HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

O opravě roubené horské chaty Prašivá v Beskydech s jejím provozovatelem

Na Malé Prašivé v Beskydech najdete téměř sto let starou roubenou chatu patřící Klubu českých turistů. O její rozsáhlé rekonstrukci jsme si povídali s jejím provozovatelem a „chatařem“ Martinem Stillerem. Provázely ji značné potíže, ať už zmíníme zanedbaný stav z dob předchozích provozovatelů nebo třeba úplně ztrouchnivělé trámy v obvodových zdech.


Chata Prašivá v zimě
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Můžeš pro začátek lehce představit historii chaty a připomenout v čem spočívá její unikátnost?

Chata Prašivá, patřící Klubu českých turistů, odboru Beskydy, byla postavena partou nadšenců, vlastenců a dobrovolníků pod vedením pánů Valečka a Olšáka v roce 1921, a to podle projektu architekta Čermáka. Zajímavostí je, že na stavbu této první české horské chaty ve Slezských Beskydech přispíval ze svých soukromých peněz i první československý prezident T. G. Masaryk. Stavební zajímavost chaty spočívá v tom, že se jedná o celodřevěnou roubenou stavbu, která vyniká věžovitou nástavbou, která plní funkci rozhledny. Atraktivní a historicky důležité je také to, že chata se nachází na vrcholku hory Malá Prašivá, kde hned vedle chaty stojí dřevěný kostelík z roku 1640 a po staletí se tak Prašivá stala oblíbeným poutním místem.

Chata Prašivá před a po rekonstrukci:

Chata je z velké části tvořena dřevem. V jakém poměru je dřevo k jiným materiálům?

V podstatě se jedná o celoroubenou chatu obloženou dřevěným šindelem. Sklepy jsou samozřejmě vyzděné z kamene, který lze i dodnes posbírat v několika lokalitách v masivu Prašivé, a komíny vyzděné. V nově zrekonstruované interiérové části „Klubovna“ je možno vidět odhalené původní trámy, z kterých na návštěvníky dýchá příjemná atmosféra dřeva. 

Prohlédněte si, jak probíhala rekonstrukce známé beskydské chaty, ve fotogalerii.

Fotogalerie:

V roce 2015 jste se pustili do rozsáhlých oprav. Kde se těch téměř sto let života chaty nejvíce podepsalo?

Já bych se nedovažoval říct, že se na chatě podepsalo 100 let. Spíše se na ní podepsaly neodborné a lajdácké přístupy několika předchozích správců chaty, ať už z řad předchozích majitelů či provozovatelů. K údržbě bylo přistupováno velmi zřídka a mnohdy hodně neodborně, což na objektu zanechalo mnohdy větší škody než samotný zub času.

Vím, že některé dřevěné zdi bylo kompletně potřeba přebudovat. Jaké technologie jste používali?

Některé trámy po odkrytí vnitřního sololitového obkladu se nám rozpadaly pod rukama, sypaly se jako popel, což bylo to pro nás v té chvíli úplným zděšením! Naštěstí nám v té době pomohl mistr tesař a odborník na tyto věci Jarek Kaňok z Hodoňovic, který nejenže vymyslel řešení a postupy, jak vše vyměnit, ale sám to pak i z většiny udělal. Za to mu patří ohromný dík, neboť se také muselo jednat velmi rychle, protože nás to zastihlo v únoru, kdy sněžilo, foukalo a my jsme ty obvodové stěny museli řešit okamžitě.

A jaké dřevo jste používali? Stejné jako původně?

Používali jsme smrkové trámy, které jsme natírali impregnačním nátěrem proti vlhku, plísním, houbám, škůdcům apod.

Podléhá oprava takového objektu nějakým regulacím?

Prašivá naštěstí není památkově chráněným objektem, neb za doby socialismu byla několika neodbornými zásady změněna, a tedy nemůže být zařazena do historických budov. My jsme se snažili během rekonstrukce některé tyto „socialistické“ zásahy odstranit a držet se co nejvíce rázu chaty tak, jak ji naši předkové stavěli. Kdybychom spadali pod památkovou ochranu, neskutečně by se vše byrokraticky protáhlo a prodražilo a kdoví, zda by se chatu podařilo vůbec takto úspěšně dobrovolnicky jako veřejný projekt dokončit.

S opravami vám pomáhala velká skupina dobrovolníků. Bylo ale potřeba některých zkušených odborníků zejména při práci se dřevem?

Za 5 let obnovy chaty, které máme teď za sebou, se na chatě vystřídalo přes 450 dobrovolníků, kterým patří ohromné díky, protože bez nich by se to celé nikdy nepodařilo. Mezi těmi 450 nadšenci byli muži i ženy, mladí i staří, zkušení řemeslníci i totální antitalenti. Ale každá pomocná ruka byla vždy vítána a našla své uplatnění a my si vážíme každého, kdo přišel a pomohl. Prašivá je chata Klubu českých turistů, tedy chaty pro širokou turistickou veřejnost, a my jsme rádi, že se z projektu obnovy chaty stal veřejný projekt, do kterého se zapojili a stále zapojují kromě jednotlivců i různé firmy, obce, města, instituce apod.

Jaké byly největší opravy?

Aktuálně máme hotové kompletně celé interiéry včetně všech 3 restauračních sálů, všech chodeb a pokojíků na ubytování, opravena je střecha a zpřístupněna veřejnosti po 40–50 letech byla i rozhledna. Pro rodiny s dětmi jsme venku postavili unikátní dětské přírodní hřiště, sanovali studny, realizovali novou elektropřípojku, instalovali moderní a počítačem řízené zařízení na filtraci pitné vody, moderně vybavili kuchyni i výčep, restaurovali symbol chaty – vycpaného medvěda – a spoustu dalšího. 

Jaké věci ještě chystáte?

Jak vyplývá už z výše uvedeného, opraveno máme uvnitř a do budoucna nás čeká venek. Hlavně severovýchodní strana budovy je zvenku v dost špatném stavu, takže už máme projekt na sundání staré fasády, zateplení a následné obložení novým stylovým štípaným šindelem z modřínu. Nejdříve to chceme vyzkoušet na jedné straně budovy, a pak pokračovat dále. Velkým krokem s tím souběžně je ale vize rozšíření chaty. Ne o počty míst na sezení ani o lůžka, nechceme se megalomansky rozrůstat, chceme zůstat stylovou rodinnou chatou, ale bezpodmínečně je nutné zvětšit kuchyni a sklady. U toho také rozšíříme sociální zázemí jak pro denní hosty v přízemí, tak pro ubytované v prvním patře. Vzniknout by také měla malá edukační místnost, kde chceme do budoucna realizovat výchovné eko-programy pro veřejnost, které aktuálně pro stovky dětí ročně realizujeme na Bezručově chatě na Lysé hoře. Pro dospěláckou veřejnost plánujeme také workoutové a relaxační centrum apod. Plánů je hodně. Bez vize by nebyl cíl!

Prohlédněte si fotky z rekonstrukce v naší fotogalerii.

Pokud by měla dřevěná chata dobrou péči, jak dlouhého života by se mohla těšit?

Dle odborníků na roubenky, kdybychom tehdy pod vedením mistra tesaře Jarka Kaňoka nezasáhli, tak část budovy by se na jedné straně zřítila do 3 až 5 let. Takže to bylo opravdu jak se říká „za pět minut dvanáct“.

Naučil ses z celé přestavby něco nového o materiálech, dřevu, historii stavebnictví, co bys mohl předat dál? 

Já jako koordinátor projektu jsem samozřejmě měl možnost přičuchnout ke všem činnostem, to ale neznamená, že všemu rozumím a že bych o tom mohl přednášet. Jsem vděčný za to, že jsem kolem sebe měl a stále mám plno zkušených řemeslníků a odborníků z různých branží, a společně jsme tak mohli dokázat to, co si všichni na Prašivé můžete prohlédnou až k nám zavítáte. Na celém komunitním projektu obnovy chaty se ukázalo, že síla není v jednotlivci, ale v teamu, že malí lidé dokáží spolu dělat velké věci a že malé částky dohromady vytvářejí velké sumy. To se ukazuje i na finančních sbírkách pro Prašivou, které mají velký ohlas u široké veřejnosti.

A když už se ptáš, co mě to naučilo a co bych mohl předat dále... No rozhodně to celé byla pro mě velká koordinátorsko-manažerská škola. Jednání a koordinace stovek dobrovolníků, zajišťování materiálu, jednání s úřady, shánění financí, marketing a PR pro zviditelnění projektu. Opravdu to pro mě byla ohromná zkušenost, naučilo mě to spoustě novým věcem, které už postupně předávám podobným projektům a jejich koordinátorům.

Celou chatu se taky snažíš provozovat velmi ekologicky. Popíšeš to trochu?

Během těch let na chatě si jako celý team čím dál více uvědomujeme a do reálného provozu implementujeme nutnost ochrany přírody a důležitost ekologických kroků. Např. od začátku třídíme odpad a učíme to pomocí nadepsaných barevných kontejnerů i veřejnost. Nerozdáváme k nápojům brčka ani jednorázové balené cukříky. Neděláme žádná smažená jídla (ani hranolky) a neprodukujeme žádný odpadní olej. Většina teamu chodí do práce na chatu pěšky, abychom snížili emise aut v lese. Postavili jsme venkovní ekologické WC pro veřejnost, které fungují na dešťovou vodu, abychom šetřili vodou pitnou. Nově jsme nedávno spustili tepelné čerpadlo, abychom netopili zbytečně tuhými palivy a nezamořovali kouřem horský vzduch. Zvažujeme solární panely na ohřev vody a také elektroauto pro zásobování chaty. Přiměli jsme řadu dodavatelů, aby eliminovali obalový materiál, kde to není nutné. Nepodáváme žádné jídlo ani pití do jednorázového plastového nádobí a kelímků. Víme, že planetu sami nezachráníme, ale uděláme aspoň to, co je v našich silách, a inspirujeme snad trošku naše okolí. 


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Mgr. Kateřina Petríková

Vydáno dne:
06.05.2020

Photocredit: Martin Stiller

0 0

Mohlo by Vás zajímat: