Stromy umí udělat z pekla nový ráj. Jaký trik za tím stojí?

Důlní výsypky, popílkoviště u spaloven, odkaliště. Nebo také rozsáhlé opuštěné průmyslové areály, dvory bývalých chemiček a oceláren. Všechny tyto prostory mají jedno společné: velmi silné zamoření toxickými látkami, které jsou v půdě pevně usazeny a zůstanou tu po staletí. To ale samozřejmě znemožňuje jakoukoliv snahu tyto zdevastované lokality navrátit přírodě. Opravdu se s těmito hlubokými jizvami v krajině nedá nic dělat?

Fotogalerie:

i Foto: Kim Seng (Flickr), Sergey Urzhumskov (Flickr), Radomír Dohnal, Oscar F. Hevia (Flickr)

Jde to. A levně.

Přístupů, jak vrátit těmto narušeným územím alespoň částečný punc původnosti, je sice celá řada, ale povětšinou mají podobu technických opatření. Nutno dodat, že velmi nákladných. Většinou počítají s odbagrováním celých hektarů narušené půdy, jejím spálením nebo postupnou kompostací. Relativně novým přístupem je pak bioremediace.

Jak funguje bioremediace?

Jde o „čištění“ kontaminovaného substrátu, o které se postarají nejrůznější mikroorganismy, které přítomné toxické či jinak rizikové látky přemění na méně nebezpečné či zcela neškodné. Potřebuje to čas, ale většinou o poznání méně financí. Je to totiž přirozený přírodní proces, kterému lidé jen trochu napomohou.

Dřeviny se o to postarají!

Unikátním odvětvím bioremediací jsou pak fytoremediace. Záplavy nových termínů se nebojte: předpona fyto totiž značí jen to, že činitelem pozvolné pozitivní změny v půdě se stávají rostliny. Ne jen obyčejné byliny, ale i například stromy. Finští výzkumníci s nimi v posledních letech dělají učiněné zázraky. „Je to cenově velmi efektivní přístup k obnově zasažených území, například skládek nebo míst po těžbě surovin,“ pochvaluje si Aki Villa, výzkumník Východofinské univerzity (UEF). „Nepotřebujete nijak manipulovat s půdou, nebezpečné látky z ní totiž vytáhnete s pomocí stromů.“

Photocredit: Kim Seng (Flickr)

Kouzelné vrby

Jak to celé funguje? Na kontaminované ploše se vysadí vrby. Ty nejen ve finském klimatu rostou extrémně rychle. Během dvou let jsou schopny vytvořit velmi kompaktní porost. Jejich kořenový systém funguje jako dokonalá pumpa, která z půdy odčerpává vláhu a živiny. A spolu s nimi také chemicky závadné látky. To samozřejmě dokáží i jiné dřeviny, ale tempo práce vrb je s nimi nesrovnatelné. Navíc vrby v zapojeném porostu směřují sesbírané látky přímo do svého listoví, ve kterém se brzy nachází spousta nehezkých chemikálií.

Photocredit: Kim Seng (Flickr)

Dál už je to prosté

Potřebujete jen pořádný kombajn. S jeho pomocí posekáte a sesbíráte mladé větve vrb. Právě jste z půdy dostali toxické látky, aniž byste do ní jakkoli museli kopnout! Vrbový porost rychle regeneruje, takže příští sezónu můžete se stejným výsledkem celý proces zopakovat. Pokosenou biomasu navíc můžete využít jako levné topivo pro spalovnu a tím ještě zlepšit svou ekologickou bilanci.

Trvá to pár let, ale nestojí to moc

Finští výzkumníci pracovali především se dvěma druhy: vrbou košíkářskou a vrbou druhu Salix schwerinii. Oběma nečiní problém obsah chemikálií a těžkých kovů v půdě ani vysoká kyselost substrátu (pH 3,7–4). Jak říká Villa: „Z hlediska procesu obnovy půdy se dá hovořit o tom, že vrby dokáží touto cestou vytáhnout z kontaminovaného substrátu zinek za 6, nikl za 10 a chrom či měď za 15–50 let.“

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Vyčistí i nepitnou vodu

Čistící schopnost dřevin se nemusí omezovat jen na vrby a chemikálie v půdě. Podobně totiž dokáží zabodovat i při boji s bakteriemi. Absolutním šampionem je v tom strom moringa olejodárná. Ta je totiž schopna svým kořenovým systémem odčerpávat bakterie z neošetřených vodních zdrojů a zlikvidovat 90–99,99 % biologické kontaminace! Pro miliony lidí žijících bez možnosti přístupu k čisté vodě je to rozhodně dobrá zpráva. Stromy prostě dokáží zázraky.