HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Co bude po smrku? Která dřevina ho může v českých lesích nahradit?

Smrk je naše „dřevěné zlato“. A to oprávněně. Roste rychle, rovně a do výšky a nabízí skvělé fyzikálně-mechanické vlastnosti. Veškerý průmysl je přizpůsobený na jeho zpracování. Dokonce jsme se naučili, jak ještě vylepšovat jeho vlastnosti a jak ho chránit před škůdci a degradací. Smrk je zkrátka králem našich lesů i dřevozpracujícího průmyslu. Nebo spíše byl.


Bukový les
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Situace se v posledních letech mění. Smrkové monokultury, které se v minulosti vysazovaly, špatně snáší dnešní změny klimatu. Je velké sucho, stromy jsou oslabené a pak snadněji napadnutelné škůdci. Tato situace bohužel vygradovala v katastrofální stav smrkových porostů v Česku. Je tedy téměř jisté, že smrkové dřevo bude do budoucna citelně méně dostupné nežli dnes. Má to nějaké řešení?

Fotogalerie:

Ano, samozřejmě. Protože „Kde je vůle, tam je i cesta“. Možná se budeme muset od smrku odklonit, předat „vládu“ v našich lesích jiné dřevině. Nebo možná ještě lépe – moudře ji rozdělit.

Co by mohlo smrk nahradit?

Tématikou možného využití jiných dřevin konkrétně ve stavebnictví se zabývá Ing. Eva Šuhajdová, která působí na Fakultě stavební VUT v Brně. Na setkání nositelů značky Dřevo je cesta, kterou pořádala Nadace dřevo pro život, přednášela o výsledcích svého výzkumu. Ten se týká zkoumání dřevin, které by mohly smrk ve stavebnictví potenciálně nahradit. Prvním krokem je samozřejmě zajištění dostatečného množství takových „alternativních“ dřevin v našich lesích.

Skladba českých lesů – současná

Nejdříve se podívejme na aktuální situaci v českých lesích. Jsou tvořeny převážně jehličnatými porosty, což je důsledek vysazování smrkových a borových monokultur v minulých stoletích, a to především kvůli zvýšené poptávce po dřevu jako hlavním zdroji energie.

Tyto typy stejnověkých a jednodruhových lesů jsou zbaveny různorodosti a dochází v nich k degradaci lesa i biodiverzity ekosystémů. To znamená, že mnohem snadněji podléhají mrazu, suchu, vichřicím či škůdcům.

Pozitivní zpráva je, že podíl smrku v českých lesích stabilně klesá a naopak podíl listnáčů pozvolna narůstá. Skladba lesů se tak postupně mění ve prospěch smíšených porostů, které jsou více odolné vůči nepříznivým vlivům.

Skladba českých lesů – přirozená

V přirozené skladbě lesů v ČR převažují v nižších nadmořských výškách dubové a habrové lesy, které dále přecházejí v bukové a jedlové. Smrkové porosty převažují až v nejvyšších polohách. Buk, dub a jedle patří mezi dřeviny, které jsou pro lesní ekosystém velice důležité. Podílejí se na zlepšování vodního režimu, vytvářejí příznivější mikroklima a snižují náchylnost porostů ke kalamitám způsobeným škůdci. Tyto dřeviny tak významně přispívají k udržení stability lesa.

Skladba českých lesů – v budoucnu

Existují doporučené hodnoty pro skladbu budoucích lesů, které jsou jakýmsi kompromisem mezi hodnotami přirozené a současné (hospodářsky zaměřené) skladby lesů. Tento „koktejl“ dřevin by se měl v našich lesích v budoucnu vyskytovat, což by mělo pochopitelně vést ke zvýšení diverzity lesních porostů. Můžeme očekávat další nárůst zastoupení listnatých dřevin (zejména buku), pokles nabídky slabšího jehličnatého dříví (borovice a zejména smrku – naší hlavní hospodářské dřeviny), a to v řádu několika budoucích desetiletí.

Současná, přirozená a doporučená skladba lesů

Současná, přirozená a doporučená skladba lesa v procentech:


Zdroj: Informační systém statistiky a reportingu, Ministerstvo životního prostředí, Indikátory zprávy o životním prostředí

Jak je vidět z tabulky, v našich lesích by se v budoucnu měl z listnatých dřevin vystkytovat ve větší míře buk, dub i další listnáče, jako např. habr či javor. 

Smrk a jeho alternativy

A teď zpátky ke stavebnictví. Které u nás dostupné dřeviny můžeme potenciálně využít pro stavební účely? Níže jsou uvedeny vlastnosti některých našich dřevin v porovnání se smrkem.

Smrk

  • Příznivé vlastnosti: Je měkký, dobře opracovatelný, pevný, pružný, lehký (470 kg/m3), málo se bortí a sesychá, v suchu je trvanlivý.
  • Nepříznivé vlastnosti: Ve vlhku rychle hnije, je lákavý pro dřevokazné houby a hmyz (nutná ochrana dřeva).
  • Použití: Mnohostranné – ve stavebnictví se využívá na všechny typy dřevěných konstrukcí.
  • Dostupnost: Stavební smrkové řezivo je výborně dostupné u všech výrobců v ČR.

Mohlo by vás zajímat: Na co a jak se využívá smrk ztepilý?

Jedle

  • Příznivé vlastnosti: Je měkká a poměrně pružná, dobře se opracovává (ale hůře než smrk), má pravidlený růst.
  • Nepříznivé vlastnosti: Je méně trvanlivá kvůli menšímu obsahu pryskyřice. Sesychá více než smrk, časem šediví až černá, častěji se u ní vyskytují vady jako odlupčivost letokruhů či vypadávající suky.
  • Použití: Podobné jako u smrku, dále na vodní stavby, výrobu šindelů, sudů atp.

Borovice

  • Příznivé vlastnosti: Měkké dřevo odolné proti vlhkosti.
  • Nepříznivé vlastnosti: Při opracování silně zanáší nástroje pryskyřicí, hůře se moří, natírá i lepí. Je křehčí a méně pružná než smrk (nedoporučuje se na ohýbané prvky). Velké suky časem vypadávají.
  • Použití: Okna, dveře, nábytek, terasy, obklady, podlahy, řezbářství.

Buk

  • Příznivé vlastnosti: Husté, stejnorodé, pevné a pružné dřevo. Dobře se obrábí, moří a lepí.
  • Nepříznivé vlastnosti: Tvrdé, těžké a ne příliš trvanlivé (špatně odolává vlhkosti a houbám). Hodně sesychá a bortí se.
  • Použití: Dýhy, překližky, parkety, nábytek, železniční pražce.
  • Dostupnost: Momentálně minimální, spíše jako truhlářské řezivo.

Dub

  • Příznivé vlastnosti: Je velmi pevný v tlaku a tahu, je pružný, trvanlivý, dobře se lepí a moří. Výborně odolává povětrnostním vlivům a je dobře odolný vůči ohni.
  • Nepříznivé vlastnosti: Je tvrdý a těžký.
  • Použití: Vodní stavby, podlahy, terasy, schody.
  • Dostupnost: Stavební řezivo je méně dostupné, ale na trhu se objevuje. Cena je zhruba osminásobně vyšší než u smrku. Častěji je dub nabízený jako truhlářské řezivo.

Habr

  • Příznivé vlastnosti: Dobře se ohýbá.
  • Nepříznivé vlastnosti: Hůře se suší, je méně trvanlivý a má vysokou hmotnost.
  • Použití: Ve stavebnictví okrajově, používá se spíše na výrobu ručních nástrojů, sportovních potřeb a hudebních nástrojů.

Javor

  • Příznivé vlastnosti: Dobře se suší, opracovává i impregnuje.
  • Nepříznivé vlastnosti: Je méně trvanlivý.
  • Použití: Nábytek, dýhy, řezbářství.

Mohlo by vás zajímat: Mechanické vlastnosti dřeva domácích dřevin

Porovnání listnatých dřevin jako alternativ smrku

Při výzkumu srovnávala paní Ing. Šuhajdová jednotlivé vlastnosti smrku s ostatními dřevinami.

Posuzovaná kritéria

  • Pevnost v ohybu a v tlaku, modul pružnosti v ohybu – Mechanické vlastnosti důležité pro použití dřeva ve stavebnictví.
  • Objemová hmotnost (hustota) – Pro snadnější manipulaci se stavebními prvky je výhodnější, pokud má dřevo nižší hmotnost. Na druhou stranu se zvětšováním objemové hmotnosti se zlepšují nejen mechanické vlastnosti dřeva, ale dřevo má i vyšší biologickou odolnost. Pro stavební prvky je vhodné najít optimální průnik těchto vlastností.
  • Sesychání a borcení – Sesychání je zmenšování rozměrů dřeva způsobené snižováním jeho vlhkosti. Dřevo je anizotropní materiál, ve kterém se tyto změny vlhkosti projevují v různých směrech rozdlílně, čímž dochází k tvarovým změnám. Pro použití ve stavebních prvcích jsou samozřejmě žádoucí co nejmenší tvarové změny ve dřevě.
  • Výskyt suků a rovnovláknitost – Ideální je rovné dřevo bez vad.
  • Opracovatelnost a tvrdost dřeva – Měkké dřevo se snáze opracovává, tvrdé dřevo je zase trvanlivější. Měkké dřevo má většina našich jehličnanů a také některé listnaté stromy (lípa, topol nebo vrba). Opět platí, že stavební řezivo by mělo být dobře opracovatelné a mít i dobrou trvanlivost.
  • Nárůst porostní plochy dřeviny – Pro zajištění dostatku zdroje dřeva. S čímž samozřejmě souvisí i budoucí cena řeziva, protože pokud bude buku dostatek, ale nikdo nebude vědět, co s ním, bude jeho cena rychle klesat. Stejně tak pokud smrk nebude dostupný, bude mnohem dražší než nyní.

Výsledný pavoukový graf 


Autor grafu: Ing. Eva Šuhajdová

Buk místo smrku?

Na pavoukového grafu, který posuzoval kritéria vlastností různých listnatých dřevin, zaujmul největší plochu buk. Je tedy nejlepším kandidátem na zastoupení smrku?

„Potenciál bukového dřeva není zanedbatelný. Jeho nepříznivé vlastnosti lze relativně dobře eliminovat v lepených a křížem vrstvených dřevěných elementech. Je tedy pravděpodobné, že se bukové dřevo stane konstrukčním materiálem budoucnosti,“ říká Šuhajdová.

Bukové dřevo v českém stavebnictví

Historie

Spíše se nejdříve podívejme do historie. Už v minulosti se totiž listnaté dřevo využívalo zcela běžně pro stavební účely (a to nejen na našem území), především proto, že bylo dobře dostupné. Listnaté dřeviny se využívaly v lidové architektuře při stavbě roubenek (oblast Bílých Karpat, Hané a středního Polabí) a hrázděných staveb (severozápadní Čechy). Stavebním materiálem bývalo dřevo buku nebo dubu z dané lokality, někdy se kombinovalo s dalšími nehořlavými materiály (hlínou či kamenem). Například v Moravských Kopanicích se dodnes nachází roubená stodola postavená z bukového dřeva. Další historické stavby si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.


Historická roubenka z listnatého dřeva v obci Vinice, okres Městec Králové, autor: Martin Čerňanský (Lidová architektura)

Budoucnost

V dnešní době má listnaté dřevo velký potenciál pro využití ve stavebním průmyslu, a to především v těchto formách:

  • výrobky na bázi dřeva (OSB desky, překližky, vrstvené dřevo LVL, I nosníky atp.),
  • výrobky z masivního dřeva pro nenosné konstrukce (obklady, fasády, podlahy),
  • výrobky z masivního dřeva pro nosné konstrukce (konstrukční řezivo, lepené lamelové dřevo, KVH hranoly, CLT desky atp.),
  • výrobky ze dřeva s modifikovanými vlastnostmi (upraveno teplem, tlakem apod.).

Lepené dřevo se zdá být optimálním řešením

Velmi vhodné se zdá využití listnáčů na lepené prvky, ve kterých se eliminují negativní vlastnosti rostlého dřeva (borcení, trhliny, omezená délka). Lepené dřevo má řadu dalších výhod, například statickou spolehlivost, lepší poměr mezi hmotností a únosností, rychlou montáž. Listnaté dřevo se zkrátka zdá být vysoce výkonným materiálem budoucnosti s výbornými mechanickými vlastnostmi.


Bukové elementy z lepeného dřeva, autor: Hess Timber

Připravenost na zpracování buku v Česku

České dřevozpracující podniky jsou aktuálně většinově zaměřeny na zpracování smrkového dřeva, bukové stavební řezivo není v nabídce našeho trhu vůbec. Firmy nemají technologie na zpracování jiných dřevin ve větším množství. Bylo by zapotřebí vytvořit nové výrobní linky, které by zpracovávaly buk žádoucím způsobem, protože každá dřevina má jiné požadavky.

Například při zpracování bukových BSH hranolů je zapotřebí jiného lisovacího tlaku než u smrku, u zubovitých spojů je zase potřeba tvořit větší zuby atd. Navíc pro listnaté dřeviny zatím ani neexistují české normy, které by definovaly požadavky na jejich kvalitu. To je jedna ze zásadních překážek dalšího rozvoje tohoto trhu. Český průmysl tedy v tuto chvíli není zatím na zpracování buku či jiných listnáčů připravený. Ale snad se dočkáme změny.

„Připravenost na změnu nabídky dřevní suroviny v ČR dosud není velká, a to jak v dřevozpracujícím, tak i ve stavebním průmyslu. Změny ve skladbě porostů současně probíhají i v ostatních zemích střední Evropy, zejména v zemích západně od České republiky je téma využití listnatých dřevin již několik let velice aktuální,“ dodává Šuhajdová.

Inspirace ze zahraničí

Dobré příklady s výrobou nosných prvků z tvrdého listnatého dřeva nabízí například Itálie, Velká Británie či Švýcarsko, kde se využívá zejména jasan a buk, ale i dub a akát. Z lepených dřevěných prvků listnatých dřevin byla v Evropě postavena už sportovní hala, hotel, parkovací dům i zastřešení nádvoří Porta Nuova Garibaldi v Miláně. Ve světě to zašlo ještě dál. V Muscatu, hlavním městě Ománu, bylo postaveno německou firmou Hess Timber letiště z bukového lepeného dřeva. Stropní konstrukce z bukových lepených elementů vytváří zavěšený strop celého letište. Buk pochází z evropských lesů a na stavbu se využilo 717 m3 lepeného lamelového bukového dřeva. Prohlédněte si ho společně s dalšími ukázkami v naší fotogalerii.


Muscat Airport z bukového lamelového dřeva, autor: James Vasanth

Smrk a buk – ideální pár?

Smrk a buk je navíc podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti vhodný pár pro naše smíšené lesy, protože mají odlišné ekologické nároky a odlišnou strukturu kořenového systému. Vzájemně se tak doplňují ve využití růstového prostoru a zdrojů prostředí.

Na evropském trhu se vyrábí dokonce už i hybridní dřevěné kompozitní prvky, které v sobě spojují dvě dřeviny – v tomto případě konkrétně smrk a buk. Třeba je právě toto cesta budoucího udržitelného stavebnictví.


Hybridní lepený prvek ze dřeva smrku a buku, autor: Hess Timber

Má bukové dřevo budoucnost v českém stavebnictví?

Na smrk jsme si už tak nějak zvykli. Jestli ho bude opravdu významný nedostatek do budoucna, jestli bude potřeba ho něčím nahrazovat, jestli bude dřeva buku dostatek a jestli se ho naučíme opracovávat – to jsou vše nejisté otázky. Rozhodně však můžeme říci, že existují alternativy. A záleží pak jen na nás, jak k nim přistoupíme.


Autor výroku: Ing. Eva Šuhajdová

A co myslíte vy, nahradí se smrkové dřevo bukovým? 


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Ing. Petra Pacáková

Vydáno dne:
23.06.2020


Photocredit: natlas

15 0

Mohlo by Vás zajímat: