HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Organický mrakodrap v Londýně roste z recyklovaného odpadu jeho nájemců

Centrum Londýna se aktivně zapojuje k trendu udržitelné architektury. Organický mrakodrap zde roste jako kouzelný fazolový stonek, který se sápe k nebesům. Stavba získává jedinečnou lokaci, stojí jen pár kroků od Trafalgarského náměstí. Tato městská rezidence stojí na principu recyklace a neuzavřené stavební struktury, jejíž potenciál budoucí expanze staví zeleného velikána na novou úroveň.


Organický mrakodrap
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Thomas Corbasson, VS-A Engineering

S koncepcí projektu Organic London Skyscraper přišel na londýnský trh francouzský architekt Thomas Corbasson ve spolupráci s týmem designérů VS-A. Inovativní návrh konstrukčního řešení veřejné městské budovy získal zvláštní uznání v soutěži Skyscapers a SuperSkyscapers. Motivaci ke vzniku výškového unikátu nalezli členové týmu ve vzdálené Asii. Prohlédněte si nezvyklou budovu v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Thomas Corbasson, VS-A Engineering

Inspirace přichází z Asie

Novátorský přístup Thomase Corbassona k zelenému bydlení nezná hranic. Ve své práci se orientuje na ekologickou a finančně efektivní stránku projektování, která má v budoucnu přinést úsporu. Vrací se na úplný začátek, tedy ke stavebnímu materiálu, který by zatěžovat environmentální prostředí v minimální možné míře. Inspiraci nalézá jak v růstu vegetace, tak i v konstrukčním řešení klasického asijského lešení vyrobeného z bambusových tyčí. Asijští lešenáři, takzvaní pavoučí muži, staví pomocí bambusového lešení výškové budovy. Když budovy doslouží a jsou určené k demolici, tak je pomocí lešení opět postupně od shora dolu rozebírají. Povrch bambusových tyčí je velmi hladký, nehnije, neplesniví a je prakticky nezničitelný. Avšak v tomto případě se lešení stane nejen součástí samotné konstrukce, ale také estetickým prvkem exteriéru.

Stavebním kamenem je recyklace

Dokončený tvar mrakodrapu má vertikálně kónickou tendenci připomínající hladkou týčící se pyramidu. Mnoho stavebních prvků je vyrobeno z recyklovaných materiálů, které se získávají z odpadu produkovaného pracovníky v místních kancelářích. Během roku je možné vyrobit dostatek tohoto materiálu pro fasádu budovy. Využitý běžný kancelářský odpad tvoří papír, sklo a plast. Formou lisování se z nich stávají odolné izolační panely, které tvoří fasádu stavby a umožňují přirozenému světlu pronikat do interiéru. Zároveň také chrání před nadměrným pronikáním slunečního záření do interiéru.

Převážnou část budovy tvoří společné prostory, jako jsou kanceláře, restaurace, tělocvičny a konferenční místnosti. Na začátku realizace projektu se projevuje architektova snaha o minimalizaci dopadů na životní prostředí prostřednictví efektivního rozdělení vnitřních prostor. V několika patrech spodní části mrakodrapu se nacházely kancelářské prostory a zázemí pro stavební dělníky. Sběrné a třídicí prostory pro recyklovaný materiál byly ve spodním patře a s recyklačními zařízeními je propojoval vlastní samostatný výtah. Ty se nacházely ve vyšších patrech budovy, jejichž strategická lokace umožňuje vyrobit použitelný materiál co nejblíže u stavební oblasti.

Potenciál konceptu otevřené stavební struktury

Stejně jako všechny mrakodrapy vyžadoval i tento projekt pro svou stavbu lešení. Záměr Thomase Corbassona spočívá ve využití prefabrikovaných rámování z trubek jako součást, jenž je trvale připojená k exteriéru a stoupá spolu s budovou. Tento konstrukční prvek umožňuje rozšířené využití potenciálu otevřené stavební struktury, a to přidáním dalších komponent v průběhu času.

Tyče konstrukce lešení jsou duté, aby se minimalizovalo zatížení větrem. Také mají jednu velikost, což pracovníkům na stavbě ušetřilo čas, který by strávili jejich řezáním na různé délky. Duté lešenářské trubky jsou vybaveny malými větrnými turbínami, které poskytují budově vlastní výrobu elektřiny.

Přístup „obydli-produkuj-recykluj“ – efektivní stavební strategie a inovativní přístup jsou hlavními atributy udržitelné architektury projektu Organic London Skyscraper. Izolační materiál a svébytný ventilační systém konstrukce je jednoznačnou úsporou do budoucna. Strategická lokace v městském centru je ideální pro zdejší zaměstnance, kteří jsou tak v těsné blízkosti veřejné dopravy včetně metra.

P.S. Zvažujete stavbu dřevostavby? Zúčastněte se dne otevřených dřevostaveb, v rámci kterého můžete zdarma osobně navštívit přes 50 dokončených nebo rozestavěných staveb, a také místa, kde se dřevostavby vyrábí.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Vydáno dne:
04.09.2020

Photocredit: Thomas Corbasson, VS-A Engineering

1

Video: Roste další dřevěný mrakodrap

Virtuální průlet budoucí víděňskou čtvrtí Seestadt Aspern, ve které se staví moderní centrum s význačnou dominantou – 84 metrovou stavbou ze dřeva Hoho Wien.

10 nejpodivnějších využití dřeva ve stavbách

Poznejte deset nejpodivnějších aplikací dřeva ve stavbách, které vám vyrazí dech. Věděli jste, že ze dřeva mohou být mrakodrapy, elektrárny nebo třeba základy?

V roce 2050 bude žít 70 % lidí ve městech. Jak se tam vejdou?

Jde postavit dům na domě? Architektonická soutěž The City above the City – tedy město nad městem, vybízí mladé architekty k vytvoření dřevěné nástavby k již stojícím domům přímo v přeplněném městě.

Evropa má s velkými dřevostavbami velké plány. Za rok jich bude stát už jednadvacet.

Ne skromné domky, ale už pořádné stavby s výškou nad padesát metrů. Jak vypadají ty nejzajímavější projekty evropských dřevostaveb?

Sedmdesát pater ze dřeva. Japonsko odhaluje plán nového mrakodrapu

Dřevěný kolos, jaký svět neviděl. Podívejte se na projekt 350 metrů vysokého dřevěného mrakodrapu.

Kam sahají nejvyšší dřevostavby světa? Mají až desítky pater!

Přemýšlíte, jakých výšek mohou dosahovat budovy ze dřeva? Pojďte se podívat na přehled nejvyšších dřevostaveb světa.

Vědci našli způsob, jak stavět budovy téměř neomezené výšky. Ze dřeva!

Jak to, že je celulóza tak pevná a téměř nezničitelná? A dalo by se to nějak využít? Rozhodně ano! V našem článku se dočtete více.

Z Prahy do Brna za 20 minut? Brzo se možná dočkáme díky tomuto dřevěnému mrakodrapu!

V Brně má do padesáti let vyrůst futuristický dřevěný mrakodrap ukrývající stanici hyperloopu. Zajímá vás, jak bude nejspíš vypadat?

Japonský dům budoucnosti

Nepravidelná dynamická fasáda kombinuje obálku ze dřeva a skla, která se zevnitř jistí ocelí. Prohlédněte si tento „dům budoucnosti“.

Chatu postavili za pomoci robota a 3D tiskárny z poškozeného dřeva, které se mělo stát odpadem

3D tisk je ve stavebnictví žhavou novinkou. Přečtěte si článek o chatě, která díky 3D tisku a robotice zachránila zničené dřevo.