Typy moderních dřevostaveb – základní konstrukční systémy přehledně

Proč jsou dřevostavby stále oblíbenější?

Dřevostavby mají mnoho výhod, a to především v oblasti tepelně-izolačních vlastností, cenové dostupnosti, rychlosti výstavby, a navíc mají také minimální dopad na životní prostředí v podobě produkce CO₂. Konstrukční schéma systémů se může v mnoha případech lišit, jelikož není přesně stanovené. Všechny je však spojuje dřevo, které tvoří nosnou konstrukci stavby. Pojďme se podívat na bližší rozdělení dřevostaveb. Nezapomeňte nahlédnout do naší galerie fotografií, kde jsou jednotlivé konstrukce detailněji popsané. 

Fotogalerie:

i Foto: ADMD (se souhlasem)

Dřevostavby ze sendvičových panelů

Nejvíce rozšířenou technologií jsou stavby ze sendvičových panelů (někdy též nazývané jako rámové dřevostavby nebo i lehký skelet). V případě těchto dřevostaveb často na první pohled ani nepoznáte rozdíl od zděného domu. Přední výhodou panelových konstrukcí je jejich rychlost výstavby.

Sendvičová obvodová stěna má několik vrstev různých materiálů. Nosná konstrukce je složena z dřevěných rámů (většinou ze smrkového dřeva), které jsou následně vyplněny tepelnou izolací. Rozlišujeme zde dvě možnosti průběhu výstavby, a sice montáž přímo na stavbě a výrobu prefabrikovaných dílů v halách s následným rychlým seskládání panelů na staveništi.

Prefabrikované dřevostavby momentálně vítězí nad staveništní montáží. Výhodou tohoto postupu je zajištění stabilní teploty a vlhkosti dřevěné stěny přímo ve výrobní hale. Složení takto předpřipravených stěn domu už trvá na staveništi pouze několik dní (výstavba tedy nezávisí na počasí). Podívejte se na krátké video, kde je vše v jeho obsahu názorně ukázané.

Skeletová konstrukce dřevostaveb – těžký skelet

Přední výhodou těžkého skeletu je možnost realizace vícepodlažních staveb, jako jsou administrativní budovy, tělocvičny, bazény atd. Konstrukci tvoří sloupy a trámy z masivního nebo lepeného dřeva. Tento robustní systém je potom v interiéru zpravidla přiznaný, a vytváří tak příjemný estetický dojem.

Rozpony trámů bývají maximálně do 7,5 metru (optimálně 5–5,5 m). Využívají se tedy v případě, kdy je zapotřebí velkého rozpětí, minimálních vnitřních podpor a velké variability dispozice.

Masivní konstrukce dřevostaveb

Dřevostavby z křížem lepených panelů (CLT) 

Dřevostavba z masivních a křížem lepených panelů CLT je velmi zajímavou a perspektivní volbou s mnoha výhodami. Konstrukce se skládá z velkoplošných desek smrkového nebo modřínového dřeva. Jednotlivé díly jsou připravovány a řezány na automatizovaných strojích, přičemž montáž dále probíhá přímo na staveništi.

Na základě velké pevnosti je možné stavět i výškové budovy. Díky svým výhodám se stávají čím dál více oblíbenější volbou. Jedná se zejména o jednoduchost spojů, tvarovou stálost při změnách vlhkosti a atraktivní vzhled, jelikož může být dřevo skvěle přiznané v interiéru. 

Roubenky

Konstrukce roubených staveb je složena z masivních profilů opracovaných do tvaru trámů, čímž se podstatně liší od srubů, které jsou naopak většinou opracovány do tvaru kulatiny. Charakteristickým znakem je v tomto případě rybinový spoj na rozích roubenky. Jelikož není z venku chráněna před povětrnostními vlivy, je nutné dřevo konstrukčně ochránit např. přesahem střechy, aby nedošlo ke smáčení povrchu. Stejně jako většina dřevostaveb se realizuje přímo na staveništi.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Lidé si ve velkém pořizují celoroční minidomky do půl milionu. Rychle odejdou z nájmu a nesplácí hypotéku celý život

Sruby

Srub jednoduše poznáte díky typické precizně opracované kulatině. Charakteristickým znakem je přesah jednotlivých kmenů ve štítu i v rozích budovy, tzv. zatesání sedlovým spojem. Sruby jsou také realizované na staveništi jako stavebnice, kde se jednotlivé klády seskládají na sebe (opracování a první zkušební sestavení proběhne už ve výrobě). Zpravidla zde volíme dřevo smrku a jedle, staví se ale i z modřínu či cedru. Pro více zajímavostí nahlédněte do naší fotogalerie.

Mohlo by vás zajímat: Velké srovnání dřevostaveb: výhody, nevýhody a ceny jednotlivých konstrukčních systémů