Nejvýše položená dřevostavba v Česku je inspirovaná polárními stanicemi

Stavba inspirovaná výzkumnými stanicemi v Grónsku

Unikátní stavba má užitnou plochu 113 m² a obestavěný prostor 690 m³. Vznikla na základech původní České boudy a využívá také její sklepy. S tvarem to už bylo složitější a architekti dlouho přemýšleli, jaký zvolit. Nakonec se inspirovali výzkumnickými stanicemi polárníků v Grónsku, kde prý panuje podobné klima jako na Sněžce, a zvolili plochou střechu.

Fotogalerie:

i Foto: Milan Blaha, Kateřina Petríková

„Při extrémně silném větru je totiž často voda hnána i vzhůru po šikmé střeše a tím mizí hlavní fyzikální důvod pro šikmou střechu. Naše rozhodnutí pro plochou střechu má velmi racionální důvody. Na ploché střeše silný vítr bez překážek odfoukává sníh. To je pro polohu s extrémním spadem sněhu důležité,“ uvádějí architekti v autorské zprávě.

Prohlédněte si Poštovnu Anežku podrobně v naší fotogalerii.

Dřevo na prvním místě

O materiálech nám toho více prozradila provozovatelka a majitelka Poštovny Daniela Maixnerová. „Každý návštěvník na první pohled pozná, že Poštovna je téměř celá jen ze dřeva. Dalším materiálem, který ale pohledově není nijak dominantní, je ocel, která tvoří výztuž budovy. Třetím materiálem je sklo, které tvoří výplně celého dřevěného opláštění,“ vysvětluje majitelka. Strohý vzhled Poštovně navíc dodává jistý pocit splynutí s okolní krajinou, který ještě umocňuje právě použití dřeva jako dominantního materiálu.

Důležité je ještě zmínit, že Poštovna je jednoznačně nejvíce zatěžovaná stavba povětrnostními vlivy v ČR, což také hrálo velkou roli při její konstrukci.

Interiér Poštovny

Interiér samotné stavby nám rovněž podrobně popsala paní Maixnerová. „Poštovna je rozdělena na dvě samostatné části. Tou první je část přístupná veřejnosti, která sestává z předsíně, ze které vstupujete do chodby. Ta slouží jako výkladní skříň pro ukázku nabízeného zboží – po průchodu uličkou se dostáváte do prostoru určeného pro posezení. Z tohoto prostoru vede východ na venkovní terasu, je také ale možné vyjít točitými schody ve věži Poštovny na vyhlídkovou terasu na střeše,“ popisuje vnitřní dispozice a dodává, že uvnitř museli provést i drobné úpravy, aby tok návštěvníku poslali jen jedním směrem, na což se nemyslelo v původní koncepci.

„Druhá část je neveřejná a je umístěna v bývalých sklepech České boudy. Je tvořena chodbou, na které navazují tři prostory sloužící jako zázemí a sklady. Obě části jsou propojeny mlynářskými schody,“ dodává. A i když má Poštovna dostatečné zázemí pro obsluhu, většinou se zaměstnanci na noc vrací dolů do údolí, kde je přeci jen větší komfort.

A čím je Poštovna unikátní?

Poštovna je nejvýše umístěným poštovním úřadem a má tedy své vlastní razítko se Sněžkou a vlastním PSČ. Najdete zde pohlednice unikátně nafocené majiteli, které jinde v Krkonoších nekoupíte. Dát si tu můžete malé občerstvení nebo si koupit nesmeky pro případný náročný sestup.

Jedinečnost Poštovně zaručuje její umístění. „Unikátní je ale také její opláštění z dřevěných lamel, které se hydraulikou otevírají a tvoří z budovy prosvětlený prostor, nebo naopak zavírají, a budova se tak stává odolnější vůči větru a mrazu,“ dodává ještě na závěr paní Maixnerová. Prohlédněte si tuto výjimečnou konstrukci ve fotogalerii.

Proč Anežka?

Architekti připravili celkem 9 návrhů, z nichž každý nesl ženské jméno začínající na A. Vítězným se nakonec stal návrh Anežka a Poštovna si tak jméno ponechala dodnes. Od svého dokončení v roce 2007 je v podstatě nepřetržitě v provozu.

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.