„Nový soused postavil plot bez jejich souhlasu“. Manželé na něj podali stížnost

Ztracené ranní slunce

Manželé Dvořákovi si oblíbili především východní stranu svého pozemku, kde mají postavenou terasu směřující k prázdné parcele, přes kterou svítilo ještě donedávna slunce do oken. Před několika měsíci však sousední nemovitost změnila majitele. Nový soused brzy po příjezdu najal firmu, která během jediného víkendu osadila společnou hranici plným betonovým oplocením s výškou dosahující dvou metrů. Na terase i v části obývacího pokoje začalo být znatelně méně světla. Překvapení majitelé se domnívali, že jde o černou stavbu, protože s nimi záměr nikdo nekonzultoval.

Zbytečná cesta na úřad

S přesvědčením o porušení předpisů vyrazil pan Dvořák na místní stavební úřad. Očekával rychlý zásah a okamžité zastavení prací a ačkoliv si úředníci vyslechli jeho stížnost, nahlédli do katastrálních map a sdělili mu informaci, se kterou nepočítal. Soused postupoval podle platných pravidel. Úřad nenašel důvod zahajovat řízení o odstranění stavby a nemohl do vzniklé situace nijak zasáhnout. Ztráta světla a výhledu se v tu chvíli jevila jako neřešitelný problém.

Kdy se neptáte úřadů ani okolí?

Nový stavební zákon stanoví případy, kdy stavba plotu nevyžaduje povolení stavebního úřadu. Ve většině běžných případů lze plot do výšky dvou metrů postavit bez povolení stavebního úřadu, pokud splňuje podmínky stanovené stavebním zákonem. Stejně tak zákon nevyžaduje souhlas sousedů. Majitel může plot postavit na svém pozemku nebo na společné hranici pouze se souhlasem druhého vlastníka. Povědomí o nutnosti mít razítko a souhlas souseda ke každé stavbě je běžný mýtus, který stále koluje společností. Úřad může zasáhnout například tehdy, pokud stavba zasahuje na cizí pozemek, překračuje podmínky pro stavby bez povolení nebo porušuje jiné požadavky stavebního zákona.

Do hry vstupuje občanský zákoník

Když nelze aplikovat stavební předpisy, nabízí řešení občanský zákoník. Ten upravuje vztahy mezi lidmi a definuje pojem imise. Podle zákona se vlastník musí zdržet všeho, co působí imise v míře nepřiměřené místním poměrům a co omezuje běžné užívání pozemku. Ve výjimečných případech může soud posuzovat i nadměrné zastínění jako nepřípustný zásah do vlastnického práva podle okolností konkrétního případu. Háček spočívá v tom, že legislativa nestanovuje přesné limity. V husté městské zástavbě soudy tolerují více stínu než u venkovských domů se zahradami. Vždy se hodnotí konkrétní lokalita a předchozí stav bydlení.

Možnosti právní obrany

Poškozená strana se může domáhat ochrany vlastnického práva například zápůrčí žalobou podle občanského zákoníku. Žalobce musí v řízení prokázat, že zásah přesahuje míru přiměřenou místním poměrům. Soudní spor je ovšem běh na dlouhou trať a stojí nemalé peníze, nejen proto radí právníci využít nejdříve služeb mediátora. Třetí nestranná osoba pomůže zklidnit emoce a navede znesvářené strany k hledání oboustranně přijatelného kompromisu. Mimosoudní jednání bývá ve výsledku mnohem levnější a šetří čas i nervy všech zúčastněných.

Kompromis u jednoho stolu

Dvořákovi nakonec soudní tahanice odmítli a pozvali souseda na kávu, aby situaci probrali. Během rozhovoru vyšlo najevo, že nechtěl nikomu ze svého okolí škodit. Betonové dílce zvolil z bezpečnostních důvodů kvůli svému psovi, který dříve ze zahrady utíkal k cizím lidem. Když viděl, jak rodinu vedle sebe omezil, souhlasil se změnou původního plánu. V části dlouhé pět metrů, která přímo sousedí s terasou, nechal na vlastní náklady odstranit horní řadu betonových desek a na jejich místo připevnil pevné drátěné pletivo.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.