Nepropásněte končící výstavu na téma udržitelné architektury v Galerii Jaroslava Fragnera

Výstava zkoumá roli architektury při záchraně planety

Výstavu doprovází i stejnojmenná česko-anglická publikace a doplní ji i odborné debaty a přednášky. Cílem projektu je ukázat, do jaké míry se principy udržitelnosti daří zapojit do celku díla jako jeho samozřejmá integrální součást, která se neuplatňuje na úkor estetických, ale ani uživatelských či ekonomicko-technických hodnot stavby. Hledá východiska při vytváření nových vazeb mezi naším vztahem k životnímu prostředí a udržitelností a odpověď na otázku, zda architektura ještě může sehrát významnou roli při záchraně planety a nebýt jen nástrojem kumulace kapitálu či vytváření estetických forem bez etického imperativu. Jak správně vystihl problematiku udržitelné architektury chilský architekt Alejandro Aravena: „Udržitelnost není nic jiného než přísné dodržování zdravého rozumu.“

Fotogalerie:

i Foto: Santiago Mora, Jan Bitter, Ossip van Duivenbode

Téma udržitelné architektury se dotýká širších souvislostí

Průzkumy a dopady klimatické změny na krajinu nás nutí urychleně reagovat. Je třeba hledat nové přístupy a téma nelze zúžit jen na domy nízkoenergetické, pasivní či aktivní. Odborná veřejnost musí ve spolupráci s politiky najít konsensus v aplikaci klíčových strategií v rámci definice současných nároků na udržitelnou architekturu. Od letošního roku začíná i v ČR platit směrnice Evropské komise, podle níž bude třeba realizovat novostavby v režimu téměř nulové energetické spotřeby. Galerie Jaroslava Fragnera se tomuto tématu věnuje od roku 2008, kdy realizovala ve spolupráci s Petrem Kratochvílem projekt Zelená architektura.CZ / Green Architecture.CZ. „Město bez perspektivní ekonomické základny a bez vnitřní sociální soudržnosti stěží může být trvale udržitelné. Například Freiburská charta udržitelného urbanismu definuje 12 pravidel, mezi nimiž jsou jak zásady prostorového uspořádání (s důrazem na „město krátkých vzdáleností“ a primát veřejné dopravy), tak zásady demokratické veřejné správy, participace, rozvoje místní ekonomiky, vzdělávání, kvality veřejných prostorů apod. Podobné principy můžeme najít v základech urbanistických koncepcí nových vzorových čtvrtí Vídně (Seestad Aspern), Hamburku (výstavba v rámci IBA Hamburg) a dalších evropských měst,” vysvětluje jeden z kurátorů Petr Kratochvíl. Co všechno si můžete na výstavě prohlédnout, se dozvíte i v naší fotogalerii.

Photocredit: Santiago Mora

Z českých realizací můžeme zmínit Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání od Petra Hájka nebo novou budovu centrály ČSOB v Radlicích od Marka a Štěpána Chalupových. V třicítce zahraničních příkladů figuruje například Kulturní čtvrť Helsingor (BIG, AART Architects) nebo vídeňský ukázkový příklad Jezerního města Aspern (AllesWirdGut, Querkraft ad.).

Jak se na téma výstavy dívá vedoucí Laboratoře stavební tepelné techniky na ČVUT?

Mezi českými příklady zastává významnou pozici Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, v němž vede Laboratoř stavební tepelné techniky Jan Tywoniak, který k tématu výstavy dodává: „Vyspělejší řešení zpravidla vyžadují větší preciznost ve všech etapách přípravy a realizace stavby. Omezení obvykle akceptované nekvality může být interpretováno jako nezbytné zvýšení nákladů. To bývá nekorektně připisováno právě snaze dosáhnout pasivní standard, integrovat ve značné míře systémy pracující s obnovitelnými energiemi apod. zejména těmi, kteří se brání všemu novému.“

Co je to „digitální dřevo“?

Architektonická koncepce výstavy je připravena ve spolupráci s Ateliérem Informované Architektury na Fakultě umění a architektury TUL s technologickou podporou CXI (Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, TUL), který na výstavě prezentuje akademický projekt Digitální dřevo. „Náš výzkum se zaměřuje na nové a alternativní možnosti využití jednoho z nejstarších stavebních materiálů,“ vysvětluje vedoucí ateliéru a proděkan fakulty architekt Saman Saffarian a dodává: „Spolu s mými studenty představíme potenciál dřeva v oblasti digitálního navrhování a parametrické optimalizace, který lze využít v architektuře a stavebním průmyslu."

Photocredit: Santiago Mora

Těšit se můžete na přístřešek pro uprchlíky, mikrořasy, olympijskou architekturu i program pro děti

Ve dvorním traktu Betlémské kaple bude v rámci výstavy postaven přístřešek Pallet Bottle Cabin, který navrhla pro uprchlické tábory v Řecku česká umělkyně Veronika Richterová. Součástí bude rovněž instalace Veroniky Miškovičové (UMPRUM) věnovaná biomase mikrořas jako možnému zdroji obnovitelné energie. Na několika obrazovkách budou představeny nejen některé prezentované realizace, ale rovněž ukázky z připravovaného dokumentu o udržitelnosti olympijské architektury (Haruna Honcoop), projekty studia Jindřicha Ráftla a Jana Tůmy R/FRM věnované propojování přírody, architektury a nových technologií nebo dokument o architektuře a umění na Islandu (Jiří Straka, Dan Merta).

V průběhu výstavy se uskuteční také doprovodný vzdělávací program pro děti, který hravou formou představí principy ekologického stavění a jeho přidanou hodnotu.