V létě na vodu? Jedině na dřevěném voru.

Plavba na dřevěných vorech patří k nejstarším způsobům přepravy po vodě. Sahá až do hluboké minulosti a vyskytuje se ve všech koutech světa. Velké uplatnění měla plavba na vorech i v českých zemích v říční přepravě materiálu. Na našem území byla taková plavba rapidně omezena postupným budováním přehrad. V posledních desetiletích se přeprava materiálu na vorech úplně vytratila a nyní slouží pouze pro turistické účely. V zemích Afriky, Jižní Ameriky nebo také jižní Asie však tento typ vodní přepravy přetrvává dodnes bez ohledu na vývoj a používání moderních přepravních prostředků.

Mohlo by vás zajímat: Hausbót: dřevostavba, na které si ujedete

Druhy vorů

Nejmenší vory

Vory se rozlišují podle velikosti. Ty úplně nejmenší o šířce 1–1,5 metru dosahují délky okolo 3–4 metrů. Tyto vory jsou určeny pro jednoho, maximálně dva cestující. Výhodou těchto vorů je, že při plavbě na nich nejsme závislí na šířce koryta řeky.

Turistické vory

Další kategorií jsou turistické vory, jež jsou podstatně větší než vory pro jednotlivce. Jejich velikost je často dána množstvím přepravovaných osob. Dá se říct, že tyto vory jsou dlouhé přibližně 5–7 metrů a široké v rozmezí 2–3 metrů. Turistické vory slouží obvykle k převozu z jednoho břehu jezera na druhý nebo pro plavbu po řece s pomalejším proudem vody. Vory jsou vybaveny dřevěným zábradlím či dřevěnými lavicemi pro pohodlné sledování krás okolní přírody.

Nákladní vory

Poslední kategorií jsou transportní vory, sloužící pro přepravu nákladu. Tyto vory jsou velmi dlouhé, současně však nikterak široké (přibližně pouhých 5–6 metrů). Jedná se o jednotlivé vory, které se připevňují za sebe, a tím tvoří dlouhý řetězec, dosahující mnoha desítek metrů. Jejich použití je možné pouze na vybraných řekách.

Na všechny výše uvedené druhy vorů se můžete podívat ve fotogalerii.

Photocredit: Abhinitha

Stavba voru

Volba materiálu

Vory se staví převážně z kulatin jehličnatých stromů. Mohou být použity rovněž stromy listnaté, jako je například dub. V exotických zemích se hojně používají bambusové kmeny, stavba je poté s ohledem na pracnost výrazně jednodušší.

Příprava kmenů

Podle velikosti voru, který má být postaven, se volí průměry jednotlivých kmenů stromů. Všechny kuláče kmenů musí mít stejnou délku. Po nakrácení na přesné délky se kmeny musí zbavit zbytků větví, poté je nutné dokonale odstranit kůru. Tento krok je zásadní pro ochranu dřeva před dřevokazným hmyzem.

Spojování kmenů

Následuje vyřezání drážek či prostupů na předních a zadních částech kmenů tak, aby bylo možné dílčí kmeny spojit k sobě pomocí lan nebo větví. Před vlastním procesem spojování kmeny umístíme na vyvýšené podpěry, které nám zjednodušší práci při proplétání lan v drážkách a prostupech kmenů voru. Další možností, jak kmeny spojovat k sobě, jsou různé ocelové skoby. V exotických zemích se používají konopné provazy a liány. Ke kmenům voru lze kolmo na jejich přední a zadní stranu připevnit ještě dřevěné hranoly pro celkové ztužení. Tak vzniká základní konstrukce voru z kmenů, která se většinou staví na břehu jezera či řeky. Pro lepší pohyb při plavbě je možné dřevěné kuláče doplnit ještě o jednoduchou podlahu zhotovenou z obyčejných desek, jež jsou hřebíky připevněny ke kmenům.

Mohlo by vás zajímat: Dřevěná mola a chodníčky

Připravte se, vyplouváme                                       

Před vyplutím na vodu je nutné nachystat ovládací prvky voru. Vor se po spuštění na řeku řídí různými způsoby. Pro menší vory se používají dlouhé tyče, tzv. bidla. Větší vory bývají v zadní části vybaveny „kormidlem“. Správná technika ovládání voru je zásadní pro jeho plynulou plavbu. Ať už vor ovládáme pomocí bidla, nebo kormidla, je vždy vyžadována určitá dávka zkušeností. Pro turistické plavby se nejčastěji volí klasická bidla. Jeden člen posádky ovládá vor na jeho zadní straně a druhý mu vypomáhá na straně přední. Zážitek z jízdy na voru z pohledu pasažéra je nepopsatelný.

Mohlo by vás zajímat: Jak se staví domek uprostřed divoké pouště