V Indii byly testovány první filtry pitné vody vyrobené ze dřeva

Přirozená filtrační schopnost dřeva

Pro výrobu zmíněného filtru je využíváno dřevo nekvetoucích stromů, jako je například borovice nebo ginkgo. Jejich bělové dřevo, tedy jen určitá část stavby kmene, totiž obsahuje speciální pletiva zaručující kmenem stromu transport vody a živin od kořenů až k horním větvím. Odborné botanické označení pro tato pletiva cévnatých rostlin je dřevní cévní svazek nebo také xylém. Jednotlivé trubice xylému jsou pak propojeny velmi tenkými membránami, které fungují jako přírodní síta a filtrují vodu a mízu.

Fotogalerie:

i Foto: Massachusetts Institute of Technology (MIT) Mechanical Engineering , Krithika Ramchander, Rohit Karnik, Megha Hegde, Kendra Leith, N.R. Fuller, Sayo Studio

Co dokáže dřevěný filtr odfiltrovat

Odborníci z MIT dlouhodobě zkoumají tuto přirozenou filtrační schopnost bělového dřeva a jednoduché filtry z částí větví vyrobili už dříve, čímž potvrdili, že i tato opravdu levná technologie dokáže velmi účinně filtrovat bakterie.

Nicméně v poslední době vědci ve výzkumech ještě pokročili a teoretické znalosti se jim podařilo převést do reálných produktů. Při laboratorních testech vyrobili poprvé nové xylémové filtry, které dokážou odfiltrovat patogeny, jako jsou velmi nebezpečné bakterie E. coli i rotaviry. Dokázali, že filtr umí například velmi účinně odstranit bakterie z kontaminovaného pramene, vodovodu či klidně podzemních vod. Mimochodem, filtry by měly fungovat také na viry.

Navíc pokročili ještě dále a vyvinuli rovnou jednoduchou techniku k prodloužení doby použitelnosti filtrů, které mohou být nyní klidně skladovány v suché formě po dobu nejméně dvou let a neztratí svou účinnost.

Jak si vyrobit vlastní filtr ze dřeva?

Podrobný návod najdete popsaný v češtině v naší fotogalerii nebo v originálu v následujícím videu.

Testování dřevěných filtrů v praxi

Nejdůležitější je ale fakt, že filtry už prošly testováním v reálných podmínkách. Pomocí prozkoumaných technik vědci vyrobili xylémové filtry v Indii, zemi, která zaznamenala nejvyšší úmrtnost na choroby přenášené vodou na světě a kde je bezpečná a spolehlivá pitná voda nedostupná více než 160 milionům lidí, a dlouhodobě je testovali s místními obyvateli.

Na základě dvou let testování a zpětné vazby od více než 1000 potencionálních uživatelů pak tým vyvinul prototyp jednoduchého filtračního systému vybaveného vyměnitelnými xylémovými filtry, které čistí vodu rychlostí jeden litr za hodinu.

Veškeré výsledky už byly zveřejněny ve vědeckém časopise Nature Communications a ukazují, že xylémové filtry mají opravdu velký potenciál pro použití v komunitním prostředí. Nyní už je předmětem zkoumání zejména snaha zpřístupnit technologii ve velkém lidem v oblastech, kde jsou problémy s pitnou vodou každodenním tématem a její nedostatek je zde hlavní příčinou nemocí a úmrtí.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Využití v praxi

Výzkumný tým se nyní pokouší technologii dostat do co největšího povědomí. Jelikož použité materiály i výrobní procesy jsou snadno dostupné a jednoduché, vědci si od celé technologie hodně slibují. „Očekáváme, že v místech, kde bylo jedinou možností pít nefiltrovanou vodu, xylémové filtry zlepší zdraví a umožní dostat k lidem nezávadnou pitnou vodu,“ řekl Rohit Karnik, profesor strojního inženýrství a vedoucí oddělení pro vzdělávání na MIT.

Celý nápad je velmi zajímavý a staví před nás otázku, jak ještě bychom mohli dřevo využívat? Ukazuje se, že spousta jeho schopností nám ještě může být skryta.