HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Jak se projeví klimatické změny na skladbu dřevin v našich lesích

Jak reagovat na klimatické změny, kterým aktuálně čelí středoevropské lesy a dřevařský průmysl? Na to se zaměří nový výzkum pod taktovkou brněnských vědců z Mendelovy univerzity v Brně. Společně s dalšími evropskými špičkami v oboru se zaměří na to, jak se projeví klimatické změny na skladbu dřevin v našich lesích, a dále také na výzkum méně častých dřevin a jejich využití v praxi, aby do budoucna struktura evropských lesů odrážela požadavky trhu na dostatečnou produkci a kvalitu dřeva.



Síly spojí 5 evropských zemí

Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou koordinovat evropský projekt ASFORCLIC (Adaptation strategies in forestry under global climate change impact). Hlavním tématem projektu je multioborový výzkum méně častých lesních dřevin a jejich možné užití v praxi. Projekt rovněž sehraje významnou roli při zlepšování výzkumného a inovačního profilu fakulty a napomůže vytváření nových výzkumných aliancí. Vědci z LDF budou koordinovat celkem sedm institucí z Rakouska, Německa, Slovinska a Švédska. Projekt odstartoval v lednu 2021.

Mohlo by vás zajímat: Co bude po smrku? Která dřevina ho může v českých lesích nahradit?

Tři oblasti výzkumu

Projekt je rozčleněný na tři pracovní skupiny – lesnictví, vlastnosti dřeva a jeho aplikace a bioekonomika a politika. „První pracovní skupina se zaměřuje na dopad měnícího se životního prostředí na lesní dřeviny a strukturu lesů a rovněž si klade za cíl analyzovat různé adaptační strategie. Druhá studuje využití dřeva z méně často využívaných dřevin a možnosti modifikace vlastností. Třetí pracovní skupina analyzuje ekonomická hlediska využití dřevní hmoty a zaměřuje se rovněž na politiky, které mohou podpořit různé adaptační strategie,“ uvedl Vladimír Gryc z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.

Jak se projeví klimatické změny na skladbu dřevin v našich lesích

Dopady klimatické změny na lesy povedou v dlouhodobém horizontu ke změně dřevinné skladby a tím i ke zvýšení dostupnosti dříve ekonomicky ne zcela plně využívaných dřevin. Tuto dřevní hmotu je třeba adekvátně zpracovat, aby ji bylo možné využít při vývoji nových produktů. Transformace a stabilizace lesů zejména v souvislosti s měnícími se environmentálními faktory ovlivňující jejich zdravotní stav a také kvantitu a kvalitu dřeva je velmi aktuální téma.

Syntézou stávajících znalostí může projekt napomoci při hledání adekvátní reakce na rychlé a bezprecedentní změny, kterým aktuálně čelí středoevropské lesy a dřevařský průmysl. Významnou roli při aplikaci závěrů z jednotlivých výzkumných skupin sehraje Školní lesní podniku Masarykův les v Křtiny, na jehož území budou výsledky analýz vědci ověřovat.

Lesy, které odrážejí požadavky trhu

Směrem k odborné veřejnosti se tým dále zaměří na otázky diverzifikace stanovišť, obecné klimatické parametry ovlivňující limity dostupnosti vody a opatření a strategie pro přizpůsobení lesního hospodářství klimatickým změnám. Dále bude projekt ASFORCLIC pokrývat dopady klimatické změny na tvorbu dřeva a jeho vlastnosti s cílem definovat účinek na budoucí výrobky ze dřeva. Zlepšení struktury evropských lesů odrážející požadavky trhu na dostatečnou produkci a kvalitu dřeva a modelům pro různé dřeviny určené k pěstování ve vztahu k jejich ekonomickému využití a zdravotnímu stavu je dalším významným výzkumným tématem zahrnutým do projektu.

Výzkum spojil špičky v oboru

Instituce zapojené do aktivit financovaných Evropskou unií v rámci výzvy H2020 představují špičky ve svých oblastech a disponují jedinečným přístrojovým a dalším vybavením. „ASFORCLIC uspěl v konkurenci 439 projektových návrhů předložených ve výzvě Twinning rámcového programu Horizont 2020,“ uzavírá Vladimír Gryc.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Vydáno dne:
09.04.2021

Photocredit: Pixabay

3

Na co a jak se využívá smrk ztepilý?

Kde použít smrkové dřevo, jaké má vlastnosti a kolik smrků u nás roste?

Fasádní palubky: Modřín, smrk nebo tropické dřevo?

Jaké dřevo je na fasádní palubky nejlepší? Jaké máte možnosti?

Asijské dřevostavby: místo smrku používají bambus a sluší jim to

Jak staví dřevostavby v Asii? Z bambusu, prohlédněte si je ve fotogalerii.

Lze rozeznat dřevo z nelegální těžby? Pomocí DNA stromů

Vědci umí zjistit původ stromů dovážených z deštných pralesů, a pomáhají tak usvědčit nelegální těžaře. Tím zabraňují masivnímu kácení pralesa a chrání mimo jiné naše ovzduší. Jaká je situace v českém lese?

Kůrovec ničí české lesy. Ohrožuje i dřevěné stavby?

Kůrovec se zabydlel v českých lesích a zdá se, že je nehodlá opustit. Kdo je kůrovec a zda může napadnou i postavené dřevostavby se dozvíte v článku.

Nahradí bambus smrkové dřevo i v Česku? Mýty a fakta o exotické stavební lahůdce.

Znáte stavby z bambusu? Materiál vyroste za 3 roky, je pevnější než beton a uhrane vás svou exotickou estetikou. Přečtěte si víc!

Nejslavnější filmové lesy: Kde se natáčely Hvězdné války či Predátor?

Hollywood si umí přírodní kulisy pro natáčení dobře vybrat. Které lesy se díky nim změnily na Antarktidu nebo mimozemskou planetu?

Co bude po smrku? Která dřevina ho může v českých lesích nahradit?

Situace v našich lesích nevypadá pro smrk příznivě. Napadlo vás někdy, že by ho mohla nejen v lesích, ale i ve stavebnictví nahradit jiná dřevina?

Dětské hřiště uprostřed velkoměsta, které si samo vyrobí čisté mikroklima

V dnešním článku vám ukážeme objekt, který pomáhá řešit potíže se znečištěným ovzduším. Je ze dřeva, membrány ETFE a zelených řas.