Zámkovou dlažbu nahradil kutil zatravňovací dlažbou. „Za méně peněz mám lepší řešení,“ hodnotí rozhodnutí

Nenechte si ujít:

Proč se pan Ondřej rozhodl použít na své zahradě zatravňovací dlaždice? Jaké výhody tento typ dlažby přináší? Jaké jsou náklady u tohoto vydláždění? Který druh je nejlepší zvolit? Jaké úspory majitel docílil oproti klasické zámkové dlažbě? Lze dosáhnout zpevněného a zároveň travnatého terénu bez větších stavebních prací? Proč je materiál, který funguje v Německu už 25 let, u nás pořád opomíjen? Jedinečný rozhovor s panem Ondřejem, který si svépomocí vydláždil vjezd do zahrady plastovými rošty.

Pane Ondřeji, je vidět, že máte nově udělaný vjezd k domu. Najal jste si někoho na vydláždění?

Ne, dlažbu ze zatravňovacích dlaždic jsem si udělal svépomocí. A nejen dlažbu, ale celý dům. Pořídil jsem nemovitost, kterou jsem zboural, a potom začal stavět novou.

Jak jste přišel na myšlenku využít zatravňovací dlaždice?

Mým cílem bylo mít vjezd udržitelně zelený, což je například u betonových tvárnic, které mám na druhé straně pozemku, problém. Jednoduše jsem chtěl na ploše udržet trávu, ale zároveň se nepouštět do žádného stavebního megaprojektu. Šel jsem tedy cestou zatravňovacích dlaždic, které zajistily zpevnění plochy, abych na ní mohl zaparkovat auto, a zároveň umožnily zachovat zeleň.

Chtěl jste se tedy vyhnout větší stavbě?

Do té jsem se vůbec nechtěl pouštět. Chtěl jsem udělat pláň, srovnat terén a udělat jenom drobnou podkladovou vrstvu. Nebo ideálně žádnou. Potom tam dát tvárnice a nazdar. Z toho mi logicky vyšlo, že rošty jsou jediný způsob, jak nemuset kopat hluboko do země a zároveň mít vjezd zpevněný a zatravněný.

Proč jste zvolil právě tento konkrétní druh dlažby?

Když jsem se rozhodl pro zatravňovací dlaždice, sedl jsem k počítači a začal hledat, jaký typ by byl pro vjezd nejvhodnější. Nejvíce mě oslovily rošty, protože u nich není nutné dělat hlubokou podkladovou vrstvu a umožňují volný průchod vody. Zároveň se mi líbí i po estetické stránce, zvlášť, když se nechají prorůst trávou.

Jak jste při pokládce postupoval?

Pozval jsem si bagristu, který stáhl okolo 5–10 cm skrývky, aby povrch dostal požadovaný tvar. Přebytečnou hlínu jsem rozvozil po zahradě, takže jsem nemusel platit za odvoz. Potom mi přivezli jeden náklaďák štěrku, který jsem lopatou sám rozházel. Vzal jsem stahovací lať a znovu jsem povrch vyrovnal. Na to přišel ještě suchý kompost. Žehličkou jsem to přežehlil a celé se to pořádně spojilo. Dal jsem vzorek do sklenice, kde jde krásně vidět, jak žehlička zahrnula hlínu až dospodu, aniž by bylo nutné něco míchat v míchačce.

A potom už jste instaloval rošty?

Ano, rošty se skládají do cihlové nebo klasnaté vazby, kdy dáte jeden rošt svisle a druhý otočíte o 90°. Tím se rošty pevně spojí do sebe. Tvárnice mají rozměr 80 x 40 cm. Udělal jsem si skicu, abych musel dělat co nejméně řezů. Mám na zahradě plynovou skříň, kolem které jsem zařezával pár roštů. Na řezy jsem si vzal úhlovou brusku s diamantovým kotoučem. Když jsem to dodělal, zatloukl jsem do buněk roxory s průměrem 8 mm, aby se rošty nehýbaly horizontálně. Samozřejmě jsem mohl kolem dokola vybetonovat obrubník, ale chtěl jsem, aby byly rošty kdykoliv odejmutelné, ale zároveň držely pevně.

Celý postup pokládání zatravňovacích dlaždic si můžete prohlédnout na snímcích.

Nemají dlaždice tendenci se hýbat?

Dolů ani nahoru určitě ne. Pokud se podíváte na rošt zespodu, je tam obrovská styčná plocha. Samozřejmě by se dlaždice mohly hýbat do stran. Tomu ale zabraňují použité roxory. Po čase tráva dlažbou prokoření a poté, co zaplní mezery v roštu, se už dlažba nepohne.

Jak dlouho vám zabrala celá instalace?

První den jsem dělal podkladové vrstvy, což mi trvalo nanejvýš šest hodin. Druhý den jsem pokládal dlažbu. To mi zabralo dvě, maximálně tři hodiny. A to jsem tu položenou dlažbu ještě rozebíral, protože se mi to na jednom místě nelíbilo. Potom jsem hodinku dělal řezy. Takže dohromady asi těch deset hodin. Dva kratší dny.

Zatravňovací dlažba: Kde ji použít a jaké má výhody

Měl jste už z minulosti nějakou zkušenost s pokládkou dlažby?

Jo. Asi osm let zpátky jsem zpevňoval plochu na druhé straně pozemku. Už tehdy jsem to chtěl udělat jako propustný povrch, ale v té době jsem věděl jenom o betonovém zatravňování. Dělal jsem tehdy přibližně stejně velkou plochu jako teď. Používal jsem betonové, osm centimetrů vysoké tvárnice. Jsou těžké jako prase. Šílená práce, u které se úplně zedřete.

Dělal jste pod zatravňovací dlažbou kanalizaci?

Pod zatravňovací dlažbou není kanalizace potřeba. Voda se vsakuje přímo do země. Budu se však muset napojit na kanalizaci v obci. Pod dlažbou povede kanál, takže jsem ty tvárnice zatím ani nezatravňoval. Vůbec mě to ale netrápí, protože ta pokládka mi zabrala všehovšudy asi tři hodiny. Klidně můžu tento povrch rozložit, pod ním vykopat nové sítě a zase ho položit zpátky.

Budete na rošty dávat hlínu?

Kdybych zatravňovací dlaždice nemusel zase rozkládat kvůli kanalizaci, už bych dávno dovezl namíchaný kompost. Ideální je mix – kompost, písek, hlína. Do buněk v roštu nemusíte dát jenom hlínu, ale případně také dlažební kostku. Můžete klidně vyskládat jakýkoliv symbol, například vozíčkáře nebo autobusovou zastávku.

Dá se na dlaždicích použít sekačka nebo sněžná fréza?

S tím nebude žádný problém. Díky zámkovému systému dlažby se jedná o jednu plochu. V zimě se to dá krásně shrnout lopatou, ale jsou tam protiskluzové zoubky, které je třeba omést smetákem.

Jakou zátěž dlažba vydrží?

Zátěž je u mého vjezdu do 3,5 tuny. Ale rošty samotné mají únosnost mnohem vyšší. Míra zátěže je závislá na podkladních vrstvách. Ty lze uzpůsobit až na 40 tun.

Dělal jste z těchto roštů jenom vjezd?

Nějaké rošty mi zbyly, takže jsem z nich udělal ještě chodníky na zahradě a cestičku k domu. Využil jsem je i nahoře v zahradě u včelích úlů, protože se mi nechtělo dělat zámkovou dlažbu ani betonovat.

Máte zkušenosti s klasickou zámkovou dlažbou?

Ano, tu jsem dělal kolem domu.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

A když ji srovnáte se zatravňovacími dlaždicemi?

To se nedá ani srovnat. U zámkovky musíte vykopat mnohem více hlíny a potom betonovat obrubníky, protože potřebuje nějaké ohraničení. Musíte navozit a položit tři druhy štěrku. Pak teprve začnete zažehlovat a pokládáte zámkovou dlažbu. To je třeba pětkrát tolik práce. Kdybych dělal to stejné ze zámkovky, je to minimálně na tři víkendy.

Takže zatravňovací dlažba je ideální řešení, jak se vyhnout výkopovým pracím?

Ne tak docela. Na trhu je více typů. Díky důkladnému průzkumu trhu, který jsem si před instalací dělal, jsem zjistil, že je to jinak. Většina zatravňovacích dlažeb, i plastových, má stejné podmínky na uzpůsobení podloží jako zámkovka. Pokud o instalaci uvažujete, ohromně se vyplatí ověřit si tuto informaci v technickém listu nebo u prodejce. Na tohle je opravdu nutné si dát pozor. 

A co srovnání ceny?

O zámkovce bych neuvažoval, ani kdyby to vyšlo cenově nastejno. Samotné zatravňovací dlaždice jsou možná o něco dražší alternativa, ale zpevnění zeminy u nich není tak náročné. Výkopy pro zámkovou dlažbu by vyšly dvakrát nebo třikrát tak draze.

Podrobnější srovnání ceny najdete zde.

Na srovnání s jinými alternativami dlažby se podívejte v tabulkách.

Co je podle vás největší přednost těchto roštů?

Především jejich životnost. Když něco děláte, nechcete se do toho pouštět za pět let znovu. S rošty se lehce pracuje, ačkoliv se jedná o poměrně velký formát. Je tam vůle, která vám umožní dobře kopírovat terén. Rošty nejsou příliš těžké, takže se při práci zbytečně nedřete. Vzpomínám si, jak jsem pokládal betonovou tvárnici. To bylo peklo. Vážila asi 15 nebo 16 kilo. Dneska už bych to jako důchodce nezvládl.

Jaké mají rošty nevýhody?

Jedná se o recyklát. Dal bych přednost například dřevu, ale to bych ten vjezd za chvíli dělal znovu. Další věc je, že když rošty přivezli, tak byly trochu cítit. Ale to během pár dní vyprchalo. 

Fotogalerie:

i Foto: Ondřej P. (se souhlasem), ASIO, spol. s r.o. (se souhlasem), © Dřevostavitel

Jakou podle vás bude mít tento vjezd životnost?

Myslím si, že to bude nesmrtelné. Až to někoho bude štvát, vyloupne to ven a použije se to někde jinde. Navíc, jak ukazují příklady z Německa, nedochází k téměř žádnému povrchovému opotřebení. 

Takže by se z těchto roštů daly stavět třeba i silnice?

V Německu z toho dělají boční ulice úplně běžně. Byl jsem tam a viděl jsem, jak to bez problémů funguje i u klasické silnice. Němci tyto rošty používají už přes 25 let, takže z toho nemám vůbec obavy.