Nová metoda zpevňování svahu. Vesnice na Brněnsku sází na průkopnická řešení

Nenechte si ujít

Jaký způsob zpevňování svahu v obci zvolili? Co je vedlo k jejich výběru? Jaké jsou výhody zvoleného řešení? Jak zpevňování svahu nakonec dopadlo a jaké jsou ohlasy okolí? Přinášíme rozhovor s vedením malé vesnice, která se rozhodla jít netradiční cestou.

Pane Michale, říkal jste, že žijete v malé vesnici u Brna. Angažujete se nějak ve vaší obci?

Ano, v roce 2018 jsem úspěšně kandidoval do zastupitelstva naší obce. Po těchto volbách jsem se stal předsedou Komise zemědělské a životního prostředí a tuto funkci vykonávám dodnes.

Na co jste se zaměřil jako první?

Mým hlavním cílem bylo vrátit co nejvíce stromů do naší krajiny. Každý rok se snažíme vysadit okolo třiceti stromů. Výsadby se snažíme dělat postupně, abychom vysazené dřeviny stačili zalévat. Zjistil jsem, že vracet stromy do krajiny není vůbec jednoduchý proces. V nezastavěné části obce to ještě jde, ale ozelenit zastavěnou část není vůbec jednoduché. To mě vedlo k pozornému sledování nejrůznějších staveb a stavebních úprav. Začal jsem přemýšlet nad tím, zda je opravdu nutné postupovat vždy pouze tak, jak jsme byli doposud zvyklí, tedy asfaltovat a betonovat, nebo zda existují i jiná, udržitelnější řešení.

A existují?

Samozřejmě existují. Jsem člověk, který má rád nové výzvy a inovativní řešení. Při dokončování nové místní komunikace se objevil problém, jak provést terénní úpravu a zpevnit přilehlý svah. Řešení se samozřejmě nabízelo více. Nejjednodušší by pochopitelně bylo postavit opěrnou zídku z betonových tvárnic. Jedná se o jednoduché, léty ověřené řešení, ale jak je známo, beton se v letních měsících rozehřívá a pobyt v blízkosti takových ploch bývá značně nekomfortní. Chtěl jsem vyzkoušet něco jednoduchého, praktického a zároveň zeleného.

Co to bylo?

Po menším pátrání jsem našel řešení pomocí takzvaných vegetačních pytlů. V našem případě se nejednalo o žádnou velkou stavbu, délka řešeného svahu má něco okolo patnácti metrů, výška cca jeden metr. Vegetační pytle jsme naplnili přebytečnou zeminou ze stavby komunikace. Jsou vyrobeny z textilie, která propouští vodu, a díky tomu je možné je osadit širokým spektrem rostlin. Umožňují tak zpevnit jakýkoliv svah do výšky několika metrů, u kterého plánujete zachovat zeleň. A to byl přesně můj cíl.

Nová a levná metoda zpevňování svahu nahrazuje gabiony i betonové a kamenné zídky

Jak celá realizace probíhala?

Vzhledem k tomu, že se jednalo o pilotní projekt, přebrala organizaci realizace firma, která vegetační pytle nabízí. Obec poskytla zeminu, několik zaměstnanců a obecní techniku. Zmíněná firma přivezla svou speciální techniku na plnění pytlů a poskytla dva své zaměstnance. Jednalo se tedy o vzájemnou spolupráci.

Myslíte, že byste to zvládli i svépomocí?

Já si myslím, že určitě ano. Celý systém připomíná jednoduchou stavebnici a je určen i pro běžné zahrádkáře. Nejdříve se připraví půlmetrový výkop pro štěrkový podklad a pro založení prvních dvou řad pytlů. Pytle se naplní zeminou a skládají se jeden vedle druhého. Jednotlivé řady se k sobě fixují tzv. fixační skobou. Po čtyřech řadách se celá konstrukce ještě zpevní položením geomříže. Opravdu se nejedná o žádnou vědu a zvládne to každý, kdo je aspoň trochu manuálně zručný.

Na podrobný návod se můžete podívat v galerii.

Vznikl ke zpevňování svahu nějaký projekt?

Pracovali jsme s realizační projektovou dokumentací. Bylo nutné spočítat materiál a udělat cenovou nabídku. V poslední řadě bylo také nutné rozhodnout, jakou vegetací bude zídka osázena. Společnost, která nám vegetační pytle dodala, nám pomohla vybrat vhodné rostliny.

Nechali jste si udělat cenové posouzení, jaký je rozdíl mezi vegetačními pytli a klasickou zděnou zídkou?

U takové drobné stavby je možné si rozdíl jednoduše spočítat. Pokud budeme sledovat pouze finanční stránku věci, vyjdou vegetační pytle a zděná zídka podobně. Pro nás však bylo důležité najít řešení přírodě blízké, řešení, které zachová v dotčené ulici více vegetace. Uhlíková stopa této stavby byla snížena i tím, že k plnění pytlů došlo přímo na místě a nebylo nutné dovážet žádný těžký materiál. Navíc se jedná o český výrobek, což nám bylo sympatické.

V jakém roce realizace proběhla?

Svah jsme zpevňovali na jaře v roce 2023.

Jaká byla reakce okolí na použití těchto vegetačních pytlů?

Reakce veřejnosti byly spíše pozitivní, což nás mile překvapilo. Několik lidí naši iniciativu dokonce ocenilo. Z počátku jsme měli trochu obavy, protože po instalaci se v daném místě objevila stěna z černých pytlů. Jak dochází k růstu vysazené vegetace, je vidět i důvod, proč jsme toto řešení zvolili.

Narazili jste při realizaci na nějaký problém?

Při samotné stavbě žádný problém nenastal. Než se rostliny rozrostou po celém svahu, je nutné se o tuto plochu starat jako o záhon, občas odstranit nežádoucí rostliny, aby na svahu rostlo jen to, co tam růst má. Rovněž se nesmí zapomínat na závlahu.

Vegetační pytle tak mají svoje pro a proti?

Ano, každá zeleň potřebuje péči, betonová zídka žádnou péči nevyžaduje. Nemůžeme se dívat pouze na to, aby bylo řešení jednoduché a bezúdržbové za každou cenu. Musíme myslet i na to, aby bylo udržitelné, aby se na naší planetě dalo dále žít. Já vím, že naše patnáctimetrová zídka tento problém nevyřeší, ale jak říkají ekologové: „Mysli globálně, jednej lokálně.“

Neobáváte se, že budete muset vegetační pytle za pár let vyměnit za jiné řešení?

Každý materiál podléhá opotřebení, u vegetačních pytlů udává výrobce životnost nejméně 50 let, což považuji za dostatečné. Samozřejmě se musí dávat pozor na mechanické poškození. Na údržbu zeleně není možné v tomto případě použít například křovinořez. A pokud by k tomu přece jen došlo a jeden z pytlů se úplně protrhnul, je možné ho vyjmout a vyměnit za nový, nepoškozený.

Plánujete využít vegetační pytle i jinde ve vesnici?

V současné době řešíme projekt na revitalizaci malého obecního rybníka. Zvažujeme, zda nevyužít vegetační pytle na zpevnění jeho břehů. Nicméně tohle řešení se stále ještě konzultuje s odborníky, tak uvidíme, jak to dopadne.

A co nějaký další podobný systém?

Snad jako každá obec řešíme nedostatek parkovacích míst. Pro zpevnění těchto ploch bych velice rád použil zasakovací rošty. Protiargumentem však bylo, že to parkoviště bude nejspíše hodně používané a tráva by tam možná příliš nerostla. Ale určitě bychom zatravňovací dlažbu chtěli umístit v jiné lokalitě. Pár občanů vesnice si ji pořídilo na svůj vlastní pozemek.

Na fotky z realizace pokládky zatravňovací dlažby se můžete podívat v galerii.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Dům na klíč s kuchyní do L, spíží a dvěma koupelnami za 3 miliony Kč

Jak vás napadly právě zatravňovací rošty?

Těch důvodu je více. Především se mi líbí, že u zasakovacích roštů není třeba dělat hlubokou podkladovou vrstvu. I když jsou rošty relativně velké, lehce se s nimi pracuje a je tam vůle, která umožňuje snadno kopírovat terén. Je to dáno i tím, že rošty nejsou nijak zvlášť těžké a není to taková dřina jako například pokládka betonových tvárnic. Proto je také celá realizace velmi rychlá. Dalším benefitem je samozřejmě estetická stránka, především jakmile dlažba proroste trávou. Travnatá plocha se nerozpálí tak rychle jako klasický beton, a nevznikají tak v obci tepelné ostrovy.

Děkujeme za rozhovor, budeme vám fandit v dalších projektech.

Také děkuji.