Chytrý způsob jak vnést zeleň do velkoměst odhalili ve Vietnamu

K čemu jsou vlastně dobré stromy ve městě – tedy, kromě toho, že překáží v parkování a na podzim z nich padá listí? Jsou podstatným nástrojem, který může efektivně regulovat okolní teplotu. Jsou živou klimatizací, která vlastní korunou zastiňuje prostor pod sebou, a tím brání jeho přehřívání. Stromy ovlivňují kvalitu ovzduší, a to vesměs pozitivně. Pomáhají se zasakováním a zadržováním srážkové vody. Činí životní prostředí měst harmoničtější, hezké na pohled. A také zvyšují cenu nemovitostí. Na druhé straně pak stromy překáží: ubírají místo chodníkům a silnicím, komplikují stavební práce, žádají si péči. Proto z ulic po celém světě, své užitečnosti navzdory, spíše mizí. Že spolu s nimi mizí i kvalita života obyvatel metropolí se pak zjistí, až když je pozdě.

Fotogalerie:

i Foto: Se souhlasem Hiroyuki Oki

V „rychlých“ městech se nežije dobře

Své o tom vědí ve Vietnamu, kde si lidé na život ve velkých městech zvykají teprve poslední dvě až tři generace. Zdejší města totiž v poválečných letech zažila extrémní populační boom a demografický skok. Došlo k masové migraci obyvatel z venkova, lidé se sem stahovali za prací. A ze sídel, které byly původně disponovány na statisíce obyvatel, se staly milionové metropole. Stavební průmysl na to reagoval pohotovou výstavbou dost uniformních obydlí v rychle se rozrůstajících městech. Když pak stavební ruch utichl, zjistili novopečení měšťané, že tato nová a chvatně vystavěná sídla nejsou moc k žití. Chyběla v nich totiž zeleň. A to je v tropickém horku (a vlhku) pořádný problém.

Ve městě jako na vesnici

Nehledě na to, že absence vegetace nepomáhala starším generacím sžít se s novým, anonymizovaným prostředím. Už to nebylo jako na vesnici, ztratila se pohoda a přátelskost lidí. A s každým monzunem to bylo horší. Města byla primárně designována jako kapacitní úložiště obyvatel, ne jako příjemná místa k životu. Dá se to vůbec nějak změnit? Jak názorně dokládají profesionálové ze studia Ho Khue Architects, jde to. Ne úplně snadno, ale jde. V principu je možné oživit i v městském prostředí jemnou strukturu sociálních vazeb vesnice, polidštit anonymní a nevlídný prostor města a dodat mu svěží a příjemnou zeleň. A to dokonce tak, aby stromy nebojovaly o místo s dopravní infrastrukturou. Jak?

Nový přístup k výstavbě

Stromy se musí stát součástí domů, střechy zahradami. Zní to jako dost neuchopitelné téma, ale v praxi tento přístup vietnamští architekti demonstrovali na komplexní rekonstrukci velkého (850 metrů čtverečních) apartmánového domu se čtyřmi podlažími. Vlastně s pěti, protože dům projektovali s terasami a střešní zahradou. Ta pak částečně vynahrazuje obyvatelům „dvorek“, protože se celá stavba nachází na podlouhlé a úzké parcele. Projektem, který nazývají Zelenou vesnicí míru, se staví proti monotónní zástavbě a neduhům rychlené výstavby. „Na vesnici se domy staví okolo nějakého významného prvku: jezera, náměstí, řeky,“ popisuje Ho Khue a dodává: „Ve městě domy jen směřují k anonymní ulici, což nedává prostor komplexnější typologii.“

Terasy plné stromů dělají z domu zelený ostrov

Proto aktuální stavbu pojal jako několik na sebe navrstvených ploch, s odstupem teras. Místo po stranách ponechal volné, tak aby kolem domu mohl proudit chladný vzduch a stavba svým profilem zastiňovala nižší podlaží. A každá střecha, každý balkon a terasa tu nese zeleň. Někde je to strom, jinde rozrostlý keř anebo z balkónu převislé baldachýny vegetace. Stavba, vnitřně i obsahově propojená, se tak stala zeleným ostrovem uprostřed města. Byť svými rozměry nepatří k nejmenším, zeleň si tu se zástavbou nekonkuruje. Je její plnohodnotnou součástí.