Dřevěné pelety: Kdy se s nimi vyplatí topit?

Vytápění dřevěnými peletkami už dávno není vnímané jako něco nového a nevyzkoušeného. Prodej automatických kotlů na pelety rok od roku roste, což podporují i kotlíkové dotace nebo program Nová zelená úsporám. Zatímco ještě před několika lety zaznívaly varovné hlasy, že dřevěných pelet může být na trhu nedostatek, dnes je Česká republika evropskou velmocí ve výrobě pelet a na trhu je jich dostatek. Výhodně je nakoupíte především mimo topnou sezónu.

Výroba dřevěných pelet

Dřevěné pelety jsou vyráběné z odpadu, který vzniká při dřevovýrobě. Pro výrobu pelet jsou optimální především čisté smrkové piliny. Dřevěný odpad se drtí a za vysokého tlaku je pomocí speciálních lisů na pelety stlačován. Výsledkem jsou drobné stejnoměrné válečky s relativně vysokou výhřevností, která závisí na jejich kvalitě a vlhkosti. Průměrná výhřevnost dřevních pelet se pohybuje kolem 16,5 MJ/kg. Jen pro srovnání, suché dřevo z jehličnatých stromů má výhřevnost kolem 19 MJ/kg, dřevo z listnatých stromů 18 MJ/kg.

Vytápění dřevěnými peletami

Výhodou dřevěných pelet při vytápění je, že produkují málo popela. Zatímco při vytápění dřevem musíte relativně často přikládat, kotel na pelety je vybavený zásobníkem, který naplníte a nemusíte se o nic dalšího starat. O účinnosti vytápění peletami rozhoduje nejen kotel, ale také kvalita pelet. Klasické kotle na pelety mají obecně problém se spalováním necertifikovaných pelet. Potíže způsobuje především popelnatost nad 0,5 % z objemu, stejně jako nižší bod tavení popela, který se následně připéká na hořáky.

Mohlo by vás zajímat: Vybíráme topný systém

Cena vytápění peletkami

Rozdíly v cenách pelet jsou stále poměrně velké. Zatímco tuna kvalitních dřevěných pelet se prodává za zhruba 5 tisíc korun, pelety s nižší kvalitou pořídíte asi o 2 tisíce levněji. Laciněji pořízené pelety ale ne vždy znamenají úsporu, protože jsou méně kvalitní a pro dosažení tepelné pohody jich spotřebujete více. Kvalitu pelet vám pomůžou rozpoznat certifikáty. Třídy jakosti podle normy EN 14961 rozdělují dřevěné palety do kategorií ENplus-A1 (nejkvalitnější),  ENplus- A2 a EN- B. Dobrou zprávou je, že asi přes 70 procent dřevěných pelet vyrobených v tuzemsku už označení ENplus nese. 

Čtěte také: Automatické kotle se zásobníkem: Vyplatí se?

Ve srovnání s ostatními typy paliv nevychází dřevěné pelety špatně, zejména pokud jde o samotný nákup paliva. Nejlevněji nakoupíte hnědé a černé uhlí nebo dřevo, za kterým se drží dřevěné brikety a potom dřevěné pelety. K samotnému topivu je ale nutné započítat i další náklady, především investici do pořízení zdroje (například kotle) a jeho údržbu. Zatímco roční investice a údržba přímotopů vychází na nějaké 4 000 korun ročně, v případě kotle na pelety je to 20 133 korun a v případě automatického kotle na černé uhlí 17 433 korun.

Výhodnost toho kterého zdroje se odvíjí především od velikosti vytápěné plochy domu a tepelných ztrát. V případě menšího domu (150 metrů čtverečních, tepelná ztráta 7 kW) vychází cenově lépe vytápění elektřinou, poměr se ve prospěch dřevěných pelet otáčí až při ploše nad 250 metrů čtverečních a tepelné ztrátě 10 kW. Vše si ukážeme na příkladu. 

Pelety versus dřevo, uhlí, plyn a elektřina

Dům o vytápěné ploše 150 metrů čtverečních a tepelné ztrátě 7 kW

Dům o vytápěné ploše 250 metrů čtverečních a tepelné ztrátě 12 kW

Dům o vytápěné ploše 300 metrů čtverečních a tepelné ztrátě 15 kW

Kdy se tedy vytápění dřevěnými peletami vyplatí?

Jak ukazuje srovnání v tabulkách, ekonomická výhodnost vytápění peletkami závisí na tom, jak velkou plochu vytápíte a jaké jsou tepelné ztráty stavby. Obecně lze říci, že čím vyšší tepelné ztráty jsou a čím větší je vytápěná plocha, tím je vytápění peletami výhodnější. Ve srovnání jsou v celkové částce zahrnuty i náklady na investici zdroje, údržbu i ohřev vody. Pořízení přímotopů je mnohem levnější než investice do automatického kotlena černé uhlí nebo pelety.

Bude Vás zajímat: Kdy se elektrické přímotopy vyplatí - 1. díl

Proto v prvním případě (podlahová plocha 150 metrů čtverečních, tepelné ztráty 7 kW) vycházejí celkové roční náklady na vytápění o tisíce dráž než vytápění elektrickými přímotopy. Vytápění dřevěnými peletami dává smysl až při plochách od cca 250 metrů čtverečních a tepelné ztrátě 10 kW. Pelety trumfnou elektrické přímotopy ale až při ploše nad 300 metrů čtverečních a tepelné ztrátě 15 kW. Vždy je proto při výběru zdroje tepla vhodné nechat si zpracovat projekt a výhodnost jednotlivých možností porovnat.

Jaké máte zkušenosti s topením dřevěnými peletkami? Podělte se o ně s dalšími čtenáři.