Tepelné čerpadlo vyměnili za sálavé vytápění. Ušetřili desítky tisíc již 4 roky v řadě

Pane Jiří, než se dostaneme k otázkám ohledně vytápění, zkuste nám váš dům trochu popsat, ať si uděláme představu.

Je to bungalov 5+kk. Bydlí nás tam většinou 4 až 5 lidí. S přítelkyní máme děti z prvního manželství a máme střídavou péči, takže záleží, jak se ty děti „točí“. Říkám děti, ale jsou to vlastně děti už přerostlé, všichni pomalu studenti vysokých škol.

O jak starou stavbu se jedná?

Začali jsme stavět v roce 2017, kolaudovalo se to v zimě 2019.

Stavěli jste svépomocí nebo jste stavěli s firmou?

Nějaké věci jsem si dělal sám, ale spoustu věcí mi dělali různí řemeslníci, firmy, podle toho, co bylo potřeba a co jsem poptal. Spíše než svépomocí bych řekl, že jsme stavěli s dopomocí. Ale člověk to musí vždy nějak organizovat.

Jak je váš objekt velký?

Zastavěná plocha domu je 277 m² a obytná plocha nějakých 220 m². Celková plocha je včetně dvojgaráže, kterou taky vytápíme na menší teplotu.  

To je poměrně velký dům a je náročné jej vytápět. Znáte jeho tepelnou ztrátu? Předpokládám, že se bude jednat o pasivní nebo nízkoenergetický dům...

Možná bych i našel energetický štítek, který jsem měl k žádosti o stavební povolení. Tuším, že náklady na vytápění bungalovu činí dle štítku 44 kWh/m² za rok. Samozřejmě jsem se snažil, bez ohledu na projekt, udělat dům tak, aby byl co nejlépe zateplený. To znamená, že jsem volil materiály a větší tloušťku izolací, než jak to bylo v projektu, abych měl potom provozní náklady co nejnižší.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Bungalov na klíč (63 m2) za dostupnou cenu je navržený přesně pro seniory

Dle čeho jste se rozhodovali, jak budete takto velký dům vytápět?

Levné řešení jsem nehledal. Hledal jsem takové řešení, které mi splní kritéria. První podmínkou bylo, aby byl systém pohodlný. Žádné přikládání do kotle. Druhá podmínka byla v souladu s mojí vizí, že tento systém propojím s fotovoltaickou elektrárnou na domě, kterou jsem už tenkrát plánoval. Uvažoval jsem tak, že pokud to bude trochu možné, tak budu mít v domě jenom jedno médium, tzn. elektřinu. I když je u pozemku nová plynová přípojka, tak jsem si říkal, že nebudu řešit plynový kotel, pokud to nebude nutné. Spíš jsem uvažoval o elektrokotli v kombinaci s teplovodním podlahovým topením. Z toho mně vyplývalo, že k němu budu mít krb nebo krbovou vložku.

Plynové kotle se dají pořídit v různých cenových kategoriích. Pro lepší představu o možnostech a cenách se můžete podívat na cenové srovnání nejprodávanějších plynových kotlů.

Jak jste tedy při vašem hledání postupoval?

Zjišťovali jsme možnosti a dávali si dohromady pro a proti. Celkem jsme byli asi ve třech firmách, které dělají topení. Nechali jsme si spočítat tepelné ztráty a navrhnout způsob topení. Jedna firma nám navrhla, že by udělala jak teplovodní topení do podlahy, tak i kombinaci s radiátory. Tato varianta ale byla neskutečně drahá. Myšlenku na kombinaci radiátorů a podlahovky jsme tímto opustili a rozhodli jsme se, že budeme mít v domě pouze podlahové vytápění. Jako hlavní zdroj se nám jevil nepříhodnější elektrokotel, ale kvůli energetickému štítku jej bylo potřeba kombinovat s krbovými kamny nebo krbovou vložkou. Krbovou vložku jsme nakonec ale nahradili fotovoltaikou. 

Nad tepelným čerpadlem jste neuvažoval?

V té době jsem nad ním uvažoval hodně, ale bylo hodně věcí, které mi vadily. První byla pořizovací cena. Tenkrát navíc nebyly dotace pro tepelná čerpadla v novostavbách, ale to bych tady nerozváděl. Zmiňoval jsem sice, že jsem nehledal levné řešení, ale jestli dáte 30 tisíc za elektrokotel nebo 250 tisíc za čerpadlo, je rozdíl. Ano, je zde potřeba myslet na to, že čerpadlo má nějaký topný faktor, ale i tak je to ekonomicky neskutečně drahá varianta. Nemluvě o tom, že čerpadlo časem potřebuje servis a ten taky není zadarmo.

Abych ale nemluvil jen proti, líbila se mi myšlenka využít tepelné čerpadlo pro chlazení domu. Tato varianta však v sobě nesla nutnost udělat druhý okruh potrubí v podlaze, což znamenalo další investice. Takže jsme se dívali dále. V dnešní době třeba tuto problematiku umí vyřešit jedním potrubím - nevím. Vše jde neustále kupředu a má nějaký vývoj. 

Pro lepší představu si zde můžete udělat porovnání elektrokotlů a tepelných čerpadel. Aktuální ceny elektrokotlů najdete zde. Nejoblíbenější modely tepelných čerpadel si cenově srovnejte tady.

Abychom se posunuli dále, kterou variantu vytápění jste nakonec zvolil?  

Náhodou jsem na internetu objevil podlahové uhlíkové folie. Zdálo se mi to jako zajímavý systém, byl jsem se na to i podívat. Pak jsem získal i nějaké reference, zjistil, jak se to reguluje atd. S tím, že by to udělali i s anhydritem. To se mi líbilo, ale trochu jsem bojoval s cenou. Potom jsem ještě zjistil, že existují i vodiče, které se dávají do podlahy. Na ně jsem si taky nechal udělat nabídku, a ta byla na 170 tisíc. Ten rozdíl cena/výkon není takový, jako je rozdíl v ceně.

Proč jste nakonec své rozhodnutí změnil a vrátil se k podlahovým foliím?

Kvůli naprosto odlišným vlastnostem. Přenos tepla z folií je celoplošný, a tedy i rychlejší, než kabel, který je navinutý jako had. Druhá věc je taky logická, ten had (odporový drát) nesmí být daný pod nábytkem, aby se ta plocha chladila a nepřehřála. Což je limitující. Máme tři děti, uspořádáme jim každému nějak pokoj, když jsou malé, ale až vyrostou, přestaví si ho podle sebe, však to znáte. Stejně tak ani my jsme nevěděli, jaký nábytek budeme mít a kde přesně bude. Ten odporový drát ve formě hada je v tomto prostě omezující.

Když to teď shrneme, jak tedy vytápíte dům, ohříváte vodu a jaké technologie doma máte?

V podlaze máme uhlíkové folie po celém domě. Vodu ohříváme v klasickém bojleru a na střechu jsem nám nechal pořídit fotovoltaickou hybridní elektrárnu s baterkami. Ta za rok vyrobí cca 8 MWh.

Pokud počítám správně, máte za sebou 4 topné sezóny. Věděl byste, jaké jsou za tu dobu vaše náklady na vytápění?

Když jsem ten systém dával, chtěl jsem podružný elektroměr, abych přesně věděl, kolik protopím. Samozřejmě existují obavy, že elektrické topení je hodně nákladné. Lidi si myslí, že když mají rodinný dům a topí, tak je topení největší výdaj na domě. Může být, ale nemusí. Záleží, jak je ten dům postavený, kolik je v něm lidí a jak se hospodaří. Mně to vychází tak, že třetinu nákladů na provoz domu mi dělá topení. Druhá třetina je ohřev užitkové vody. Poslední třetinu mi dělá provoz domácnosti (pračka, sušička, myčka, počítače, svícení a další běžný provoz, jako třeba vaření).

Takže díky podružnému elektroměru víte, kolik jste za rok přesně protopil?

Po nastěhování dům ještě nebyl perfektně vyschlý, takže jsme topili dost. Když udeřily mrazy, tak jsem se díval a aplikace z fotovoltaiky mi ukazovala, že jsem za den měl spotřebu třeba 80–90 kWh. To mi přišlo hrozné, že se nedoplatíme. Nicméně uběhla první sezóna a na měřidle byla za tu topnou sezónu spotřeba někde kolem 6,5 MWh. Něco mi vyrobila fotovoltaika (ta mi vyrobila necelých 8 MW), byly tam nějaké přebytky, které šly do sítě. Celková spotřeba na vyúčtování po odečtení fotovoltaiky byla 11,5 MW. Třetinu udělá fotovoltaika, dvě třetiny platím. Zde bych ale podotkl, že máme lehce vyšší spotřebu vody. Za rok to bylo 210 kubíků, což taky udělá značnou část energií.

Je tedy pravda, že v bungalovu o obytné ploše 220 m² protopíte za rok cca 40 tisíc korun?

Ano každou topnou sezónu jsme se vlezli pod 40 tisíc korun za elektřinu, a to i s ohřevem teplé užitkové vody za celý rok. Klidně to můžu doložit i vyúčtováním. Spotřebuji sleduji pravidelně každý měsíc a zapisuji si ji. Elektřinu mám nyní ještě zafixovanou do konce letošního září. Čistě za topení je naše spotřeba za 4 topné sezóny průměrně kolem 6,5 MW/rok. Na celý dům je to poté 11,5 MWh. Z této hdnoty si cenu za topení dokáže každý spočítat sám.

Přechod na tepelné čerpadlo se manželům tvrdě prodražil

Myslíte si, že tento typ vytápění je úspornější než jiné?

Když porovnám třeba vstupní náklady oproti tepelnému čerpadlu vzduch-voda, tak jsem na míň než polovině. Stejně tak nemusím řešit servis, nic. Ty folie v podlaze vydrží desítky let a jejich účinnost se nemění. Za 15–20 let nebudu muset nic měnit. Jediný limitující faktor je cena elektřiny, ale to je věc, kterou ani u čerpadla neovlivníte. Takže úspora v desítkách tisíc tady je.  

Mluvil jste o fotovoltaice. Máte ji napojenou na podlahové vytápění nebo ji využíváte na ohřev vody?

To, co se zapne, to tu energii spotřebuje. Samozřejmě, když je třeba zima, fotovoltaika vyrobí minimum toho, co potřebujete. Co jsem vyhodnotil, spíš se využívá pro ohřev vody přes léto a pro běžný provoz domu.

Na kolik stupňů vytápíte v interiéru?

Koupelny jsou nastavené na 24,5 až 25 °C a děti v pokoji mají 23 °C. Chodbu, která tvoří velkou část, mám na 22,5 °C. Obyvák je stejně jako chodba. Ložnici máme na 19 nebo 20 °C. Průměrná teplota v celém domě je tak asi 22,5 °C.

Jak vaši volbu hodnotíte zpětně?

Co se týče uživatelského hodnocení, jednoduše se to obsluhuje v aplikaci. Kliknete a vše se jednoduše nastaví. Samozřejmě je třeba brát v potaz, že se jedná o podlahové topení. Pokud přidáte nebo uberete jeden, dva stupně, tak to má nějakou setrvačnost. Nereguluje se to úplně rychle.

Napadá vás ještě něco závěrem?

Co je všeobecně důležité pro tento systém, je pochopení, že je potřeba udělat taková opatření, aby měl dům co nejmenší tepelné ztráty. Platí to i u tepelných čerpadel, ne všude se to hodí. Není to chyba topení, ale prostoru a prostředí. Je potřeba zvolit na dům správný zdroj.