Dřevěná města jsou budoucností

Když přijde na zastoupení stavebních materiálů, je dnes svatou trojicí celého konstrukčního průmyslu beton, ocel a cihla. Dřevo stojí spíše stranou, ačkoliv právě ono by mohlo pozměnit stávající neradostnou bilanci. Proč? Na rozdíl od betonu a oceli pochází z plně obnovitelných zdrojů. K tomu, aby se zapracovalo do stavby, je zapotřebí relativně malé množství energie. Navíc může být snadno nahrazeno a recyklováno. Ale hlavně, dřevo v sobě váže uhlík, a to po celou dobu své existence. Prohlédněte si návrhy toho, jak by naše velká evropská města mohla v budoucnu vypadat, v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Metsä Wood, uarchitects

Mohlo by vás zajímat: Praha jako udržitelné město není otázkou daleké budoucnosti, řešení je na dosah

Úspornější řešení? Nahuštěnost civilizace

Unikátním vlastnostem dřeva, coby přirozeného úložiště uhlíku, však při stavbě měst nenahrává jedna podstatná skutečnost. Pokud budeme usilovat o města ekologičtější a produkující co nejméně emisí, musíme je hnát do výšky. Je to trochu paradox, ale s rostoucím počtem obyvatel na jednotku plochy se produkované emise spíše snižují (ve srovnání s prostorově náročnou plošnou zástavbou předměstí).
Logickým krokem proto je stavět výškové budovy. Bohužel, vícepatrové budovy ze dřeva se donedávna ne plně shodovaly s legislativou v mnoha zemích. V České republice to platí dodnes.

To je tedy druhý paradox. Kompaktní dřevěná města byla prve historií odsouzena k zapomenutí, protože podléhala požárům a ničivému rozkladu. Dnes jim legislativa neumožňuje patřičný růst do výšky.

Čtěte více: Česká legislativa je nepřítel pětipatrových dřevostaveb

Nové dřevěné materiály obstojí

Časy se ale mění, a co platilo dříve, je dnes už pokrokem překonané. S novými materiály na bázi dřeva se posouváme dál: CLT panely z vícevrstvých křížem lepených desek; lepené laminované dřevo glulam; laminovaná dýha (LVL) či zesílené dřevotřískové desky dávají výrazně širší prostor představě výškových měst vystavěných ze dřeva.

Stojíme tedy na jakémsi předělu, kdy už disponujeme vhodným a dostupným dřevěným materiálem a teoreticky ovládáme potřebnou technologii k výstavbě dřevěných výškových budov. Přesto pořád necítíme k výškovým budovám ze dřeva dostatečnou důvěru. A proto zatím stále raději sázíme na beton a ocel. Je to chyba?

Dlouhověkost není výhra

zdroj: Metsä Wood

Jak se to vezme. Přiznejme si, že beton i ocel představují z hlediska své životnosti materiály stabilnější, než kdy sebelepší dřevo bude. Ale pozor, nenechejme se ošálit: Dlouhověkost počítaná na desítky generací není v konečném důsledku u obytné nebo komerční stavby výhodou.

Když se podíváme přes hranice, zjistíme, že 46 % budov demolovaných ve Velké Británii (za posledních deset) let dosahovalo stáří v „jen“ 11–32 let. A jinde je to velmi podobné. Většina budov demolovaných v Japonsku se svým stářím pohybovala v rozmezí 23–41 let.

Stavět obytné budovy z betonu a oceli se tedy jeví poněkud marnotratné, když zvážíme, že jsou bourány jen po zlomku své původní životnosti.

Čtěte komentář:  Ať se dřevostavba klidně rozpadne

Odpad z dřevostaveb? Dřevěné město lze recyklovat

zdroj: Metsä Wood

Téma demolic staveb odhaluje podstatný a dosud nedořešený problém moderního stavitelství: Co se s konvenčními budovami stane poté, co doslouží? Hromada nevyužitelné suti, která v lepším případě poslouží jako závoz substrátu při stavbě nové silnice. Pravděpodobněji z ní ale bude odpad na skládce.

V případě demolovaných dřevěných budov ale odpad prakticky nevzniká: je hned zužitkován, recyklován, energeticky zhodnocen. Dřevěná města tedy prakticky řeší největší zádrhel stavebnictví. Nespotřebovávají omezené přírodní zdroje a čerpají z obnovitelného fondu hospodářských lesů.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Bungalov na klíč (63 m2) za dostupnou cenu je navržený přesně pro seniory

Získat stavební ocel nebo kvalitní beton je energeticky náročný a poměrně komplikovaný proces. Zpracovat nehodnotné dřevo z produkčních plantáží (a vyrobit z něj CLT, glulam nebo LVL) si přitom žádá jen zlomek nákladů konvenčního stavebního průmyslu.

Dřevěná města by tak mohla růst nejen rychleji, ale hlavně levněji. A samozřejmě, proces výstavby z dřevěných prefabrikátů, byť si žádá kvalifikované pracovníky, je realizován s výrazně menším zapojením těžké strojní a stavební techniky.

Slibná budoucnost pro dřevěná města

Závěr? Dřevo sice nenahradí ocel a beton při stavbě přehrad vodních nádrží nebo chladicích věží elektráren, ale při výstavbě kompaktních dřevěných měst se jeví jako velmi slibná alternativa, která má rozhodně budoucnost. Čím dříve si to stavitelé uvědomí, tím lépe pro nás všechny.

Zdroj: The City above the City, metsawood.com