Kde si na podzim dobít baterky? Ideálně v sauně. Tahle byla postavena studenty.

Norští studenti architektury (spadající pod Norskou univerzitu vědy a technologie – NTNU) o prázdninách skutečně nezahálejí. Každý rok musí tento čas využít na výběrovou realizaci vlastního projektu, který jim před nástupem do dalšího semestru jejich zkoušející ohodnotí. Měsíce před vlastními prázdninami tak musí v týmu dát dohromady celý koncept projektu, vyhotovit návrhy, zajistit materiál a hlavně místo pro realizaci. A často pak celou konstrukci provést vlastníma rukama.

Hodina praxe vydá za deset hodin teorie

Takový praktický prázdninový seminář jim dopomáhá udržet si kontakt s realitou opravdové práce, což se pak pozitivně promítá do dalšího uplatnění absolventů. Že by inspirativní prostor pro naše školství? Možná. Loni tak například v Norsku zazářil kolektiv pod vedením Augusta Schmidta, který se rozhodl zacílit na turisty oblíbenou lokalitu údolí Valders. Zdejší hornatá krajina se stává stále navštěvovanější, ale dosud nemá vybudovanou potřebnou infrastrukturu pro cestovní ruch.

Projekt? Originální dřevostavba

Schmidt proto s desítkou kolegů a kolegyň z NTNU zpracoval návrh tradičně-netradiční dřevostavby, která nabídne cykloturistům i pěším výletníkům úlevu a relaxaci. Nebojte, není to toaleta, i když svým tvarem ji zdálky může trochu připomínat. Nedaleko zemědělské farmy Leirhol vystavěli překrásnou saunu, která rozehřeje srdce i svaly každého návštěvníka. Stavba, která pokrývá necelých pět metrů čtverečních, je přitom vysoce sofistikovaným dílem.

Sauna jako starý mlýn

Koncept stavby svým tvarem vychází z tzv. Kvernhus, tedy tradičního mlýnu, usazeném obvykle na malém říčním toku. U sauny voda v bystřině pochopitelně nechybí. Problémem tu ovšem bylo skalnaté podloží lemující vodní tok. Limitovalo to možnosti uchycení stavby k povrchu. Konstrukce tedy musela být dostatečně lehká, aby ji bylo možné zapevnit jen jednoduchými patkami, zavrtanými do skály. Architekti ale dokázali z těchto negativ vytěžit maximum. Dřevo, které by se v sauně mělo nacházet uvnitř, tak expanduje i do vnějšího prostředí.

Neinvazivní přístup se cení

Dřevěná krychle vlastní sauny smontovaná z masivních prefabrikátů je usazena na vrcholek skaliska. Díky tomu nabízí i slušný rozhled po okolní krajině. Dovnitř se dostanete přes dřevěný můstek, kterým bez obtíží překonáte rozbrázděná skaliska i vodu. 

Dřevěná fasáda pomohla skrýt vyhřívací jednotku, nezbytnou pro provoz sauny. Ta se nachází v přízemí sauny, zatímco posezení je situováno do patra. Sem přirozeně stoupá horký vzduch a pára. Dřevo navíc zajistilo splynutí stavby s okolní krajinou a celé zařízení tak působí velmi autentickým dojmem. Přirozeně tu nechybí ani malý bazének napájený přímo z potoka. To aby se pak mohli rozehřátí výletníci pěkně zchladit. Zařízení přitom může být využíváno celoročně.

Zkušenosti jsou přidaná hodnota

A jak moc to bylo náročné? Projektová, tedy spíše plánovací fáze, trvala studentům NTNU od února do května. Zbývající čas byl vyhrazen pro zajištění materiálu a domluvení spolupráce s tesaři z nedalekého Kvisma. Ti zajistili i přepravu materiálu na místo stavby. Konstrukce si pak vyžádala necelé dva týdny. Studenti připouští, že nejzajímavější částí bylo řešení konfliktu mezi papírovým návrhem a realizací v terénu. Jak říkají: „Je to praxe, a jsou to zkušenosti, které se neztratí.“

Mohlo by vás zajímat: 6 nejlepších studentských dřevostaveb: současní studenti to se dřevem umí