Tatínek z Prahy postavil synovi leteckou kabinu. Ze svého pokojíčku létá po celém světě

Ve svém dědečkovi i tátovi vidí velký vzor

Příběh, který nám před několika dny vyprávěl pan Michal, upoutal pozornost celé naší redakce. Michalův syn tráví velkou část prázdnin u svého dědečka, který je zkušený pilot, a často spolu také létají. Aby mohl Michal svému synovi dopřát možnost sednout si také za knipl jako opravdový pilot, postavil mu doma letecký simulátor, který je od toho profesionálního takřka k nerozeznání.

Letecký simulátor postavil i bez zkušeností

V rozhovoru nám Michal přiznal, že se nepovažuje za jakkoli zkušeného kutila a že se dřevem nikdy předtím intenzivně nepracoval. Přesto dokázal synovi sám a bez předchozích zkušeností postavit letecký simulátor s reálným kokpitem.

„Pracovali jsme na simulátoru se synem spolu. Těšil se z toho, poslouchal, co má dělat, a nezlobil. Rodič, který to bude číst, ale pochopí, že to byl očistec. Část byla zábavná, ale jinak to byly nervy. :)“

Celé řešení je až překvapivě jednoduché

Michal nám prozradil, že se jedná o klasickou počítačovou hru – flight simulator (kde a za kolik jej lze aktuálně sehnat, se podívejte zde). Tuto hru tvůrce dovedl k absolutní dokonalosti a přímo spolupracuje i s Boeingem na výrobě letecké techniky.

„Když si do hry nastavíte Českou republiku, tak pod sebou uvidíte kostely a památky, které znáte. Můžete létat kdekoliv. Když si nastavíte Český Krumlov, oblétáváte Český Krumlov. Můžete ale létat po celém světě. My se synem nejvíce žasneme, když létáme helikoptérou kolem sochy Svobody a pozorujeme její detaily.“

Hra dokáže na 99 % simulovat reálné prostředí

Simulátor má realistické charakteristiky. Nejedná se o akční hru či lacinou střílečku, letadlo si každý mladý pilot může upravit podle sebe. Takřka realisticky dokáže nasimulovat jakoukoli situaci (rychlost, náklad, různé poruchy, počet osob na palubě atd.).

„V televizi nebo na sociálních sítích se používá tento simulátor pro tvorbu grafiky u reportáží, např. zřícení letadla, neplánované přistání apod.“

Ze syna se v momentě stává skutečný pilot

A teď přijde to nejlepší. Software lze přes internet připojit do tzv. veřejného systému. To znamená, že se mohou všichni amatérští piloti propojit v reálném čase mezi sebou, a to nejen s ostatními piloty, ale i s řízením letového provozu. Ano, i tuto roli v tomto simulátoru někdo dobrovolně hraje. :) Pravidla jsou velice přísná a pokud porušíte zásady leteckého kódu, tak vás ze hry vyloučí a přesouváte se do off-line verze, kde si pak můžete dělat, co chcete.

„Když syn třeba čeká na odlet z letiště JFK, tak musí hlásit: ‚Oscar, Kilo, Tango, 1, 2, 3. Připraven na Prahu. Budu odlétat.‘ A někdo reálný (další hráč), který řídí letový provoz, mu na věži JFK hlásí: ‚Oscar, Kilo, Tango, 1, 2, 3. Máte před sebou tři letadla.‘ Což jsou další hráči na simulátorech po celém světě.“

Na kolik taková hračka celkově vyjde?

Kompletní seznam hardwarových částí, které Michal potřeboval ke stavbě reálného leteckého simulátoru, naleznete v šedém boxu níže. Budete-li se držet při zemi, vyjde vás nákup na cca 15 000 Kč (včetně samotné hry).

„Všechny ty čudlíky, pedály a veškeré ovládání, které vidíte na displejích, jsou reálné – není to simulace. Je to hardware, jako kdybyste byla v letadle. To znamená, že pokud mechanicky zmáčknete tlačítko, že chcete zvednout flapy (vztlakové klapky), tak se ve hře opravdu zvednou. Uvidíte to na čtyřech monitorech, které slouží jako okna ven z letadla.“

Reálný dojem z leteckého kokpitu dokreslují větráky

Zvuk je řešený klasickým domácím vestavným kinem s pěti reproduktory umístěnými kolem dokola. V kokpitu jsou nainstalovány také větráky, které vytvářejí zvuk odpovídající hučení, jež slyšíte v letadle (zvuky klimatizace apod.).

Krok první – propojení hardwaru se softwarem

Všechno je řízené z desktopu ve formě výkonného počítače. Periferie (joysticky apod.) jsou napojené přes USB a do počítače jsou zapojené napřímo. Nutností je samozřejmě výkonná grafická karta a výkonný procesor.

Konstrukce kokpitu odpovídá reálnému prostředí

Letecká kabina je vysoká 190 cm a zaujímá prostor o velikosti 3 x 4 metry. V dětském pokoji o velikosti 25 m² se opravdu vyjímá. Konstrukce je tvořená z MDF desek připevněných na tenké dlouhé trámky pomocí vrutů. Samotná dřevěná konstrukce vyšla přibližně na 12 000 Kč.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Prostorný bungalov 5+kk o užitné ploše 165 m2 má terasu i garáž. Známe jeho cenu

Příprava dřevěné konstrukce

„Při návrhu jsem hodně zohledňoval synův pokoj (podkrovní prostor), a proto jsem se také odrazil od sklonu střechy a rozmístění oken. Hodně se od toho odvíjel sklon kabiny, její velikost atd.

Nákres jsem si nedělal – provizorně jsem si postavil trámky na podlahu a podle toho postupoval dál. Bylo pro mě důležité a v konečném důsledku i rozhodující, jak se do prostoru pod okny vejdou dva velké monitory. Jakmile jsem si to vyměřil, konstrukci jsem posléze akorát protáhnul ode zdi do pokoje. Bylo to hotové za týden.“

Technická část řešení

K počítači osazenému silnou GPU jsou připojeny čtyři monitory, které simulují okna letadla. Zapojeny jsou pomocí HDMI a DP přímo do grafické karty. Všechny ostatní hardwarové komponenty instalované na palubní desce jsou do PC zapojeny klasicky pomocí USB. Tablety, na kterých se zobrazují „budíky“ letadla, jsou s PC propojeny pomocí aplikace Air manager 4, která je k sehnání na internetu. Soupis komponent najdete v šedém boxu výše a celková pořizovací cena se odvíjí od toho, jak moc realistický model chcete vytvořit. Většinu součástí lze vynechat.

Kde nastal největší problém?

1. Největší problém nastal ve chvíli, kdy Michal vytvářel otvory u dvou postranních oken. Tím, že jsou mírně zkosené, musel MDF desky dobrušovat pod určitým úhlem, aby nebyla narušena realistická viditelnost monitorů.

2. Za aspekt, na který je potřeba dát si pozor, označil Michal také správné odměření prostoru okolo monitorů před následnou instalací MDF desek. Samotné připevnění monitorů je pak realizováno pomocí jednoduchých konzolek a vrutů. Žádná složitá truhlařina.

Výsledný projekt se bude v budoucnu ještě vylepšovat

I když je už v tuto chvíli letecký simulátor úžasnou hračkou (nejen) pro jeho děti, má pan Michal v plánu ještě několik vylepšení. Např. pracovní židli nahradí sportovním sedadlem. A svoji 3D tiskárnu hodlá také zapojit do hry – chystá se pomocí 3D tisku předělávat boční okna i prostor okolo monitorů.

Na simulátoru se prostřídají všechny děti

Michal má celkem tři děti (13, 12 a 5 let), a proto není nouze o opětovné využití tohoto díla.

„Využijí to snad všechny děti. Udělali jsme to tak, že pravá strana kokpitu není pilotní. Bude tam volant, takže budou kluci jezdit i autem.“

Co byste doporučil lidem, kteří by také chtěli svým dětem postavit podobný letecký simulátor?

„To stejné, co okolí říkalo mně – ‚Dělali jste to pro zábavu, ne abyste se stresovali, jestli to stihnete.‘ I já jsem udělal tu chybu, že jsem to začal synovi brát, že to udělám rychleji. A neuvědomil jsem si, že ten proces je to, co si máme užívat. A ne jen ten výsledek.“

Velice děkujeme panu Michalovi za podrobný popis jeho projektu. Letecký simulátor s kokpitem v životní velikosti je nejen skvělou hračkou, ale i zařízením, na kterém se dítě učí zodpovědnosti a koncentraci. Vzhledem k zapojení do letové komunity se při reálném provozu naučí i základní komunikaci v angličtině. Věříme, že tento projekt inspiruje mnoho dalších kutilů.