Zelená čínská zeď: Proč největší zalesňovací projekt v historii nefunguje?

Poušť si ukusuje ze zemědělské půdy

Důvodem pro vznik Čínské zelené zdi byl fakt, že každý rok se písečnými bouřemi a divokým větrem hnaný písek šíří více k jihu, kde expanduje do obydlené krajiny. Rychle ji tak mění na neobyvatelnou pustinu.

Každý rok je tak poškozeno více než 2000 kilometrů čtverečních zemědělsky využitelné půdy, což pro Čínu závislou na domácí produkci potravin představuje učiněnou katastrofu. Zelená zeď ze stromů má vytvořit jakousi hráz, o kterou se písek a vítr rozbije a zastaví, a uchrání půdu ve vnitrozemí. Jenže tak snadné to zase není.

Vysadit stromky? Budeme je házet z letadel!

S realizací ambiciózního projektu se začalo už v roce 2003, ale zajímavému nápadu chybělo dobré vedení. Nikomu se příliš nechtělo vyrážet přímo do terénu, a tak se většina vysazování odolných druhů dřevin realizovala „bombardováním“ písčitého povrchu semenáčky.

Tato "vzdušná výsadba" přišla na 1,2 miliard dolarů, jenže žádaný výsledek nepřinesla. Jak se ukázalo v roce 2009, polovina takto vysazené vegetace se neuchytila a zbytek dřevin spíše živoří. Sytě zelené větrolamy se tak zatím na severu neobjevily.

Čtěte dále: Jak zasadit strom?

Les, který má velkou žízeň

Ani v oblastech, kde se stromy uchytily, se však lidem lépe nevede. Proč? Rovinaté regiony se stepními porosty totiž nejsou stavěné na to, že se stanou lesem. Kořeny rychle rostoucích stromů se tu noří do velkých hloubek, aby se dobraly vody. A té se pak na povrchu nedostává. V provincii Minquin tak například poklesla hladina podzemní vody o 12-17 metrů. Stromy, které měly chránit kraj před pouští se tak paradoxně staly příčinou dramatického sucha.

Čína se ale nevzdává a další podobný projekt nyní zkouší i ve vnitrozemí. Jeho výsledkem by mělo být zalesnění plochy 28 milionů hektarů (69,2 milionů akrů) půdy. Důvod?

Ochráníme půdu za každou cenu!

Snahou všech těchto iniciativ je zvrátit neradostný stav životního prostředí, zamezit půdní a větrné erozi a tím předejít nevyhnutelně se blížící zemědělské krizi. V posledních desetiletích totiž Čína zintenzivnila celý proces zemědělského hospodaření, často na vyklučené lesní půdě.

Po vyčerpání přirozeného rezervoáru živin v půdě nastoupila chemická hnojiva a postřiky. Ty sice pomohly ještě po nějaký čas udržet vysokou produkci, ale dnes se tato kdysi zelená pole změnila v kulturní poušť.

Tři druhy stromů les nedělají

Svým rozsahem i plánovaným počtem stromů k vysazení je Zelená čínská zeď největším zalesňovacím projektem na světě. Jenže v Číně nic není tak snadné. Proces znovuzalesnění země monitoruje řada mezinárodních profesních i akademických organizací, které začaly upozorňovat na nedostatky celé kampaně. Mezi nejhlasitější kritiky patří lesníci z Princetonské univerzity.

Ti například upozorňují na fakt, že tento nadějný a slibný projekt zcela opomíjí otázky podpory biodiverzity v lesích. V čem mají určitě pravdu? Třeba v tom, že z celkového množství vysázených porostů lze jen malou část považovat za „les“. Drtivá většina jsou totiž jen vysázené „modelové“ monokultury. „Většina nově sázených lesů v Číně obsahuje maximálně tři druhy stromů,“ říká David Wilcove, profesor ekologie a evoluční biologie Princetonské univerzity. „A to je na náhradu skutečných lesních porostů trochu málo.“