HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Stromy, které v Evropě možná už neuvidíte

Viděli jste někdy Dračí strom neboli Dračinec ve volné přírodě na vlastní oči? Mnozí z nás jej možná pěstují zmenšený doma v květináči, ale ve volné přírodě patří k ohroženým druhům, stejně jako stovky dalších. Jak moc nám v Evropě mizí rostliny, keře a stromy a jak se dají zachránit? To se dozvíte v následujících řádcích o pěti vymírajících dřevinách Evropy.


Ohrožené druhy stromů
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Jistě znáte červené knihy a seznamy ohrožených druhů zvířat, které upozorňují na všechny gorily, želvy-karety a nosorožce, které si pravděpodobně v nejbližších desetiletí zcela vyhubíme. Existují však takové seznamy také pro naši flóru? Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vydává právě takové spisy. Ukazují nám, se kterými dřevinami se můžeme začít loučit, tedy pokud se nezačneme hodně snažit.

Seznamme se právě s takovými třemi listnatými a dvěma jehličnatými stromy, abychom věděli, na které dřeviny se při procházkách Evropou soustředit.

1) Dračinec (lat. Dracaena)

Dracaena
Dracaena (zdroj: unknown)

Velmi pomalu rostoucí listnatý strom zvaný Dracaena patří k tzv. endemitům, tedy těm, kteří rostou jen na jednom místě planety. Výhru být tímto územím získaly Kanárské ostrovy a Madeira. Nejvyšší exemplář tohoto ohroženého stromu vyrostl do výšky 17 m a místní ho nazývají El dago milenario, tedy tisíciletý drak.

Dračinec kromě jiných specifik nevytváří klasické letokruhy a stáří stromu se odhaduje podle rozložení větví. Taky Vás zajímá, proč se vlastně jmenuje tak, jak se jmenuje? Své jméno získal podle skutečnosti, že mu na místě odlomené větve začnou vyrůstat vždy dvě nové, jako pohádkovému draku hlavy. A tak nebylo o čem váhat a Dračinec byl na světě. Teď jen, aby tu s námi ještě nějakých pár desetiletí či staletí zůstal.

Bude vás zajímat: Dendrochronologie: Počítání letokruhů stromu není jen hra pro děti

2) Pikonie ztepilá (lat. Picconia excelsa)

Picconia excelsa
Picconia excelsa (zdroj: Solanum)

Nebudeme přejíždět na mapě nikam daleko, když si představíme další ohrožený druh dřevin, a tím je Pikonie ztepilá. Stejně jako Dračinec roste na Kanárských ostrovech a na Madeiře. Tedy zatím. Dorůstá 10-15 metrů a jejími plody jsou temně modré peckovice.

Na škále ohroženosti patří Pikonie ke zranitelným dřevinám. Ve volné přírodě ještě najdeme dostatek stromů tohoto druhu, ale pomalu a jistě mizí stanoviště, na kterých by mohly růst stromy nové. Přitom má na první pohled tak obyčejné listy, jako každá druhá hruška na naší zahradě.

3) Borneo teak (lat. Intsia bijuga)

Intsia bijuga
Intsia bijuga (zdroj: Denis.prévôt)

Velmi oblíbený u těžařů a výrobců dřevěných podlah a interiérů. A asi právě proto najdeme Borneo teak ve skupině zranitelných dřevin, na jejichž počty musíme začít dávat pozor. Díky vysoké tvrdosti dřeva, výborné stabilitě, dlouhé životnosti a téměř nulové potřebě chemického ošetření dřeva se Borneo teak rychle dostal do hledáčku milovníků dřevěných výrobků. Specifikem tohoto druhu stromu je jeho červenohnědé zbarvení používané k přírodnímu barvení. Kůra a listy se také často používají v tradičním léčitelství.

Další zvláštností stromu Borneo, dorůstajícího až do výšky 40 či 50 metrů, je množství jeho názvů. Zatímco latinské označení Intsia bijuga je standardně používáno celosvětově, v anglofonních zemích mu říkají Merbau, jinde zase Ipil, Kwila a na Filipínách dokonce Taal.

Podle organizace Greenpeace dochází na mnoha místech planety k nezákonnému vytěžování ipilového dřeva, většina materiálu se pak dováží ve velkém do Číny, kde jsou velmi mírná dovozní pravidla. Snahou Greenpeace je zastavit nelegální obchod s tímto dřevem. Uvádí se, že při současné míře těžby neuvidíme naživo Borneo teak už za 35 let!

Prolinkovat s článkem o ilegální těžbě a DNA dřeva, pokud už bude online

4) Smrk omorika (lat. Picea omorika)

Známý též jako Smrk Pančičův. Na mapě se tentokráte vydáme na východ od naší země a tento vzácný druh smrku najdeme v západním Srbsku a východní Bosně, a to jen na asi 60 hektarech půdy. Na rozdíl od předchozích dřevin patří smrk omorika k otužilejším kusům. Roste ve výškách kolem 600-800 m nad mořem a nevadí mu ani kyselá či písčitá půda. Tento stálezelený jehličnan poznáme podle modrozelených spodních částí jehel.

A víte, proč bychom si mimo jiné neměli nechat tento strom vyhynout? Je to jeden z mála smrků, který dokáže růst i ve velmi znečištěném ovzduší. V posledních letech se stává čím dál oblíbenější pro umělou výsadbu jako okrasný strom. V divoké přírodě však patří do skupiny ohrožených dřevin.

5) Jeřáb sudetský (lat. Sorbus sudetica)

Sorbus sudetica
Sorbus sudetica (zdroj: Krzysztof Ziarnek)

Abychom zabrousili také do našich luhů a hájů, představíme si dřevinu, která je u nás podle zákona 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny označena jako kriticky ohrožená.

Jeřáb sudetský je endemitem, tedy dřevinou rostoucí pouze na jednom území planety, a to v Krkonoších a sečteno bylo jen 150 jedinců. Z polské strany jen jeden. Při procházkách příhraničními horami bychom na něj však narazili jen ztěžka. Roste hlavně v příkrých srázech a lavinových oblastech. Jeho rudě červené bobule by nás však mohly zaujmout alespoň a dálku. Jeřáb sudetský však hledejte spíše při zemi, keřovitá forma dorůstá jen do výšky 2 metrů, ta stromovitá o metr více.

Čtěte dále: Nejstarší, nejvyšší, nejširší a největší stromy světa

Viděli jste nějaký z ohrožených druhů dřevin na vlastní oči? Podělte se o své zážitky v diskuzi nebo nám zašlete fotografie na redakce@drevostavitel.cz.

Autor:

Vydáno dne:


Photocredit: Denis.prévôt

6 -3

Hodnocení: 4.8/5 (61 hodnocení)

Podělte se s námi o Váš názor:

Související články:

Zvažte prosím deaktivaci AdBlocku pro tento web.

Přístup k obsahu tohoto portálu je zdarma. Naším zdrojem příjmu je totiž bannerová reklama.

Používáním systému AdBlock nás připravujete o finanční zdroje, bez kterých nebudeme schopni portál nadále provozovat.

V horním panelu prohlížeče klikněte na ikonu ruky na červené značce a zvolte 'Nespouštět na stránkách na této doméně'. Děkujeme!

PŘEČETL JSEM A CHCI PŘEJÍT NA PORTÁL