HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Unikátní chata z CLT stojí v drsných podmínkách – ve výšce 934 m n. m.

Splývá s okolím, ve kterém o sobě dává vidět jen roztříštěnou siluetou. Stojí mírně vyzvednuta nad terén, ale kryje se nepravidelně zvrásněnou fasádou a zelenou střechou. Je těžké ji pod vrcholem norské hory uvidět. Ale když ji spatříte? Nebude se vám odtud chtít. Uvnitř zažijete obě tváře severu, přívětivou i drsnou. Prohlédněte si unikátní horskou chatu.


Skigard Hytte
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Bruce Damonte, Juan Benavides (Mork-Ulnes)

I větrem šlehaní seveřani říkají Kvitfjell, vysoké 1039 metrů, Bílá hora. A má pro ně zvláštní význam. Historicky totiž odděluje region osídleného Lillehammeru, jinak dnes oblíbeného lyžařského střediska, od „divočiny“ táhnoucí se na sever. Ne každý, kdo se vydal na dlouhou cestu „za Bílou horu“ se odtud vrátil. Chata, která teď stojí pod vrcholem na západním svahu tohoto kopce, je vlastně poslední viditelnou výspou civilizace. A rozhodně nechtěla působit dojmem, že se civilizace tlačí tam, kde v divoké přírodě dlí vzpomínky na minulost. Proto je zbudována s maximálním respektem vůči svému okolí, a tak, aby ze zalesněné krajiny příliš nevyčnívala. Prohlédněte si unikátní horskou chatu v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Bruce Damonte, Juan Benavides (Mork-Ulnes)

Chata, která se ztrácí v přírodní scenérii

Ohled na zachování netknutého krajinného rázu se může jevit omezujícím, ale pro práci architektů znamenal i výhody. Přeci jen, chata stojí ve výšce 934 metrů nad mořem, a tak by jí přílišná expozice vůči okolí vystavila dost nemilosrdným klimatickým podmínkám. Ledový vítr tu z vás snadno vytáhne poslední jiskřičku tepla, takže chata držící se při zemi je dobrou reakcí. Architekti ze studia Mork-Ulnes si ale dali záležet i na minimalizaci vjemu vnější kontury objektu. Dokázali rozrušit linii rovné střechy, která působila nepatřičně. Jak? Tím, že fasádu celého domu překryli diagonální mozaikou z nepravidelných dřevěných kůlů, skigardů. Tím vytvořili optický klam, který tříští linii.

S důrazem na severské stavební tradice

Léty vybělené dřevo kůlů (které tu tradičně bývají využívány k hrazení pastvin) navíc koresponduje s barvou kmenů stromů pokroucených sněhem a větrem. Zvenku tak chata naprosto splývá se svým okolím. Víte, že někde tam u Bílé hory Kvitfjell je, ale vidět nejde. A když už se nacházíte uvnitř? Nabízí se vám odtud přímo strhující výhledy do údolí Lillehameru, tedy do civilizace, stejně jako do nepřístupné divočiny. S onou izolovaností a nepřístupností to samozřejmě nemůžeme přehánět. Kolem chaty vede severská stezka pro treking nabízející stokilometrový okruh pro náročné turisty. V létě je tu vcelku živo.

A v zimě? Musíte počítat s tím, že na nákup je třeba vyrazit včas, a na lyžích. Ale nebojte, z kopce do obchodu to prý máte za 45 minut. Přírodními podmínkami diktovaná nutnost pohybu na běžkách se pro někoho může jevit jako hendikep, ale v Norsku se s nimi snad i rodí. Je to tradice, a podobně tradiční je i zbytek chaty Skigard Hytte.

Zelená střecha není pro parádu

Nechybí například ozeleněná střecha, zarostlá mechem, lišejníky a odolnými trsy travin. Až do 19. století byla tato praxe ve Skandinávii zcela běžná a dnes si na ni seveřané znovu vzpomínají. Zelené střechy totiž perfektně izolují strop, svou nasákavostí chrání před požárem (což asi bylo v době otevřených krbů důležité) a jak dnes podotýkají odborníci, proměňují geometrii větru, čímž snižují tepelné ztráty objektu. Chata má pravidelný plán s centrálním koridorem, který proniká do za sebou řazených místností. Takhle se ještě před pár generacemi stavělo v norském regionu Trondelag, odkud architekt pochází. Nechybí tu ani tradiční frustrum, střešní okna, která do interiéru přivádí světlo.

Hřejivá náplň v drsné krustě

Samotná stavba je kvůli snížení dopadu na krajinu mírně podložena betonovými pilíři. „Je to praktické, protože v zimě nemusíte odhazovat sníh, abyste se dostali ven,“ komentuje to architekt. A napomáhá to i snadnější ventilaci, vlhkost podloží během jarního tání přestává být problém. V porovnání s hrubostí a zvrásněností své fasády vyniká Skigard Hytte „hladkým“ a kompaktním interiérem, který je kompletně veden v dřevěných obkladech. Základním materiálem se tu stala borovice, ať už v přirozené podobě, nebo v kombinaci CLT panelů. Stavební zajímavostí je průchozí zastřešená terasa, která odděluje technickou část domu od obytné. A z výhledů do krajiny získává chata maximum bezrámovým oknem, které je šestimetrovou obrazovkou. Co dávají? Výhled do údolí. A to je celoroční čtyřiadvacetihodinový přenos, který se tu neomrzí. Celá chata má nevšední, pohodovou atmosféru.

p.s. Zajímají vás novinky z oblasti stavby, rekonstrukce a bydlení? Přijďte se inspirovat na Stavební veletrh ONLINE, který se koná 22.–23. 1. 2021. Vstupenku si můžete zatím registrovat zdarma, jejich počet je však omezen.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Mgr. Radomír Dohnal

Vydáno dne:
10.11.2020

2 0