HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Zavírání kamenolomů a pískoven v Česku pokračuje

Uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad bude mít nepříznivý dopad na české stavebnictví, které nyní zažívá turbulence stavební výroby. Podle stavebních společností by se vláda měla více zajímat o jejich obnovu. 


Uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad dopadá na české stavebnictví
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: MILTAN (Wikipedia Commons CC 3.0)

Nedostatek strategických surovin z kamenolomů a pískoven povede ke zvýšení ceny výsledné stavby. Do zvýšení ceny se promítne také zvýšení úhrad za vytěžené nerosty, které v rámci konsolidačního balíčku schválila vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu reaguje návrhem novelizace tzv. horního zákona, aby se vrátil vyvlastňovací institut u surovin pro stavby, které jsou strategicky důležité ve veřejném zájmu.

O problému diskutovali zástupci stavebních firem se zástupci vlády na červnové konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví 2023 na Pražském hradě. Kamenivo je základní stavební materiál, který je nezbytný při zakládání staveb a tvoří převážnou část materiálu při stavbách dálnic, silnic a dalších liniových staveb. Stavaři upozorňují, že od sametové revoluce nedošlo k otevření nových kamenolomů a do deseti let dojdou zásoby v dosud otevřených ložiscích.

Za posledních 35 let nebyl v České republice otevřen nový kamenolom a v následujících letech bude kamenivo nedostatkovou surovinou, což se také projeví na ceně staveb,“ varoval Jaroslav Heran, generální ředitel české stavební společnosti. Nedostatek hrozí také v případě písku. Podle České geologické služby do deseti let skončí kvůli dotěžení osm z deseti aktivních pískoven. 

Nedostatek je podle stavařů nevyhnutelný a dopadne na stavebnictví v nejbližších letech. Problém si uvědomuje také Eduard Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu. „Máme v zemi pouze dvě aktivní ložiska čedičů, které jsou jako kamenivo nenahraditelné u vysokorychlostních tratí nebo u rekonstrukcí stávajících koridorů železnic, ale otevřít nový důl je dnes takřka nemožné,“ prohlásil.

Kamenolomy a pískovny jsou tématem, které rezonuje již několik let

Kamenolomy a pískovny jsou tématem, které rezonuje již několik let, ale podle ředitelů stavebních společností není tomuto problému věnována dostatečná pozornost. Výrazná většina stavebních společností (86 %) souhlasí s tvrzením, že uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad přispívá k dlouhodobému problému s nedostatkem tohoto typu materiálu. Pro stavební společnosti je rychlejší objednat si například kamenivo ze zahraničí, což dále prodražuje finální cenu stavby.

Problém s nedostatkem nových lomů bude v následujících letech postupně zesilovat. Část dotázaných stavebních společností (11 %) se touto otázkou zabývá již nyní a aktivně vyhledává dodavatele ze zahraničí. Dvě pětiny stavebních společností (42 %) mají v současnosti zajištěné dodávky, ale přiznávají, že se touto otázkou budou muset v budoucnu zabývat. „Pokud by české stavebnictví muselo začít spoléhat na dovoz kameniva ze zahraničí, mělo by to významné ekonomické i ekologické dopady. Bez racionálních opatření ze strany státu se neobejdeme,“ řekl Moritz Freyborn, předseda představenstva rakouské stavební společnosti.

Důsledkem nedostatku bude nejen zhoršená dostupnost, ale také růst nákladů na dovoz surovin. Právě logistické náklady mají zásadní vliv na cenu těchto stavebních materiálů. Skokové zdražení, které nastalo v minulém roce, bylo spojeno s růstem nákladů na naftu a energie. Cenové výkyvy také v letošním roce, u kameniva nadále v řádu jednotek procent, kopírují nárůsty či poklesy cen pohonných hmot.

Proč nedochází k otevírání nových ložisek?

Nejvýraznějším důvodem neobnovování kamenolomů a pískoven v České republice je podle ředitelů stavebních společností (59 %) – vedle majetkového vypořádání s vlastníky dotčených pozemků – odpor obyvatel příslušných obcí a konflikty zájmů určitých skupin. Dalším problémem je především složitá legislativa a dlouhý povolovací proces (dle 33 % dotázaných), který u pískoven zabere průměrně sedm let, u kamenolomů se odhaduje až deset let.

Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou vytipovala potenciální ložiska v linii těchto velkých dopravních staveb. Díky tomu je známo, kde jsou ložiska k dispozici. Bez změny legislativy je ale prakticky nemožné tyto suroviny využít. Ministerstvo průmyslu a obchodu na problém reaguje návrhem novelizace zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (tzv. horní zákon), aby se vrátil vyvlastňovací institut u surovin pro stavby ve veřejném zájmu.

Chceme do horního zákona vrátit vyvlastňovací paragraf. V případě pro stát důležitých strategických staveb jako železnice, silnice či jaderná elektrárna bude mít v takto odůvodněných případech možnost veřejný zadavatel vyvlastňovací institut využít. Veřejný zájem takové stavby se bude vztahovat i na tyto suroviny související s výstavbou,“ prozradil Eduard Muřický. „Je důležité, aby stát připravil podmínky pro zrychlení a pružnost povolovacích procesů a aktivně komunikoval s obcemi, veřejností i těžebními organizacemi,“ upozornil s odkazem na přísné požadavky ochrany přírody a krajiny, dopravní nepřístupnost ložisek a mnohdy negativní postoje dotčených obcí.

Konsolidační balíček přináší zvýšení úhrad za těžbu

Stát je podle zákona výhradním vlastníkem ložisek nerostů a surovin a jejich těžbu umožňuje soukromým firmám za úhradu. V rámci konsolidačního balíčku vláda schválila záměr na zvýšení úhrad za vydobyté nerosty a také zvýšení sazby z dobývacího prostoru, což přinese zvýšené náklady na tuto surovinu pro stavební firmy a výrobce stavebních hmot. „Na druhou stranu tyto zvýšené úhrady přinesou zvýšené příjmy do pokladen těch obcí, které jsou dotčené těžbou, takže by se mohla zvýšit ochota povolovat těžařům jejich záměry,“ prohlásil na konferenci Eduard Muřický.

V České republice v současnosti platí dokument Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, kde je uvedeno, že ložiska v lomech jsou omezená a v případě zavření jednoho dolu se budou přiměřeně hledat ložiska pro důl nový tak, aby nebyla výrazně porušena kontinuita v dodávkách strategických surovin. Poslední kamenolom byl otevřen před více než 30 lety a většina dotázaných stavebních společností (92 %) se domnívá, že by se o problematiku otevírání nových kamenolomů a pískoven měla začít vláda České republiky více zajímat, a to bezodkladně, aby se předešlo očekávaným problémům.

Nedostatek stavebních surovin na trhu můžeme zmírnit také efektivním nakládáním s vybouraným materiálem a jeho opětovným použitím. Důležité budou v tomto ohledu veřejné zakázky na stavební práce, které budou co nejvyšší míru recyklace zohledňovat,“ nabídl jedno z dalších řešení Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.

Větší využívání recyklovaných materiálů je správnou cestou z hlediska ekologického i ekonomického, protože současně řeší i otázku, co s vybouraným materiálem. Například vedení Pardubického kraje už u většiny rekonstrukcí ve smlouvách o dílo uplatňuje podmínku vrátit 15 % recyklovaného materiálu zpět na stavbu. Oproti těženému materiálu jsou ale recykláty nasákavé, což v některých případech představuje problém pro jejich využití. Pro větší podíl recyklovaných materiálů zejména u liniových staveb je také nutná změna technických předpisů.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Zakáže v dohledné době EU kotle a kamna na dřevo?

Nedostatek surovin z kamenolomů a pískoven povede ke zvýšení cen

Kamenolomy a pískovny jsou také základním zdrojem surovin pro výrobu stavebních materiálů, jako je například beton. Potřebné jsou i pro spodní vrstvy všech komunikací a jsou základem veškerých dopravních staveb. Jejich nedostatek povede podle tří čtvrtin dotázaných stavebních společností (75 %) ke zvýšení cen stavebního materiálu a následnému zvýšení ceny výsledné výstavby. Dalšími dopady v případě dovozu ze zahraničí bude zvýšení nákladů na dopravu, zvýšená ekologická zátěž (dle 27 % dotázaných) a snížení dostupnosti stavebních materiálů (25 % dotázaných).

Nedostatek strategických stavebních surovin je pro stavaře rok od roku závažnějším tématem: „Ne snad, že bychom se už příští rok dostali do kritické situace, kdy by se stavební společnosti musely o tyto suroviny prát, ale u velkých infrastrukturních staveb bude hrát roli nejen cena, ale také rychlost jejich realizace a v neposlední řadě i ekologie,“ komentoval Tomáš Koranda, předseda představenstva německé stavební společnosti.

Data vyplývají ze studie zpracované analytickou společností CEEC Research.

Vydáno dne:
07.07.2023

Photocredit: MILTAN (Wikipedia Commons CC 3.0)

3

Stavební systémy dřevostaveb – Rámové konstrukce

Rámové konstrukce jsou nejběžnějším typem stavebního systému dřevostaveb. Jsou tvořeny nosnými dřevěnými prvky (stojkami) a opláštěním... Číst více →



Hrubá stavba: dřevostavba vs. cihla

Stejná cena, (skoro) stejný dům, ale hrubá stavba vypadá jinak. Jak to?.. Číst více →



Požární odolnost dřevostaveb 1. díl – úvod do problematiky

Dřevostavby nehoří, to požaduje česká i evropská legislativa. Je to opravdu tak?.. Číst více →



Cihla vs. dřevostavba. Který typ domu je v roce 2023 levnější?

Je levnější dřevostavba, nebo zděný dům? Velké srovnání cen stavebních firem na skutečném projektu domu s cenami z roku 2023... Číst více →



Internet vyprodukuje 900 milionů tun CO2 ročně

Každý rok internet a jeho podpůrné systémy vyprodukují 900 milionů tun CO2, což je více než roční produkce celého Německa. Co s tím lze udělat?.. Číst více →



Přidejte se k velkému jarnímu úklidu. Letošní zájem dobrovolníků je rekordní

Před hlavním termínem dobrovolnické akce Ukliďme Česko, kterým je sobota 6. dubna, evidují organizátoři ze spolku Ukliďme Česko již přes 3 600 nahlášených úklidů... Číst více →



Stavebnictví se propadá do stále hlubší krize. Víme, kdy se znovu vzpamatuje

Trh stavebních prací se dál propadá. Ředitelům stavebních společností přesto optimismus nechybí a čekají růst trhu o 2,4 %... Číst více →



Na celou obec uvalili 15 exekucí a zablokovali jí účty. Reálný příběh z Česka

Ač se to může zdát na první pohled neuvěřitelné, do dluhové pasti se může dostat celá obec. Typickým příkladem tohoto problému je nejzadluženější česká obec. Připravili jsme pro vás exkluzivní rozhovor se starostkou obce Michalou Málkovou... Číst více →