Znakem vyspělého státu je schopnost stavět veřejné stavby bez využití betonu a cihel. Jak si vede Česko?

Materiálem budoucnosti je dřevo

Nedávno v oblíbeném podcastu Kecy a politika jeho autoři reagovali na historickou reportáž České televize ze 70. let minulého století, na které vedoucí představitelé tehdejšího komunistického režimu diskutovali s odborníky problematiku požární bezpečnost staveb. Jak je vidět i po 50 letech, cesta k chudobě a zaostávání je vždy lemována nadměrnou a přebujelou byrokracií, a té se u nás bez ohledu na dobu daří tradičně velmi dobře. A nejde jen o byrokracii. Změnit letité návyky a mýty kolem dřevostaveb není vůbec jednoduché, a platí to jak pro širokou laickou veřejnost, tak i pro odbornou veřejnost a investory.

Je škoda, že v zahraničí se staví ze dřeva mrakodrapy, zatímco u nás volíme směs alibismu, opatrnosti i konzervativního přístupu a stavíme dřevěné domy jen do výšky 12 metrů. Člověk nemusí být odborník na dřevostavby, aby ty rozdíly mezi výstavbou u nás a ve světě viděl. Jak například píše ve svém článku „Nejvyšší dřevostavba světa strčí do kapsy i Petřínskou rozhlednu“ zpravodajský on-line portál Seznam Zprávy, „moderní technologie lepeného dřeva se natolik posunuly vpřed, že české předpisy už v době trendů udržitelného stavění působí jako dosti zastaralé. Dvanáct metrů? Nenechte se vysmát.“

Proč by stavební materiál měl být indikátorem vyspělosti?

Protože základním stavebním materiálem dřevostaveb je dřevo, což je materiál ekologický, ekonomický a současně umožňující vysoce efektivní způsob výstavby. Základem betonu jsou také přírodní suroviny, ale štěrk či písek ještě pořád neumíme po vytěžení obnovovat, zatímco dřevo roste pořád. Země jako je Švýcarsko, Rakousko, skandinávské státy či Kanada, kde se na bázi dřeva nestaví jen rodinné domy či nízkopodlažní bytové domy nebo školky, školy a další typy staveb občanské vybavenosti, patří mezi vyspělé státy i díky tomu, že se v nich ze dřeva staví mnohopatrové bytové domy, administrativní objekty, hotely a další typy staveb.

Mrakodrap ze dřeva posunul hranice stavebnictví a láme rekordy

Dřevostavby škol a školek jsou indikátorem, že dřevo má naději i u nás

Dobrou zprávou je, že zájem o dřevostavby vzrůstá ne na základě předpisu nebo nařízení „shora“, ale naopak na základě potřeb a zkušeností investorů z řad vedení tuzemských měst a obcí. Ze dřeva se staví školy a školky, ale i nemocnice, kanceláře a další. Zajímavou stavbou je například atraktivní dřevěná budova farmy u Mělníka.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

ADMD dlouhodobě podporuje výstavbu veřejných staveb na bázi dřeva

Dobrým příkladem je například série konferencí „Dřevostavby ve veřejném sektoru“, který za Asociaci dodavatelů montovaných domů připravuje a organizuje Ing. Libor Hrubý, konzultant staveb ve veřejném sektoru a ombudsman pro dřevostavby. Setkání odborníků na dřevostavby s investory veřejných staveb probíhá v šesti krajích.

Dvě akce se už uskutečnily, třetí v pořadí je plánována na 23. května v Třebíči, a i tady se účastnící dozví více o moderních stavbách a možnostech výstavby či rekonstrukce školy, školky, sportovní haly, domu pro seniory, bytového domu nebo hasičárny s konstrukcemi na bázi dřeva.

Kromě Ing. Lenky Trandové a Ing. Libora Hrubého z ADMD promluví na dopoledním semináři i další hosté z komerčního i veřejného sektoru.