Zakáže skutečně Evropská unie kotle a kamna na dřevo?

Zákaz spalování dřeva v kotlích a kamnech se začíná diskutovat v médiích i na sociálních sítích. Studie z Velké Británie a Řecka dokládají, že spalování dřeva je údajně extrémně emisní, a bojovníci proti vytápění dřevem tvrdí, že teorie o ekologickém vytápění touto biomasou je zastaralá. Tlak na ekologii a nízkoemisní zdroje energie narůstá a zákonodárci na ně začínají reagovat. Jak to tedy skutečně je se zákazem spalování dřeva v kotlích a kamnech?

VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

i Foto: Lucia van Middendorp a wikipedia.org

Vědci z Řecka a Velké Británie potvrzují extrémní množství emisí a jemného prachu

Tímto způsobem byly interpretovány závěry dvou publikací, které zahýbaly éterem v posledních měsících. Některé titulky internetových médií s odkazem na provedená měření hlásaly, že zákaz je téměř na spadnutí. Měření dokládala, že spalováním palivového dřeva vznikají extrémní emisní hodnoty a vysoké koncentrace jemného prachu.

Zde je nutné se malinko pozastavit. Známá zásada praví, že korelace není kauzalita. Každý tým výzkumníků dospěl k trochu jiným závěrům a zaměřil se na trochu jinou problematiku. Přesný rozbor jednotlivých studií zde nebudeme dopodrobna popisovat. Nicméně pro lepší představu zde shrneme alespoň to hlavní.

Britové doplácí na kouřící kamna. Hrozí jim i zákaz topení dřevem!

Tým britských vědců měřil hodnoty emisí u otevřených krbů a starých kamen, které se na území Anglie stále ve velkém používají. Angličané jsou prostě doboví a k moderním zařízením se moc nehlásí. Otevřená ohniště krbů dosahují takřka minimální účinnosti spalování a jejich topeniště není uzpůsobeno tomu, aby docházelo k „vypalování“ emisí. Jednoduše řečeno, měřeny byly diametrálně odlišné typy krbů a kamen, než nabízí současný trh.

Aktuální cenové srovnání krbů a kamen naleznete např. zde.

Studie z Řecka se zase spíše zaměřila na koncentraci částic jemného prachu PM. Její obsah se však více zaměřoval na vznik požárů z těchto částic, protože ty jsou zde velmi časté.

Fotogalerie:

i Foto: Lucia van Middendorp a wikipedia.org, ADMD, Michal B. (se souhlasem majitele stavby)

Dřevo produkuje více CO₂než uhlí

Možná vám to připadá úsměvné, ale jedná se o argument bojovníků proti spalování biomasy. Ti své tvrzení staví na tom, že dřevo během svého růstu absorbuje CO₂, které ukládá do dřevní hmoty, ale spálením dřeva se stejné množství uvolní do vzduchu. V případě, že bychom opravdu spálili kompletně celý strom, je toto tvrzení pravdivé. Z celkového objemu vytěžené dřevní hmoty ale tvoří více než 30 % dřeva na jednom hektaru lesa kořeny, větve a pařezy, které v lese zůstávají.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Bungalov na klíč (63 m2) za dostupnou cenu je navržený přesně pro seniory

Zhruba 60 % dřevní hmoty je vytěženo pro průmyslové využití. Palivové dřevo jako takové, tvoří z tohoto objemu pouhých 15 % a vzniká jako zbytkový produkt. Přesněji řečeno, je to tak trochu odpad, který se nehodí pro další průmyslové zpracování. Na každý hektar se počítá s průměrným ročním přírůstkem dřevní hmoty přibližně 7 m³. V Česku proces těžby dřeva podléhá přísným normám a regulím, tak aby, laicky řečeno, nebyly lesy vytěženy.

Emise ze spalování dřeva prý zamořují Česko. Máme se obávat?

Přestože nové kotle a krbová kamna musí splňovat přísné emisní limity, mnoho domácností stále využívá starší zařízení. Je proto nasnadě otázka, jaký vliv má tento provoz na kvalitu ovzduší v topné sezóně. Dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je v Česku podíl na emisích prachových částic PM_2,5 přibližně 70 %. Emisní limity Evropské unie se nám daří plnit na 99,9 % území.

Větší vliv než topení dřevem mají na tyto hodnoty spíše staré kotle spalující uhlí. Pro představu, odhořívací kotel na uhlí dokáže za jednu topnou sezónu vyprodukovat cca 25 kg prachových částic PM_2,5. Běžná kamna na palivové dřevo vyprodukují přibližně 10 kg a zplyňovací kotel na palivové dřevo cca 2 kg. Topení dřevem tak násobně méně zatěžuje okolí prachovými částicemi. Do budoucna by se tyto hodnoty měly ještě zlepšit se zákazem kotlů na uhlí.

Zkratka PM (překlad: particular matter – částicová hmota), nazývána jako suspendovaná částice, představuje směs různorodých částic pevného a kapalného skupenství suspendovaných v ovzduší. V běžné řeči se pro ně využívá termín prachové částice. Číselná hodnota u označení PM definuje prahovou hodnotu jejich maximálního aerodynamického průměru, tj. PM_2,5= 2,5 µm aerodynamický průměr atd.

Evropská unie a zákaz spalování biomasy

Eskalace informací, že se EU chystá omezit, ne-li zakázat, spalování palivového dřeva, spadá zcela jednoznačně do kategorie fakenews. Dlouhodobá politika Evropské unie podporuje energetické využívání biomasy (do které spadá i palivové dřevo). Nárůst využívání biomasy v posledních 20 letech je znatelný i v průmyslovém odvětví, například využití spalování rostlinné biomasy v elektrárnách nebo dřevní štěpky s teplárnách. Tyto zdroje teď efektivně nahrazují uhlí, od kterého se kvůli ekologičnosti pomalu upouští. Není proto pravděpodobné, že by v nejbližších letech došlo k otočení tohoto statusu o 180 °, a tedy k absolutnímu zákazu spalování biomasy včetně dřeva.