Založení zeleninové zahrady: Návod krok za krokem

Nemusíte hned trhat rekordy v kilech vypěstované zeleniny. Zvlášť, když s pěstováním začínáte, založte si nejdříve menší záhonek pro radost. Až se do pěstování zeleniny zapracujete, můžete vždycky užitkovou zahradu rozšířit. Aby se vám pěstování plodin dařilo, je důležité dobře vybrat místo zeleninového záhonu, dopřát rostlinám výživnou půdu a také správnou péči.

Fotogalerie:

i Foto: pexels, clarque, jfeuchter, Dianna Ott

Ideální místo pro zeleninový záhon

Zeleninový záhon zakládejte na slunném místě. Vyhněte se tmavým, zapadlým a vlhkým zahradním koutům. Vhodná jsou také místa v polostínu, což oceníte v létě například při pěstování salátů, jež špatně snáší přímé slunce. Záhon by měl být dobře přístupný ze všech stran kvůli okopávání, setí a sázení. Dobře by se vám k němu mělo zajíždět kolečkem.

Zeleninový záhon založte nejlépe na jižní, případně jihovýchodní nebo jihozápadní straně pozemku. Vyhněte se místům, kde řádí živly, vyberte spíše závětrný a chráněný prostor, aby rostliny zbytečně netrpěly. Inspirujte se v naší zeleninové fotogalerii.

Velikost zeleninového záhonu

Záleží na tom, kolik zeleniny chcete vypěstovat a jaké dispozice má vaše zahrada. Záhon by neměl být příliš široký, měli byste pohodlně dosáhnout do jeho středu, abyste o něho mohli bez problémů pečovat. Optimální je šíře záhonu kolem 100–120 cm. Délka záleží na možnostech vaší zahrady.

Vyměření a odstranění drnů

Až záhon vyměříte, vyznačte si ho pomocí kolíků a provázku. Zvolit můžete klasický obdélníkový tvar. Oblíbené jsou i čtvercové záhony. Nejprve místo zbavte drnů a trávy. Použít můžete speciální oddrňovací motyku.

Trávu odvezte na kompost, kde se rozloží a přemění na skvělou zeminu. Pokud nemáte na zahradě kvalitní zeminu, obohaťte záhon o kompostovanou zeminu nebo si přivezte substrát ze zahradnictví. Nepřihnojujte, protože většina rostlin nesnese přímé hnojení (krom například rajčat, okurek nebo cuket).

Zpevnění okrajů záhonu

Zpevnění okrajů záhonu není nutné řešit, může přecházet přímo do zahrady. Okraje je ale třeba udržovat, občas je okopat. Pokud záhon chcete zpevnit, nejlepší jsou kameny, které odolávají povětrnostním vlivům. Dřevo nebo cihly začnou časem pracovat, cihly se například drolí. Cestu mezi záhony můžete zpevnit, například ji vypodložit cihlami nebo starým prknem. Není to ale nutné.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Kompost a nádrže s vodou

Pokud ještě nemáte založený kompost, je nejvyšší čas to napravit. Nejlepší místo je v rohu zahrady, které je ale dobře dostupné i s kolečkem plným rostlinných zbytků nebo trávy. Kompost můžete vytvořit velmi jednoduše, například ze starých trámů, a nechat ho obrůst okrasnými rostlinami.

Čtěte dále: Jak založit kompost a správně kompostovat?

Pamatujte také na to, že záhony je třeba v parném létě pravidelně zalévat. Nejlepší je dešťová voda zachytaná v sudech nebo v nádržích. Pro ni byste to od záhonů neměli mít příliš daleko.

Co zasít do prvního záhonu?

Pokud se zahradničením začínáte, nemá smysl, abyste se trápili náročnými plodinami. Začněte jednoduchou zeleninou a pěstujte druhy, které vám chutnají a které v kuchyni opravdu spotřebujete. Tady je několik tipů na zeleninu, kterou zvládne vypěstovat i začátečník. 

• Ředkvičky – vysévají se už v březnu přímo do záhonu. Jakmile rostlinky narostou, protrhejte je zhruba na 5 cm. Ředkvičky můžete pěstovat i jako mezi plodinu. Vysít je třeba mezi řádky s mrkví, která má delší vegetační dobu. S ohledem na počasí můžete ředkvičky sklízet už za měsíc.
• Rukola/roketa – oblíbená listová zelenina roste doslova sama. Vysévat ji můžete už začátkem března a potom kdykoli v průběhu jara a léta. Občas zalijte a vytrhejte plevel. Jinak roste sama a hojně.
• Hlávkový salát – tuto listovou zeleninu můžete vysít přímo do záhonu nebo předpěstovat v květináčích (začátek března). Poté se salát rozsadí přímo na záhon do sponu nějakých 25 cm. Hlávkový salát chraňte před slimáky. Pomáhá například blízkost levandule, která škůdce odpuzuje.
• Špenát – tato výborná listová zelenina si bude libovat spíše v polostínu, snese i větší vlhkost. Potřebuje hojnou zálivku. Listy se uštipují a dorůstají znovu nové. Špenát sklízejte do doby, než vyžene do květu, potom ztrácí na chutnosti.
• Mrkev – šťavnatá karotka nebo pozdní mrkev má ráda kyprou a hlubokou půdu s dostatkem živin. Vysévejte ji v březnu nebo v dubnu. Poté, co rostlinky vzejdou, protrhejte je.
• Cibule – pěstování cibule ze sazeček je velmi snadné. Cibule má ráda písčitou půdu, proto ji neváhejte třeba obohatit trochou písku. Sazečky cibule vysaďte co nejdříve, nejlépe hned v březnu. Cibuli nemusíte zalévat.
• Dýně – dýně Hokkaidó si bude libovat na kompostu nebo na dobře živeném vyvýšeném záhonu. Sazečky stačí vsadit v květnu, když už nehrozí mrazy, občas je zalévejte. Podobně pěstujte také cukety.
• Červená řepa – s výsevem červené řepy počkejte na duben. Vysejte do řádků, poté protrhejte na nějakých 15 cm. Bulvy můžete sklízet průběžně. Hodí se také k uskladnění v písku. 

Chcete se o přípravě a údržbě zahrady dozvědět více? Další články najdete v sekci Zahrada.

Máte rádi články s DIY tematikou, tipy pro kutily a návody na výrobu svépomocí?

Zadejte svůj e-mail a my Vám dáme vědět vždy, když vyjde nový. Už tak o žádný nepřijdete.