr? Dřevo sice nenahradí ocel a beton při stavbě přehrad vodních nádrží nebo chladicích věží elektráren, ale při výstavbě kompaktních dřevěných měst se jeví jako velmi slibná alternativa, která má rozhodně budoucnost. Čím dříve si to stavitelé uvědomí, tím lépe pro nás všechny.

Zdroj: The City above the City, metsawood.com


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Vydáno dne:
06.04.2018

Photocredit: Metsä Wood

6

Sruby a jejich budoucnost

Mají v dnešní době sruby krušné časy? Nebo jsou natolik fascinující, že si jejich fandové vždycky najdou cestu, jak svůj vysněný srub postavit?

Budoucnost dřevěných I nosníků

Jedná se o úzkoprofilový doplněk nebo čeká I nosníky velká budoucnost?

Ekologické stavby jako utopie nebo budoucnost?

Zajímají vás ekologické stavby a domy? Podle čeho se měří míra ekologie

Evropa má s velkými dřevostavbami velké plány. Za rok jich bude stát už jednadvacet.

Ne skromné domky, ale už pořádné stavby s výškou nad padesát metrů. Jak vypadají ty nejzajímavější projekty evropských dřevostaveb?

Sedmdesát pater ze dřeva. Japonsko odhaluje plán nového mrakodrapu

Dřevěný kolos, jaký svět neviděl. Podívejte se na projekt 350 metrů vysokého dřevěného mrakodrapu.

Zelená čínská zeď: Proč největší zalesňovací projekt v historii nefunguje?

V Číně je třeba zastavit rostoucí poušť. Proč zalesňovací pokusy čínských soudruhů selhávají?

Ultrazvuková termografie nahlédne dovnitř dřeva a odhalí nebezpečné defekty

Nedokonalost, defekt či prasklina může být skryta uvnitř dřeva nebo zamaskována barvou. Podívejte se, jak lze defekty dřeva spolehlivě odhalit.

Kam sahají nejvyšší dřevostavby světa? Mají až desítky pater!

Přemýšlíte, jakých výšek mohou dosahovat budovy ze dřeva? Pojďte se podívat na přehled nejvyšších dřevostaveb světa.

Jednu z největších dřevostaveb na světě najdete ve Švýcarsku. Připomíná housenku

Ve Švýcarsku byla loni dokončena unikátní dřevěná stavba s délkou 240 metrů. Za návrhem stojí slavný japonský architekt Shigeru Ban. Podívejte se na abnormálně velikou dřevostavbu.

Praha jako udržitelné město není otázkou daleké budoucnosti, řešení je na dosah

Praha jako udržitelné a zelené město z obnovitelných zdrojů na dosah. Přečtěte si v článku o smělém projektu dvou studentů architektury.