Jak starý je nejstarší strom celé Evropy?

Nejstarší strom v Evropě

Průměr kmene tohoto stromu činí 160 centimetrů, roste na strmém skalním vápencovém svahu, je mírně nakloněný a prakticky po celé délce zbavený kůry. Vypadá, že už nežije, ale opak je pravdou! Letos na jaře totiž obrostl mladými větvičkami. V největším italském národním parku Pollino ho výzkumný tým Gianlucy Piovesana objevil vlastně náhodou. Lézt za ním do strže po lanech se nikomu moc nechtělo. Ale vědecké zkoumání něco stojí. A pro odpověď na otázku, jak se evropské stromy vyrovnávají s proměnlivým klimatem, je třeba podstoupit nějaké to dobrodružství. 

Fotogalerie:

i Foto: Gianluca Piovesan, mikebaird, S. Rae

Borovice, která je ve Středomoří doma

Když se Piovesan spustil ke stromu, mohl jen konstatovat, že se jedná o mimořádně věkovitý exemplář dvojjehličnaté borovice Heldreichovy. Vypadala, že už toho má hodně za sebou. Tyhle odolné stromy patří mezi vcelku běžné druhy po celém Středomoří, hlavně na balkánském pobřeží, ale ani v Itálii nejsou výjimečné. Nic tedy nenapovídalo, že by badatelé objevili nějakou senzaci. Ta přišla až poté, co v univerzitní laboratoři zjišťovali stáři stromů z odebraných vzorků letokruhů. Počítat museli dlouho.

Nenápadný šampion z Itálie

Počet přírůstků letokruhů totiž naznačoval stáří jednoho tisíce let. Ale posledních 20 centimetrů vzorku chybělo. Respektive, mělo jen podobu prachu a trouchniviny. „Dvacet centimetrů letokruhů, to může být u stromu hezká řádka let,“ říká Piovesan. Proto se ke stromu vrátil letos na jaře ještě jednou, aby získal kompletní vzorek a mohl přesně určit stáří. Není divu, že pak byl, stejně jako jeho kolegové, překvapený. Napočítali totiž 1230 let! To už z borovice učinilo tu nejstarší v Evropě. Dokonce starší než dosavadního šampiona, řeckou „bosenskou“ borovici, která pamatuje čas dlouhý 1075 let. A proto začalo být kolem stromu na skalisku v národním parku Pollino brzy dost živo. Podívejte se na nejstarší evropskou borovici i na další nej stromy světa v naší fotogalerii.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Říkejme mu Italus

Výzkumníci si totiž chtěli být jistí a provedli hned několik analýz určujících stáří stromu. Třeba datování radio-karbonovou metodou. Opakované pokusy vedly ke stejnému číslu. Strom, kterému se teď už důvěrně přezdívalo Italus, tu stojí nejméně od roku 789 našeho letopočtu. A to už je pořádná senzace.

Může vydržet ještě stovky let!

Italus pamatuje i dobu Karla Velikého a jeho dobyvačných tažení, které překreslily politickou mapu celé Evropy. Růst začal v době, kdy se z dnešního Maroka začaly vydávat první karavany až do Súdánu, nebo časy, kdy se Japonsko utápělo v povstáních. Strom prožil netknutě celý středověk, renesanci, objevení Ameriky i Austrálie, průmyslovou éru a dvě světové války. To vše bez úhony, až do dnešních dní. „I když na to nevypadá, je stále ve velmi dobré kondici,“ dodává Piovesan. „Bohužel nedokážeme říct, jak dlouho ještě vydrží. Pořád to ale ještě mohou být stovky let.“

Strom s dlouhou pamětí

A co tenhle stromový pamětník prozradil o klimatických změnách? Vlastně docela málo: zdá se, že se s nimi vyrovnával velmi dobře. Mohlo za to i příhodné mikroklima skalního údolí dnešního národního parku Polllino. V jeho letokruzích můžeme číst o době chladu, tedy středověku, kdy byly přírůstky jen malé. A také, že poslední dvě století vcelku slušně prosperuje. Zajímavou výpověď ale přináší o kvalitě ovzduší. Ze dřeva totiž lze „vyčíst“ například to, kdy začaly jezdit první automobily v Itálii, nebo kdy vešly v platnost zákony o znečišťování ovzduší.

Italus je věkovitý stařík, který má ale velmi dobrou paměť. Osobně si s ním ale nepopovídáte. Správa národního parku totiž nechala celou oblast, kde se vyskytuje, oplotit. Nepřejí si, aby tenhle strom zvědavci zbytečně rušili. V tomhle věku si přeci jen trochu klidu zaslouží.