Lidé používají do staveb materiály se škodlivými látkami. Zkušený tesař upozorňuje na nebezpečí

Syndrom nemocných budov (SBS)

Už jste navštívili svého projektanta? A mluvil s vámi o materiálech, které budou zabudovány do vašich domů? Zmínil se jen o barvě a ceně nebo jste dostali i informace o VOC (nebezpečné těkavé organické látky), ekologii, udržitelnosti, uhlíkové zátěži, případně budoucí recyklaci? Přečtěte si důležité informace, které vám s velkou pravděpodobností nikdo neřekne. V rozhovoru pan Jaroslav upozorňuje na syndrom nemocných budov. Přivítal nás také ve svém krásném domě u Českého ráje, který tímto syndromem rozhodně netrpí. Jeho překrásnou dřevostavbu a pár dobrých konkrétních tipů si prohlédněte ve fotogalerii.

Při výběru materiálů pro výstavbu budov je důležité dbát na to, aby byly co nejméně znečišťující a naopak co nejvíce šetrné nejen k životnímu prostředí, ale především k našemu zdraví. Materiály, které se v současné době používají, však bohužel často obsahují nebezpečné chemikálie. Mezi tyto nebezpečné těkavé látky patří např.:

• benzen,
• ethylbenzen,
• fenoly,
• formaldehyd,
• methan,
• naftalen,
• styren,
• toluen,
• vinylchlorid.

Chemikálie spojované s SBS jsou spjaté s těkavými látkami uvolňujícími se ze zabudovaných materiálů v domě. Mohou být emitovány také krátkodobě běžnými činnostmi jako malováním či natíráním stěn.

90 % času trávíme uvnitř budov. Měli bychom se tomu přizpůsobit

Syndrom nemocných budov (SBS = Sick Building Syndrome) je stav, kdy lidé, kteří tráví čas v uzavřených prostorách, zažívají různé zdravotní problémy:

• bolesti hlavy,
• podráždění očí a nosu,
• únava a nevolnost.

Tento syndrom je způsoben několika faktory, zejména špatnou ventilací a nedostatečným přísunem čerstvého vzduchu, přítomností nebezpečných látek v ovzduší, nadměrnou vlhkostí nebo nedostatečným množstvím přirozeného světla.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Záporné vzdušné ionty

Lépe se nám spí a usíná na venkovském nebo horském „čerstvém vzduchu“, než v městském bytě. Říkalo se, že je tam prostě víc kyslíku. Pravdou je, že za to mohou za to záporné vzdušné ionty, tedy ionty kyslíku a vodní páry.

Byť mohou znít záporné vzdušné ionty negativně, jsou pro lidský organismus velmi pozitivní a prospěšné. Koncentrace záporných vzdušných iontů je v různých oblastech následovná:

• města, budovy, kanceláře a byty: 800 i- /cm³ (pod doporučenou úrovní);
• na horách, u moře: 5 000 i- /cm³;
• v jeskyních a u vodopádů: 50 000 i- /cm³;
• po bouřce: 100 000 i- /cm³.

Špatný vliv na ionizaci vzduchu má např. železobetonové zdivo či panelové domy. Naopak vhodné jsou přírodní materiály (dřevo a cihla). Další negativní vlivy má kouření, pobyt více lidí v nevětraném prostoru, klimatizace, použití velkého množství počítačů, televizí a zářivek.

Co je řešením? Časté větrání a dostatečný přísun čerstvého vzduchu, použití přírodních materiálů v interiéru, může pomoci také fontánka s tekoucí vodou nebo ionizátor vzduchu.

Nadměrná vlhkost a plísně

Doporučená vlhkost v interiéru je 45–60 % v zimním a 40–55 % v letním období. Vždy by se zkrátka mělo jednat o rozmezí 40–60 %. Zvýšená vlhkost vzduchu v interiéru má negativní dopad na lidské zdraví, může vést k tvorbě plísní a dalších problémů.

Člověk denně vyprodukuje zhruba litr vody dýcháním. Další vodní páry vznikají při vaření, hygieně, při praní a podobně. Můžeme si to u čtyřčlenné rodiny představit jako kyblík vody v podobě vzdušné vlhkosti. Tato vlhkost musí být nějakým způsobem odvedena pryč. Plísně totiž vznikají v prostoru s vlhkostí nad 60 % a teplotou 23 °C, čehož je v moderním domě velmi jednoduché dosáhnout.

Jak předcházet plísním? Snížit nadměrnou vlhkost v domě lze kvalitním větráním, moderní alternativou je i systém řízeného větrání vzduchu. Samotné topení v krbových kamnech je také určitě lepší než nízkoteplotní vytápění tepelným čerpadlem.

Jak předcházet rizikům syndromu nemocných budov? 

Předcházet SBS lze dodržováním těchto bodů:

• volbou přírodních materiálů;
• pravidelným větráním a zajištěním dostatečné výměny čerstvého vzduchu;
• dostatkem denního světla;
• minimalizováním použití chemikálií při čištění a údržbě budov;
• používáním ekologických prostředků;
• volbou materiálů, které jsou odolné proti plísním a bakteriím;
• sledováním vlhkosti v interiéru.

„Doslova mě děsí výsledky naměřené odborníky,“ varuje zkušený tesař z Turnova před účinky VOC v novostavbách

Syndrom nemocných budov v závislosti na normách

Chemikálie vznikají při výrobě, jsou nezbytnou součástí stavebních materiálů a zajišťují, aby vůbec držely pohromadě, měly deklarovanou životnost, stálobarevnost, nehořlavost, otěruvzdornost a další mechanické vlastnosti. Samotné množství pak záleží na výrobci. Je potřeba si uvědomit, že veškeré výrobky splňují normu. Bohužel ale fakt, že materiál splňuje normu nebo má certifikát, vůbec neznamená, že je škodlivost pro lidský organizmus rovna nule. Znamená jen to, že je do jisté míry škodlivost tolerována. Jenže v domácnosti se takových „tolerovaných“ škodlivých prvků mohou sejít desítky...

Velice děkujeme Jaroslavovi za mnoho užitečných informací o problematice syndromu nemocných budov. Doufáme, že pro vás budou přínosné.