Malinká dřevostavba Lucerna prozářila městskou zahrádku. Slouží k setkávání i odpočinku

Prostornou zahradou za domem, která by navíc byla přeplněná zelení a vzrostlými stromy, se mnoho domů v londýnském South-Endu pochlubit nemůže. Je to víc než jen přidaná hodnota k ceně nemovitosti, je to taky pořádná porce radosti. Takže když se jeden takový šťastný majitel zahrady rozhodl, že si v jejím cípu nechá zbudovat malé studio pro klid a odpočinek, kladl velký důraz na to, aby mu ze zeleně ubylo co nejméně a stavba do ní dokonale zapadla.

Fotogalerie:

i Foto: Wai Ming Ng

Dostatek světla za každého počasí

Přání klienta bylo prosté: místo k odpočinku. A to tam, kde to má nejraději – uprostřed podlouhlého pozemku své zahrady, v místě, kde spíše klasicky zatravněný dvůr přechází do smaragdově zeleného klenotu s velkými stromy. Stavba potřebného zázemí pro klid měla být situována tak, aby ze dvou stran směřovala do zahrady. K tomu pak nějaká okna navíc, aby bylo dostatek světla. A kdo vlastně potřebuje pevné stěny? Nebyl by náhodou lepším materiálem sklolaminát? Ten je přeci průsvitný, ale již ne průhledný. Soukromí obyvatele by tak bylo garantováno, stejně jako vzdušnost.

Více oken, než stěn. Taková je Lucerna

Výsledkem takových úvah pak byl objekt, který měl „víc oken než stěn“ a rámová konstrukce jen vymezovala jeho obrysy. Byla to vlastně taková Lucerna. Název se vžil a architekti ze Surman Weston Ltd. jej vzali za svůj. Lucerna jako zastřešený prostor uprostřed zahrady, kde může spokojený zahradník posedět s přáteli, když je zrovna počasí typicky londýnské a pro zvelebování záhonků a pěstěných keřů nevhodné. Úplně tak jednoduché to ale s návrhem nebylo. „Bylo zapotřebí vyvážit vztah mezi existující zahradou a dodat stavbě opravdu lehký, nenarušující charakter,“ prozrazují architekti. Jak toho dosáhnout?

Sklolaminát netvoří stěny, ale jemný předěl

Kromě průsvitných stěn byl použit stavební materiál, který s přírodně pojatou zahradou ladí. Dřevem. Dřevěné trámky a nosníky se staly základním konstrukčním prvkem, který byl posléze doplněn obkladovými deskami. Koncept primární a sekundární fasády, tedy pevné dřevotřískové doplněné o sklolaminátovou, se může zdát zdvojenou námahou. Ale vyplatilo se to. Objekt se díky tomu tváří jako nepevná, neohraničená, mlžná stavba, přítomná v místě jen nehmatatelnými konturami. A sklolaminát současně tříští světlo vycházející zevnitř, takže dojem „Lucerny“ tím byl posílen.

Smrková překližka je univerzální

Interiér je jednotný, do krajnosti nenáročný. Prostor tu není zaplněn zbytečnostmi, je totiž zamýšlen jako místo klidu, bez zátěže rozptylováním. Smrková překližka na stěnách prosvětluje místo a příznivý efekt podtrhuje ještě střešní okno, vycházející z dvojitého podhledu. Dohromady je to příjemné prostředí, které působí vlídně, i když je venku mlha či mráz. Na druhou stranu, do zahrady s keři a stromy, se vstupuje posuvnými dveřmi. Lucerna pak navazuje na vzrostlé douglasky, které výškovým profilem stavbě velikostně odpovídají. Na exteriér je stavba napojena bezrámovými okny. Prohlédněte si ji v naší fotogalerii.

Místo k odpočinku

Přímo v Lucerně se kromě malého posezení a místnosti, která může sloužit jako malá dílna a úložný prostor, nachází i sprcha. Je to jistě zajímavý pocit, dopřávat si po práci na zahradě osvěžení, a přitom vlastně stát v malém lese. Je to jedno z kouzel, kterými tato malá a nenápadná stavba (s užitnou plochou 22 metrů čtverečních) disponuje. Přímo magicky pak působí v noci, kdy se rozptýlené světlo z ní line do stran. Lucerna je víc, než jen zahradní domek. Je to krásná ukázka nenáročně a vkusně vedené dřevostavby, která dokonale zapadá do prostředí, které je majiteli zahrady velmi drahé. Může tu odpočívat, rozmýšlet, co podnikne dál, anebo se jen kochat tím, jak mu to všechno roste.