HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Fenomén tramping – jak ovlivnil české chutě stavět sruby a chaty v přírodě

Dnes se podívejme podrobnou optikou na jeden na první podhled český fenomén, a to tramping, nebo chcete-li trempink. Zapadlé osady s několika jednoduchými dřevěnými chatami, opuštěná příroda, ohýnky a toulání divočinou. Možná právě díky tomuto fenoménu se u nás dodnes těší takové nevídané oblibě jednoduché dřevěné sruby v lesích nebo horách. Přiznejte se! Kdo po takovém zapadlém romantické domečku nikdy netoužil?


Trampské chaty a český tramping
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: JLS Photography - Alaska

Odkud tramping pochází

I když si mnozí myslí, že tramping je česká specialita, samotný název napovídá, že původní myšlenka pochází z Ameriky. Pojmenování tramp tam patřilo všem tulákům, různě putujících dělníkům shánějícím sezónní práce anebo také lidem, kteří zkrátka žili jinak, než od nich společnost očekávala. A právě Divokým západem se inspirovalo české lidové hnutí. Jeho členové si osvojili název trampové a občas se odvolávali na Ligu lesní moudrosti, o které si ještě povíme. Prohlédněte si také trampské a lesní chaty z celého světa v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: JLS Photography - Alaska

Poprvé se slovo „tramp“ do češtiny dostalo nejspíše díky románu spisovatele Jacka Londona někdy na počátku dvacátého století. Celý životní styl je ale často spjatý s romány Karla Maye nebo hojnými filmy s tematikou Divokého západu. Pokud bychom chtěli trampování trošku počeštit, můžeme se přiklonit ke slovu vandrování, čundrování nebo prostě toulání.

Trocha historie

Vznik celé filozofie se v Česku připisuje začátku dvacátého století. První opravdová trampská osada dnes leží na dně štěchovické přehradní nádrže na Vltavě a založena byla roku 1918. Právě jih od Prahy a okolí řekl Vltavy, Sázavy či později Berounky se stalo místem zakládání prvních osad. Později se ale trampové přesunovali i hlouběji do hor a lesů.

Trampové v podstatě vychází ze skautského hnutí, ale přisvojili si lehce volnomyšlenkářštější přístup bez přehnaných pravidel a stereotypů. Taky se občas říká, že trampové byli větší romantici a cítili větší respekt a úctu k přírodě. Právě respekt vůči druhým lidem, přátelství, svobodě jedince a láska k přírodě jsou základními nepsanými pilíři trampského hnutí. Není divu, že zcela zásadní přístup ke svobodě pak trampům zavařil v době totality.

Mimochodem právě tyto principy jdou za již zmíněným Hnutím lesní moudrosti v Americe nazvaným Woodcraft. Tady už ale nemluvíme pouze o filozofické rovině organizace, ale o řekněme zálesáckých dovednostech oceňovaných zejména při osidlování Ameriky. Tyto schopnosti se pak hodily později, kdy se i kočovní trampové začali přiklánět ke stavbám jednoduchých srubů.

Teď už k těm trampským chatám

I vzhledem k neorganizovanosti a nejasné struktuře celého hnutí se občas lidé na trampy dívali skrz prsty a případná místa vhodná pro osady a kempoviště raději přenechávali dokonale organizovaným skautům. Snad i proto prvotní trampské osady byly spíše malými plácky vhodnými pro postavení jednoduchého stanu či přespání pod celtou.

Časem ale i trampové začali toužit po stabilnějším zázemí a začaly se objevovat první jednoduché přístřešky ze dřeva a dalších přírodních materiálů, které měly sice ochránit před nepřízní počasí, ale stále vést hlavně k propojení s přírodou. Později se přístřešky proměnily v jednoduché sruby a i jejich okolí se vlivem přítomnosti člověka měnilo a vyvíjelo. Tady můžeme sledovat citelný odkaz na woodcrafterské hnutí. Nesmíme ale zapomenout zmínit, že z hnutí vychází stejně tak i skauting. A tak už jen těžko dohledáme, která z těchto dvou organizací má dneska zásluhy na české lásce k opuštěným srubům a chatičkám.

Co v nás zůstalo?

Celá tahle poměrně mladá součást naší české kultury se jistě podepsala i na našem dnešním přístupu k pobytu v přírodě. Mohlo by se zdát, že komunistický režim jakékoliv aktivity spojené se svobodou, respektem a morálními hodnotami trošku potlačil, ale není to tak úplně pravda. Tramping v jeho prvotní podobě byste už hledali jen těžko, ale českou lásku k chatám, chalupám a srubům popřete jen stěží.

Koronavirová krize dokonce ještě lehce zvýšila zájem o stará stavení v přírodě a nejeden obyvatel města touží na víkendy odjet do přírody a budovat si svoje zázemí, kde si na podzim pálí ohníčky, v zimě sedí se svíčkou a v létě se toulá s přáteli po okolních horách či lesích. I tento aspekt kamarádství a vazeb v nás zůstal.

Chceme-li v duchu starých zásad pokračovat při stavbách v lesích i dneska, měli bychom se držet (kromě legislativy) několika jednoduchých pravidel. Na sruby a stavení bychom měli používat co nejvíce přírodních materiálů. Vždy bychom měli respektovat okolní přírodu a snažit se do ní zasahovat s citem a co nejméně. Nepřivlastňovat si ji, ale spíše se s ní snažit žít v symbióze. A pak si těch našich úkrytů před každodenním shonem vážit a udržovat je v dobré kondici. Inspirací vám mohou být všechny chatičky z naší fotogalerii.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Mgr. Kateřina Petríková

Vydáno dne:
12.10.2020

2 0

Mohlo by Vás zajímat: