HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Mokrá ochrana dřeva – pod vodou je dřevo nejlépe chráněno proti škůdcům

Chránit dřevo je nutné ihned po jeho pokácení před různými škůdci a houbami až do doby, než bude zpracováno na konkrétní výrobek. Jednou z rozšířených metod je mokrá ochrana dřeva, která se často využívá i v dnešní době, kdy v našich lesích řádí kůrovec. Přečtěte si v článku více o principu této metody. Prohlédněte si také, jak mohou vypadat dřevěné konstrukce, které jsou trvale v kontaktu s vodou.


Mokrá ochrana dřeva
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Podstata ochrany dřeva

Způsobů, jak chránit dřevo a dřevěné konstrukce, existuje celá řada. Podstata všech způsobů ochrany dřeva spočívá ve vytvoření nepříznivých podmínek pro život jeho biotických škůdců (dřevokazné houby a hmyz). Pokud mají škůdci pro svůj život ideální podmínky odmínky, dřevo znehodnocují. Těmito určujícími podmínkami jsou především teplota vzduchu a vlhkost dřeva. Prohlédněte si, jak probíhá mokrá ochrana dřeva v praxi, v naší galerii.

Fotogalerie:

Mokrá ochrana dřeva – způsoby

Podstata mokré ochrany dřeva spočívá ve zvýšení vlhkosti ve dřevě, pomocí které se vytěsní ze dřeva kyslík. Ten je důležitou podmínkou pro rozvoj hub a plísní. Pokud má tato ochrana dřeva správně fungovat, musí být dřevo dostatečně nasyceno vodou do takové míry, aby ve dřevě zůstalo maximálně 10–15 % vzduchu, čímž se znemožní rozvoj škůdců. K tomu se využívají nejčastěji dvě metody – postřik a máčení.

Postřik dřeva

Postřik je nejpoužívanějším způsobem mokré ochrany dřeva v našich dřevozpracujících závodech. Využívá se pouze v teplém období roku při teplotách nad 15 °C. Dřevo je uloženo do těsných hrání bez prokladů a jeho povrch a především čelní plochy jsou trvale v kontaktu vodou. Takto uskladněné a ošetřené dřevo vydrží několik měsíců a závisí také na druhu dřeviny. Buk, bříza, habr a jiné méně odolné listnaté dřeviny lze skladovat maximálně dva měsíce, jehličnany a odolnější listnáče pak nanejvýš čtyři měsíce. 

Mohlo by vás zajímat: Projděte se s námi po nejdelším týkovém mostě světa. Měří více než kilometr

Máčení pod vodou

Druhou variantou je máčení neboli uložení dřeva pod hladinu vody, které se u nás využívá. Skladovat takto dřevo pod vodou je možné až několik let, vždy je ale podmíněna okolními podmínkami, ve kterých bude dřevo dlouhodobě umístěno. Pro skladování dřeva pod vodou se hodí jenom ty dřeviny, které mají dostatečnou trvanlivost. Dřevo musí být také čerstvě pokácené a nemělo by vykazovat větší viditelné poškození. Pak také rozlišujeme, jestli dřevo uložíme do sladké, nebo slané mořské vody. V našich zemích je ochrana dřeva pod vodou používána pouze ojediněle. Její využití ale najdeme například ve Švédsku nebo Finsku. Ideálním místem pro skladování dřeva pod vodou jsou jezera, rybníky, umělé nádrže nebo také slepá ramena řek.

Kdy se mokrá ochrana dřeva využívá

S ohledem na stále častější nepříznivé počasí (tornáda, vichřice) dochází k velkému množství porušených nebo vyvrácených stromů, které však domácí firmy nestíhají zpracovávat, a je nutné tak řešit nadbytek dřevní suroviny a její uskladnění. Před umístěním dřeva do vody je nutné patřičně zvážit, jestli dřevo bude v budoucnu využito (prodáno) pro další zpracování, neboť skladování dřeva pod vodou je finančně nákladný proces, který si nemůže dovolit každý zpracovatel dřevní suroviny.

Mokrá ochrana kůrovcového dřeva

Obdobně se řeší nadbytek dřevní suroviny způsobený kůrovcovou kalamitou, která se u nás v posledních letech rozmohla vlivem dlouhotrvajícího sucha. Kůrovcové dřevo je z pohledu skladování ve vodě vyhovující pouze takové, které bylo vytříděno a vyhodnoceno jako nezávadné pro další zpracování. Toto dřevo lze využít pro běžné použití formou například stavebního řeziva. Kůrovcové dřevo se také skladuje na mokrých skládkách, kde je zabezpečeno dostatečné množství vody, která se formou postřiku aplikuje na jednotlivé kmeny stromů.

Mohlo by vás zajímat: Palivové dřevo je nejlevnější za poslední dekádu. Může za to kůrovec

Plavení dřeva

S umístěním dřeva ve vodě úzce souvisí také přeprava kmenů stromů po vodním toku, která se nazývá plavení dřeva. Ta má na území České republiky velkou tradici. V průběhu dvacátého století tyto plavební trasy začaly postupně zanikat s příchodem železniční dopravy a také následným budováním kaskád na českých řekách. Samotné plavení dřeva byla náročná práce, která vyžadovala velké soustředění a časovou náročnost. Plavení dřeva po řece se provádělo formou vorů. Jedná se o svázané kmeny stromů k sobě v několika řadách. V přední části byly kmeny svázány poměrně na těsno a v zadní části volněji tak, aby se s celým nákladem dalo na řece manipulovat.

Mohlo by vás zajímat: V létě na vodu? Jedině na dřevěném voru

Bonus na závěr: Konstrukce trvale umístěné v kontaktu s vodou

Pokud chceme trvale umístit dřevěné prvky pod vodní hladinu, je potřeba zvolit vhodnou dřevinu. V našich zemích se používá například dřevo modřínu nebo dubu. Pokud bychom chtěli zvolit exotické dřevo, je možné použít Bangkirai. Mezi nejčastější konstrukce umísťované pod (nad) vodní hladinu jsou mola. Molo je pevná nebo plovoucí konstrukce, která zajišťuje přístup k plavidlům kotvícím u břehu řeky, jezera nebo moře. Některé mola najdete i v naší fotogalerii. Taková dřevěná konstrukce se již neošetřuje žádnými nátěry. Spoléhá se na trvanlivost dřevin, ze kterých jsou mola postavena. Další konstrukce, které přijdou do styku s vodou, jsou dřevěné lávky a menší mosty.

Mohlo by vás zajímat: Nejkrásnější dřevěná mola z celého světa


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Ing. Marek Kuchař

Vydáno dne:
10.08.2020

Photocredit: Archiv redakce

0 0

Mohlo by Vás zajímat: